Břidlice se však těžila i v širším okolí Budišova nad Budišovkou. Vždyť tato část Nízkého Jeseníku má největší zásoby břidlice ve střední Evropě. Těžilo se nejen v okolí Vítkova, ale i v dalších lokalitách až po město Odry a Potštát a směrem k Opavě až po Jakartovice, kde se nacházejí další významné doly. Na tyto oblasti si blíže posvítíme ale až někdy příště. Dnes se zaměříme jen na nejbližší okolí Budišova nad Budišovkou.

Geomorfologie

Město Budišov nad Budišovkou má asi 2 900 obyvatel a nadmořskou výšku (katastr) 376 m (Budišovka nedaleko soutoku s Odrou) až 749 m (vrchol Červené hory). Nejvyšším vrcholem v okolí Budišova nad Budišovkou je Červená hora (749 m), na jejímž západním úbočí nalezneme zbytek sopečného tělesa. Ano Červená hora patří spolu s blízkými vrchy Malý Roudný, Velký Roudný, Venušina sopka a Uhlířský vrch k pětici sopek Nízkého Jeseníku a k nejmladším sopkám České republiky vůbec. Dalšími významnými vrcholy v okolí jsou Mlžný kopec (685 m), Slunečný kopec (669 m), Výměna (656 m) a Palísek (604 m).

Budišov nad Budišovkou se skládá ze šesti katastrálních území - Budišova nad Budišovkou, Guntramovic, Podlesí nad Odrou, Starých Oldřůvek, Nových Oldřůvek (zaniklá ves) a Lesů. První známá písemná zmínka o městě pochází již z roku 1301. Nejbližšími městskými sousedy Budišova jsou Moravský Beroun a Vítkov.

Budišov nad Budišovkou leží v Nízkém Jeseníku, který náleží do Jesenické geomorfologické oblasti (provincie Český vysočina), v dvou geomorfologických podcelcích - ve Vítkovské vrchovině a v Domašovské vrchovině. V případě Vítkovské vrchoviny se jedná o geomorfologicý okrsek Heřmanická vrchovina, u Domašovské vrchoviny se jedná o geomorfologické okrsky Červenohorská vrchovina a Libavská vrchovina. Ano Libavská podle Libavé, neboť Budišov nad Budišovkou se nachází na okraji VVP Libavá.

Libavská vrchovina je výrazně plochá vrchovina. Její podloží tvoří především spodnokarbonské břidlice a droby, lokálně se objevují vulkanity. Červenohorská vrchovina s úvalovitými údolími a oblými hřbety je budována jílovitými břidlicemi spodnokarbonského stáří a také vulkanity. Nejčlenitější je Heřmanická vrchovina budovaná drobami a břidlicemi stejného stáří jako je o tomu o obou výše jmenovaných okrsků. Objevují se ale i svahové sedimenty a nebo říční sedimenty na dnech údolí. A nebo droby (tmavá odrůda pískovce).

Břidlicová stezka

Historii těžby a zpracování břidlice nepřipomíná pouze Muzeum břidlice v Budišově, ale také řada naučných stezek, které vás provedou nejen zdejší malebnou krajinou, ale přivedou také k řadě významných důlních děl - ke starým břidlicovým dolům, různým šachtám a nebo lomům. Jakousi páteří a spojovacím mostem všech naučných stezek je Břidlicová stezka, která je tvořena mnoha okruhy. Dalšími stezkami jsou stezka Dědictví břidlice a nebo Čermákova stezka proplétající se okolím Davidova mlýna a řeky Moravice.

Břidlicová stezka se věnuje převážně těžbě břidlice. Její délka dosahuje asi 50 km a je rozdělena do pěti okruhů označených A až E, jejichž trasy jsou vzájemně propojené. Tato stezka je určena jak pěším turistům, tak cykloturistům.

