Speleoturistika a jeskyně v Západních Tatrách

4 tatranské jeskyně za jeden den!

Že jsou tatranské jeskyně mimo Belianské jeskyně veřejnosti nepřístupné? Jsou. S výjimkou těch jeskyní, které se nacházejí na polské straně Tater v oblasti Kościeliské doliny. Tam můžeme navštívit hned čtyři jeskyně. Jeskyně, které jsou přístupné oficiálně a dokonce jednou z nich, Mylnou, vede turistická značka!

Je počasí, že by psa nevyhnal? Je deštivo, nevlídno a na turistiku po tatranských vrších to opravdu moc není? Tak to je ten správný čas na poznávání tatranského podzemí, které skrývá řadu tajemství. Především v podobě již zmíněných jeskyní. Říkají vám něco jména jak Jaskinia Mroźna, Mylna, Raptawicka či Smocza jama? Ne? Tak tento tip na speleoturistiku v Západních Tatrách se může hodit.

Čtěte také: Trzydniowiański Wierch, výstup na zapomenutý vrch za neobvyklými…

Tatry jsou sice jádrové pohoří budované především krystalickými horninami jako jsou žuly a ruly, přesto se v nich nacházejí tzv. obalové jednotky usazených hornin tvořené vápenci, dolomity či slínovci. Ty tvoří převážnou část Belianských Tater a velké části Západních Tater. Tím je rozmístění tatranských jeskyní pevně dáno…

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

A právě Západní Tatry, přesněji oblast Kościeliské doliny táhnoucí se od osady Kiry (nedaleko Zakopaného) se staly cílem mé říjnové návštěvy. Přesněji podzemí této doliny se stalo cílem říjnové návštěvy. Pokud se chcete vydat do tatranského podzemí i vy, bez baterky, tak máte možnost prostřednictvím tohoto článku.

Zastavení první. Jaskinia Mroźna

Z parkoviště v osadě Kiry a po zaplacení vstupného do národního parku (5 zl) se společně s "prvomájovým průvodem" vydávám dolinou k jihu. Hotové procesí. No jo, Poláci jsou nadšení turisté. A je jich 40 miliónů. A hor přitom mají poměrně málo, takže někde se koncentrovat musí. Ale proč to musí být dnes zrovna Kościeliská dolina?…

Naštěstí se objevuje Ledová vyvěračka, kde mohu procesí opustit. Cílem je jeskyně Mroźna. Mroźna jeskyně je nejseverněji položenou veřejnosti přístupnou jeskyní Kościeliské doliny. Nachází se v masívu vrchu Organy (1 319 m). Jeskyně Mroźna, jejíž vchod leží asi 120 metrů nad dnem doliny nad Lodovým źródlem, byla objevena teprve v roce 1934.

Ze čtyř přístupných jeskyní Kościeliské doliny je tato určitou výjimkou. Je elektricky osvětlená a platí se tady vstupné. Navíc návštěvy jsou časově omezené. Průchod je však na vlastní pěst, bez průvodce. Jedná se o puklinovou, 580 metrů dlouhou jeskyni s průměrnou teplotou vzduchu +6 °C a značně členitými chodbami. Ročně tuto jeskyni navštíví na 200 000 turistů.

Jeskyně má poměrně komplikovaný průběh, někde se člověk tak, tak protlačí. Jsem rád, když se konečně dostanu k otvoru, kterým prosvítá denní světlo. A hybaj do doliny a vzhůru k dalším jeskyním.

Zastavení druhé. Jeskyně Raptawická

Jestliže jeskyně Mroźna byla tak trochu cirkus, tak Raptawická jeskyně (Jaskinia Raptawicka) bude ve větším klidu. Vstup do jeskyně se nachází v poměrně těžkém skalním terénu. Je k němu nutno se vyšplhat po řetězech. U vstupu do jeskyně však anabáze se železem nekončí, neboť na dno vstupního dómu o rozměrech asi 10 × 40 × 15 m je nutné sestoupit po kovovém žebříku.

Jeskyně je volně přístupná, bez průvodce. Vede k ní z rozcestí v Kościeliské dolině černá turistická značka. Na prohlídku Raptawické jeskyně již budete potřebovat baterku a pevnou obuv. Jeskyně, která byla prvně popsána v roce 1887, má celkovou délku 536 m a denivelaci 27 m. Nakonec jeskyni nejlépe přiblíží doprovodné fotografie v připojené fotogalerii. Docela zajímavá zkušenost.

Vyberu se po žebříků na denní světlo a po řetězech se spustím nazpět do schůdnějšího terénu. Na dno doliny však nescházím, nýbrž po asi 40 výškových metrech odbočuji vpravo po pěšině vedoucí k dalšímu, zatím neviditelnému, jeskynnímu otvoru.

