Túra na Kochofen a Spateck (2 256 m)

Na místo se dostáváme snadno z dálkové hlavní silnice E651 Liezen - Schladming, kde před městem Gröbming odbočíme vlevo do obce Stein an der Enns a odtud silničkou do údolí Kleinßölk. Parkujeme v centru obce na malém bezplatném parkovišti pro asi 6 aut u místního úřadu v nadmořské výšce 989 m, odkud nám vede do hor značená cesta č. 722.

Cesta zpočátku traverzuje pastvinu a po vstupu do lesa začínáme prudce stoupat úzkou stezkou v nekonečných serpentinách. Po dlouhém lesním výstupu stojíme konečně u rozcestí v sedle mezi vrcholy Kniepaß (1 628 m) a Kochofen (1 916 m). Další výstup je mírnější a stezka vede po okraji kamenitého žlabu lemovaného mramorovými skálami. Mramor se těží v lomu ve svahu nedaleko pod námi a jedná se o velmi žádaný kámen.

Sölker mramor se uvádí jako jeden z nejkvalitnějších mramorů na světě s extrémní odolností proti posypové soli a nejsilnějším mrazům a vyznačuje se obrovskou tvrdostí s odolností proti odírání. Původně sněhově bílá hornina zde byla minerály a stopovými prvky přírodními procesy upravena v mramor pruhovaný, melírovaný, zrnitý, žilkovaný a barevný. Podíl čistého uhličitanu vápenatého je až 98 % a barvy převládají mléčně bílé s načervenalými a růžovými odstíny a jedná se o jediný barevný mramor těžený v Rakousku.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Po výstupu žlabem stojíme na travnatém vrcholku hory Kochofen (1 916 m) s velkým dřevěným křížem a se schránkou na vrcholovou knihu. Vrchol je poměrně plochý, ale po jeho okrajích najdeme vystupující bílá mramorová skaliska s ideálními místy pro focení a posezení. Výhled je naprosto dokonalý a dominují pohledy do hlubokého údolí řeky Enns, za kterým vystupují vrcholy Grimming (2 451 m), Dachstein (2 995 m), Hochkönig (2 941 m) a pohoří Totes Gebirge. Většina viditelných hor patří do horských oblastí a pásem Nízkých Taur, kde nejvíce dominují Schladmingské Taury s mohutnou a zasněženou horou Hochwildstelle (2 747 m). Po delším polehávání v trávě se vydáváme atraktivním hřebenem po značené cestě č. 723 vstříc hoře Spateck (2 256 m).

Zpočátku širší hřeben porostlý borůvčím a řídkým lesem se pozvolna mění ve skalnatý a rozeklaný hřeben s porosty kleče. Strmá skaliska dobře vedená úzká stezka většinou obchází, ale na několika místech se dostáváme až na samotné vrcholky skal s výhledy. Hřeben s názvem Fleischkögel (1 891 m) se zdá být nekonečný a cesta ubíhá pomalu. Obcházíme vrcholek Lafenberg a zde se hřeben mění v široký horský hřbet a terén začíná být přehledný.

Stezka obchází vrchol Dromeissspitz (2 047 m) a přibývají tvrdá sněhová pole. Výhledy do horských údolí se zlatými modřínovými lesy a zasněženými velikány Schladmingských Taur pod modrým nebem jsou neskutečné. Stojíme nad hranicí lesa v mělkém sedle Schladminger Törl (1 945 m), které je důležitou křižovatkou značených cest. Na vrchol Spateck (2 256 m) by to již nemělo být daleko, ale značená cesta je dále označená černým bodem jako velice náročná alpská stezka. Uvidíme tedy, co nás bude akčního čekat.

Ze sedla pokračujeme slušným stoupáním po širokém zaobleném travnatém hřebeni a pohodlnou pěšinkou výstup rychle utíká. Travnatý hřeben nás přivádí do malého skalnatého sedýlka, kde je asi 10 m dlouhý skalní hřbítek o šířce 50 - 70 cm a na něm volně položené lanko. Skála je zcela suchá a překonání místa s propastmi na obě strany jsme zvládli bez jištění dobře. Stezka přechází drobný vrcholek a v dalším sedýlku nás čeká druhý naprosto stejný úsek jako přes kopírák. Chtělo by to možná provazolezeckou tyč, ale i bez ní jsme to v dobrém počasí zvládli a pokračujeme dále velice strmým skalnatým terénem vstříc vrcholu, kam nám zbývá okolo 100 výškových metrů.

Obcházíme ostré skály a mohutné balvany v nezpevněném zasněženém svahu a pomáhají nám v orientaci stopy v místech, kde je značení přikryté sněhem. Náročný výstup konečně končí a stojíme na travnatém předvrcholu, odkud je to už k vrcholovému kříži pohodová procházka. Jsme na vrcholu Spateck (2 256 m), který je překvapivě plochý a travnatý a usedáme u velkého ocelového kříže s vrcholovou knihou.

Večerní výhled za šikmých paprsků pozdně podzimního slunce je neskutečný a vidíme alpské vrcholy jako z hory Kochofen (1 916 m), ale zase zcela jinak a z větší výšky. Vybrali jsme si nejtěžší možnou výstupovou cestu, a proto volíme sestup východním směrem po většinou travnatém hřebenu jen s občasnými skalnatějšími místy, ale hlavně v přehledném a schůdném terénu. Zbývá asi hodinka do západu slunce a je čas se zvednout k sestupu.

Ve většině map je cesta vedena jako značená, ale před lety bylo značení zrušeno pro neshody s majiteli pozemků. Sestup je strmý, ale vede zřetelnou úzkou stezkou a rychle klesáme nádherným hřebenem s výhledy do hlubokých údolí. Na skalkách je často vidět omšelé červené značení a máme jistotu správné cesty. Po dlouhém sestupu přicházíme do prvního sedla a odtud pokračujeme na dno mohutného karu hory Spateck (2 256 m). Kar je pokryt mohutnými balvany a po nepřehledné cestě překračujeme množství drobných potůčků směřujících z karu do údolí. Stezka je občas značena kamennými "mužíky" a klesání pokračuje řídkým lesem s výrazným potokem po levé ruce a skalnatým hřebenem po pravé ruce. Les je stále vyšší a hustší, cesta výraznější a šero temnější. Před námi se objevuje lovecká chata s kouřícím komínem a zaparkovaným džípem. Nepozorováni pokračujeme už širokou cestou okolo dřevěné chaty Klockalm do údolí.

V závěru cesty vcházíme přes ocelovou bránu do areálu velkého statku se zvířaty, který musíme celý projít a další bránou zase vyjít ven. Brána se určitě často zavírá a přes oplocené pozemky se areál nedá obejít (možná důvod zrušení značené cesty). Zdravíme se s majiteli, kteří ještě za tmy hospodaří a za malou chvíli už stojíme na asfaltové silnici v údolí Kleinßölk (část Hinterwald). Čeká nás několik kilometrů chůze tmou po asfaltce do centra obce Kleinßölk, kde po náročném alpském dni v nádherných horách nacházíme opuštěné auto a odjíždíme plni zážitků domů.

Trasu najdeme na mapě KOMPASS č. 222 Sölktäler.

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie