Výstup na vyhlídkový vrchol v polských Západních Tatrách
14.10.2015 | Jan Šiřina
Trzydniowiański Wierch (1 758 m) nalezneme v poměrně dlouhé severní rozsoše,
která vybíhá z hlavního hřebene Západních
Tater z vrcholu zvaného Končistá (Konczysty Wierch), jejíž je posledním výrazným
vrcholem.
Od sousedního vrcholu této rozsochy zvané Czubik (1 845 m)
je Trzydniowiański Wierch oddělen nevýrazným sedlem zvaným Przełęcz nad Szyją
(1 754 m). Na tomto vrcholu se severní rozsocha Končisté dělí na dvě části
- dále na sever pokračuje hřeben zvaný Kulawiec, na severozápad je to pak hřeben zakončený
vrcholem Ropa.
Geologicky je Trzydniowiański Wierch tvořen metamorfovanou horninou zvanou askavit,
což je odrůda žuly tvořená takřka výhradně alkalickými živci a křemenem. Na východ spadají
svahy tohoto vrcholu do Doliny Starorobociańské, na jihovýchod pak do Doliny Jarząbcze,
přičemž obě doliny náleží do komplexu Doliny Chochołowské, která je nejdelší dolinou
polské části Tater.
Turisticky je vrchol dostupný hned ze tří směrů. Nejpohodlnější přístup vede po červené
značce z Polany Chochołowské s turistickou
chatou, přičemž tato výstupová trasa vede Dolinou Jarząbczou (od chaty cca 2:30 hodiny).
Druhou možností výstupu je rovněž červená značka mající svůj počátek v lokalitě zvané
Krowi Źleb (též Polana Trzydniówka), přičemž tato výstupová trasa vede
hřbetem zvaným Kulawiec. Tato výstupová trasa trvá přibližně dvě hodiny
a je o poznání strmější než první varianta, díky nedávné větrné kalamitě je většina této
výstupové varianty odlesněná.
Třetím možným přístupem je zelená značka vedoucí sem z hlavního západotatranského
hřebene z vrcholu Končisté (cca 45 minut, opačně - tzn. směrem na Končistou 55 minut).
I přes menší výšku je Trzydniowiański Wierch vynikajícím rozhledovým bodem - jako na
dlani je odtud kolos Kominiarskeho
Wierchu, samozřejmostí jsou i výhledy na hlavní hřeben Západních Tater (hodně nezvykle
a až vysokotatransky odtud vypadá zejména Ostrý
Roháč), lze zahlédnout i dva nejvyšší vrcholy celých Západních Tater (Bystrá
a Jakubiná), rozsochu Rákoně
s Lúčnou a Bobrovcem, majestátní
osamělou Osobitou