Asteroid 2021 PH27, který byl odhalen na snímcích pořízených za soumraku, má také nejmenší střední vzdálenost (poloosu) ze všech známých planetek ve Sluneční soustavě. Pouze planeta Merkur má kratší periodu a menší hlavní poloosu. Asteroid je tak blízko Slunci a vystaven jeho obří gravitaci, že se u něj projevují všechny relativistické efekty. Nejsilněji ze všech známých objektů v naší planetární soustavě.

Asteroid 2021 objevil Scott S. Sheppard v datech z DECam na 4metrovém dalekohledu Victor M. Blanco na observatoři Cerro Tololo (CTIO) v Chile. Objevné snímky asteroidu pořídil Ian Dell´antonio a Shenming Fu na soumrakové obloze 13. srpna 2021. Soumrak, tedy období těsně po západu a nebo před východem Slunce, je nejlepší čas na lov asteroidů, které se nacházejí uvnitř oběžné dráhy Země, tedy ve směru dvou Slunci nejbližších planet - Merkuru a Venuše.

Planety i asteroidy obíhají Slunce po eliptických nebo kruhových drahách. Asteroid 2021 PH27 má hlavní poloosu 70 miliónů kilometrů (0,46 au) a potvrzenou oběžnou dobu 113 dní. Jeho protáhlá dráha tak protíná oběžné dráhy obou nejvnitřnějších planet - Merkuru i Venuše. 2021 PH27 je jedním z asi 20 asteroidů rodiny Atira, jejichž oběžné dráhy leží plně uvnitř oběžné dráhy planety Země.

Život planetky možná začal někde v hlavním pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter a později byl gravitačními poruchami vnitřních planet přitažen blíže ke Slunci. Vysoký sklon její oběžné dráhy (32°) však naznačuje, že by se mohlo jednat o vyhaslou kometu z vnějších částí Sluneční soustavy, která byla zachycena na svou nynější oběžnou dráhu při průletu kolem některé z terestrických planet. Až budoucí pozorování tohoto tělesa mohou do této otázky vnést více jasno.

Oběžná dráha 2021 PH27 je pravděpodobně nestabilní. Za několik miliónů let se může srazit s Merkurem, Venuší a nebo se Sluncem. A nebo bude působením vnitřních planet vyvržena z vnitřních částí Sluneční soustavy.

Astronomové mají objevy takto blízkých asteroidů velice ztíženy, protože tělesa jsou často skryta intenzivním slunečním zářením. Když se asteroid dostane tak blízko k naší nejbližší hvězdě, zažije různé namáhání. Ať již tepelné a nebo slapové. Toto silné pnutí může mít za následek i rozpad některých křehčích asteroidů. Teplota na povrchu planetky dosahuje téměř 500 °C. To je dostatečná teplota na roztavení olova.

U 2021 PH27 se také nejsilněji ze všech těles Sluneční soustavy projevují relativistické efekty. Silné gravitační pole Slunce způsobuje mírnou úhlovou odchylku na eliptické dráze v čase. Způsobuje jev zvaný precese, který činí asi jednu úhlovou minutu (asi 1/30 zdánlivého průměru Měsíce) za století. Precese Merkuru dlouho mátla astronomy, kteří ji nedokázali vysvětlit. Až Einsteinova obecná teorie relativity dokázala jednoznačně vysvětlit tyto úhlové odchylky v čase. Precese u asteroidu 2021 PH27 je ještě rychlejší než u planety Merkur.

Asteroid 2021 PH27 je nyní v konjunkci se Sluncem. Z našeho pohledu se pohybuje za Sluncem. Opět viditelný by měl být počátkem roku 2022, kdy budou nová pozorování schopná zpřesnit jeho oběžnou dráhu. To umožní asteroidu získat oficiální jméno místo dočasného označení 2021 PH27.

Tento objev byl hlášen do Minor Planet Center.

• Zdroj: Fastest Orbiting Asteroid Discovered at NOIRLab's CTIO