Trasa A (Budišovský okruh)

Budišovský okruh vás od Muzea břidlice v Budišově nad Budišovkou povede okolo důlního díla Woodboys a Lesní zátiší do Svatoňovic a k zastávce Zemská hranice s hraničníkem, který připomíná hranici zemí Slezsko a Morava. Stezka se pak vrací do Budišova nad Budišovkou. Osobně bych doporučil zamířit i k nové rozhledně Halaška, která je stylizována do barev břidlice. Otevřena byla teprve letos, tedy v roce 2021. Možná ale Halaška stojí za samostatný výlet.

Trasa B (Oldřůvecká)

Oldřůvecká trasa mapuje významnou důlní činnost v katastru Starých Oldřůvek. Přivede vás k zastavení Ďáblova tlama s popasťovitou lomovou jámou, ke Starooldřůveckému mlýnu v údolí řeky Odra a nebo ke štole Nad Oldřůvkou ve vojenském prostoru. Vstup na některé části této stezky je, vzhledem k tomu že leží uvnitř VVP Libava, možný jen o víkendech (od pátečního poledne) a nebo během státních svátků.

Trasa C (Čermenský okruh)

Na tuto naučnou stezku je nejlépe nastoupit v Čermné ve Slezsku. Stezka vás kolem lokalit Žlutý květ a Dřevěná štola s lomovým jezírkem přivede k Čermenskému mlýnu. V jeho okolí je hned několik bývalých břidlicových lomů a dolů. Jen pro úplnost dodávám, že do lomů a dolů je vstup zakázán. Nejvýznamnějším z nich je Čermenský důl, který je zatopen. Údajně se má uvažovat (není to spolehlivě ověřená informace) o jeho zpřístupnění, které by bylo spojeno s plavbou v podzemí na lodičkách. Stezka pokračuje údolím Budišovky k Hadince a Baletkovou dolinou s lomovým jezírkem Díry.

Trasa D (Svatoňovicko-těchanovická)

Tato naučná stezka začíná u železniční zastávky ve Svatoňovicích. Pokračuje na Svatoňovické haldy s ukázkou štoly a odvalů, dále k lokalitě V aleji, kde se stezka dělí do dvou směrů. Jedna větev míří na Davidův mlýn a do Starých Těchanovic. Tady se lze zastavit na hezké nové rozhledně Těchanovická vyhlídka. Větve této naučné stezky dále navazují na Čermákovu naučnou stezku a na Stezku Dědictví břidlice.

Trasa E (Údolím potoka Horníku)

Stezka E je spojnicí Čermné ve Slezsku a Zálužného. Prvním zastavením je Černý důl. U tohoto třípatrového podzemního komplexu se lze seznámit se životem letounů (netopýrů). Dalším zastavením je Starý důl s mohutnou úklonnou jámou s odkryvy břidlic a Jezírko, velký jámový lom uprostřed lesů. Údolím potoka Horníku pokračuje k zastavení Barabové, které se věnuje osadě Barabů.

NS Dědictví břidlice

Tato okružní stezka začíná v Mokřinkách. Seznámí vás s historií těžby břidlice a přírodními poměry na haldách opuštěných lomů v okolí Zálužného. Stezka Dědictví břidlice je dlouhá asi 7 km, má 15 zastavení a je osazena 21 informačními tabulemi. Na trase jsou také tři odpočívadla. Zvláštní zmínku si zaslouží obří důlní dílo Nittmannův důl, Hornická kaple a obec Nové Těchanovice s hezkými ukázkami architektury s využitím břidlice.

K Flascharovu dolu

Naučnou stezkou K Flascharovu dolu, jejíž první zastavení se nachází mezi Veselím a městem Odry, se můžeme posunout na Odersko a Potštátsko. O této oblasti však až někde příště. Naučná stezka K Flascharovu dolu má sice délku jen asi 3,5 km, je však osazena 36 naučnými tabulemi. Stezka seznamuje s historií starého díla zvaného Flascharův důl.

Krajinou v okolí Budišova nad Budišovkou se dá toulat celoročně. Je zde ohromné množství cílů, ze kterých si určitě vybere každý. Ideálním obdobím je podzim a nebo předjaří, kdy je tady turistů výrazně méně. Víkendy a prázdniny vlky samotáře asi úplně uspokojit nemusejí.