Lichtensteinova chata stávala na Králickém Sněžníku

Lichtensteinova chata, bývalá chata u pramene Moravy

Lichtensteinovu chatu pod Králickým Sněžníkem byste dnes hledali marně. Zbyly z ní jen základy a v jámě pod bývalou chatou i hromada odpadu a pokrouceného plechu. V době své slávy však byla oblíbenou a turisty vyhledávanou chatou.

Se zvyšující se návštěvností vrcholu Králického Sněžníku vyvstala i poptávka po možnosti ubytování a občerstvení na tehdejší rakouské straně Králického Sněžníku. K rozvoji turistiky bezesporu významnou měrou přispělo otevření Vilhelmovy rozhledny zvané Wilhelmswarte v roce 1899. Z tohoto i dalších důvodů se začala místním sudetským turistickým spolkem plánovat výstavba turistické chaty.

A jelikož majitel zdejších pozemků, kníže Johann Lichtenstein, byl plánům na výstavbu chaty nakloněn, mohl být v říjnu 1908 položen základní kámen chaty, jež dostala jméno podle svého hlavního mecenáše - Lichtensteinova. Výstavba chaty se pro nedostatek financí poněkud protáhla, přesto mohla být 21.7.1912 slavnostně otevřena. Pouhé dva roky před vypuknutím I. světové války a počátkem soumraku nad rakouským mocnářstvím.

Chata byla na svou době velice moderní a veliká. Půdorys chaty činil 21 × 12 m a výška stavby dosáhla až 13,5 m. Ubytování zajišťovalo celkem 11 pokojů s celkovou kapacitou 40 lůžek. V přízemí se nacházela prostorná jídelna s velkými okny poskytujícími výhledy na krajinu Králického Sněžníku. Chata byla zásobována čistou pramenitou vodou pomocí vodovodu od pramene Moravy.

Během prvního desetiletí, v průběhu válečných let a prvních let samostatného Československa chata poměrně utrpěla. Proto bylo nutno v roce 1922 přistoupit k rekonstrukci chaty, během níž byla hlavní budova dále rozšířena. V roce 1924 byla chata elektrifikována a zásobována proudem z vlastního dieselagregátu. O rok později byla chata dokonce připojena dokonce k telefonní síti…

V roce 1932 se u chaty objevuje soška slůněte, dnešní symbol Králického Sněžníku. Tu tady instaloval Jescher - spolek německých umělců k 10. výročí svého vzniku. Na chatě to v meziválečném období skutečně žilo, ročně tady zavítalo až 20 000 turistů. Avšak s nástupem Hitlera k moci v Německu začalo v těchto končinách přituhovat. To mělo i vliv na turistický ruch.

Po skončení II. světové války byla chata znárodněna a vydána na milost či nemilost České obci sokolské. Dochází rovněž k přejmenování na chatu "U pramene Moravy". Ránu z "milosti" zasadil Lichtensteinově chatě poslední socialistický vlastník, jenž vůbec nedbal na údržbu, takže byla chata 4.8.1968 z havarijních důvodů uzavřena. Demolice pak proběhla o dva roky později v roce 1971. O dva roky později potkal stejný osud nedalekou rozhlednu na vrcholu Králického Sněžníku - Wilhelmswarte.

Vrchol Králického Sněžníku osiřel. A je tomu již přes 40 let. Při návštěvách této krásného hory si občas říkám, jak by bylo krásné obnovit tuto chatu a Vilhelmovu rozhlednu. Třeba se v budoucnu najdou fandové a finanční rezervy, třeba z unijních fondů, a podaří se tuto možná bláznivou myšlenku uvést v život …

Lichtensteinova chata na turistické mapě