Zastavení třetí. Jeskyně Mylná

Asi největší lahůdkou Kościeliské doliny je Mylná jeskyně (Jaskinia Mylna). Tato jeskyně dosahuje solidní délky 1 835 m a denivelace 46 m. Jeskyně Mylna se nachází kousek od Raptawické jeskyně. Vede k ní červená turistická značka. Z velké části v souběhu s černou značkou vedoucí k Raptawické jeskyni.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Vstup do Mylné jeskyně (Ładny otwór), ležící asi 140 metrů nad dnem Kościeliské doliny, sice připomíná spíše myší díru, avšak skalní okna objevující se hned za vchodem již nasvědčují tomu, že se jedná o největší veřejnosti přístupnou jeskyni v Západních Tatrách.

Na prohlídku, resp. průchod touto jeskyní nutně potřebujete spolehlivou baterku. Zůstat trčet v nitru této jeskyně by mohlo být opravdu nepříjemné. Především v zimním období, kdy některé částí jeskyně zamrzají. Průchod jeskyní je poměrně náročný, trasa je ale vyznačena červenou turistickou značkou. Nakonec jedna z nich je dobře patrná i na jedné fotografii v připojené galerii. Občas to šplouchá pod nohama, občas je nutné přecházet pěkně po čupačky, ale je to skutečně zajímavá trasa.

Průchod Mylnou jeskyní je jednosměrný, vychází se severněji položeným otvorem, který byl uměle proražen v roce 1949, kdy byla tato jeskyně zpřístupněna a zprůchodněna. Prvně byla jeskyně probádána již v roce 1885. Přestože se jedná o skutečnou lahůdku pro "speleoturisty", ani jeskyně Mylná nemá žádnou větší krasovou výzdobu. Fotografie jsou v připojené galerii a podrobný popis jeskyně naleznete v samostatném článku.

Z jeskyně vylézám pěkně propocený. Tam snad někdo musel zapnout ústřední topení, jinak si to nedokáži vysvětlit. Větší fuška než v jeskyni Bobačka na Muránske planině. Venku je stále nevlídno, viditelnost se ale trochu zlepšila. Je vidět na sněhem poprášené hřebeny i k hoře Ornak, která mělo být původně dnešním cílem.

Zastavení čtvrté. Smocza Jama

Pokud ještě nemáte jeskyní dost, stačí sestoupit nazpět na dnou Kościeliské doliny a vydat se do protějšího svahu. Po žluté turistické značce. Ta nejprve vede do Wąwozu Kraków, který připomíná kaňony Slovenského ráje. Ve střední části malebného kaňonu se po levé ruce objeví dlouhý kovový žebřík, které vede přímo ke vstupnímu portálu jeskyně Smocza Jama.

Smocza Jama je nejmenší ze čtyř přístupných jeskyní Kościeliské doliny. Dosahuje sice délky jen 44 metrů, ale denivelace 18,6 m. Jeskyně je průchozí a zajištěna řetězem. Bez něj by se tento "tobogán" asi opravdu projít nedal. Dno jeskyně se prudce zvedá vzhůru a esovitě se dvakrát zatáčí. Kluzká a mazlavá hlína pod nohama pořádně klouže. Nahoře je pak čistá ohlazená skála. A určitě víte, jak vlhký vápenec klouže…

Smocza Jama byla prvně popsána v roce 1876 v průvodci K. Kolbenheyera. Dnes tady vede značka, takový téměř uzavřený okruh. Z chodníku nad jeskyní se pak otevírají krásné výhledy do Kościeliské doliny i naproti do skal s otvory Raptawické jeskyně i jeskyně Mylná.

Zastavení páté. Chata Ornak a Smreczynski Staw

Pokud vás speleoturistika ještě nedorazila, lze se vydat Kościeliskou dolinou k jihu k hlavnímu hřebeni Tater. Navštívit můžete chatu (schronisko) Ornak, dát si pivo. A třeba i se sirupem. A na závěr navštívit malebné pleso zvané Smreczynski Staw, které využívají k mezipřistání tažní ptáci na svých cestách do (z) teplých krajů.

Celková délka popsané túry činí asi 15,5 km s převýšením dobrých 1 000 m. Rozdodně je nutné mít s sebou spolehlivou baterku, pevnou obuv i teplé oblečení. Průstup jeskyněmi je namáhavý a pomalý, bez zásadních technických obtíží. Možná vás pak večer budou bolet více ruce než nohy, ale nevšední zážitky si uchováte navždy.

Další související články: