Přes tři sedla pod Mt. Everest, úžasný trek bez cestovky…

225 km dlouhý trek s převýšením 13 000 metrů (2)

V pondělí 11.4.2022 se budíme do překrásného rána s azurovou oblohou. Čeká nás první velký "vrchol" našeho treku Chukhung Ri (5 543 m). Túra se dá i trochu prodloužit na další vrchol v témže hřebeni Chukhung Tse, který už má úctyhodných 5 857 m. Vzhledem k našim problémům s výškou však výstup do 5 800 m nerealizujeme a jsme rádi zpět v lodži, kde zkoušíme odpoledne trochu relaxovat. Nakonec se rozhodneme sehnat nosiče, který nám trochu uleví s naším nákladem. Je to trochu problém, ale nakonec se nám přes majitelku lodže podaří si najmout za 3 000,- NRP nosiče Zamaga, který nám přenese část našeho nákladu přes nejvyšší sedlo našeho treku 5 553 m vysoké Kongma La Pass.

V úterý 12.4.2022 vstáváme časně, jelikož náš čeká dlouhý den. V 7:00 se před lodží potkáváme s naším nosičem Zamagem. Zpočátku je velmi málomluvný, ale po několika sušenkách se začíná usmívat a je s ním i docela legrace. Po cestě míjíme zamrzlé jezero a před polednem přicházíme na sedlo. Jsou zde krásné výhledy na masiv Nupce a Lhoce a další osmitisícovku Makalu.

Počasí je krásné, nicméně náš čeká ještě poměrně dlouhý setup dolů a přechod morény ledovce Khumbu. Do lodže ve vesnici Lobuche (4 940 m) přicházíme poměrně pozdě a unaveni, dáváme si pivo a vydatnou večeři, nicméně první vysoké sedlo je za námi. Večer se v Himalayan Eco Logde potkáváme s českým horolezcem a investorem Tomášem Otrubou, který se chystá na Everest.

Ve středu 13.4.2022 ráno vyrážíme nalehko na jednodenní výlet směr Everest Base Camp (EBC). Jelikož jsme si na to vyčlenili pouze jeden den, musíme se rozhodnout zda-li půjdeme do základního tábora - přeplněného stanového městečka pod Everestem nebo na vyhlídkový vrchol Kalapathar (5 648 m).

V poslední vesnici Gorakshep (5 164 m) se rozdělujeme. Já s Honzou a Petrem vyrážíme směr Kalapathar, Vindy pak do EBC. Zhruba kolem 13 hod. dosahujeme nejvyššího bodu našeho treku vrchol Kalapathar, odkud jsou překrásné výhledy na Mt. Everest. Vrcholek má čepičku z mraků, tak jak to známe z fotografií. Odpoledne se trochu kazí počasí a začíná i drobně sněžit, sestupujeme zpět do Lobuche (4 940 m).

Ve čtvrtek 14.4.2022 dopoledne si dáváme oddychový den, plánujeme vyrazit do cca 6,5 km vzdálené Dzonghly (4 920 m) ve 13:00 hodin. Cesta je na pohodu, jdeme téměř po rovině a je krásné počasí. Po příchodu do Dzonghly fotíme ještě Ama Dablam v zapadajícím slunci a kocháme se pohledem na skalní masiv Taboche (6 495 m) a Cholatse (6 335 m). Večer pak slavíme s místními a ostatními turisty příchod Nepálského nového roku.

V pátek 15.4.2022 vstáváme opět brzy a vyrážíme v 7:00 hod. Čeká nás sedlo Cho La Pass (5 420 m) s malým ledovcem z východní strany. Na začátku ledovce nasazuji nesmeky, ikdyž asi zcela zbytečně, téměř nikdo je zde nemá, jen několik málo cizinců. Do sedla dorazíme opět těsně před polednem a po krátké přestávce se vydáváme na dlouhý sestup do vesnice Dragnag (4 700 m).

Zde se máme potkat s Jirkou a Mirkou ze Zlína, kteří by nám měli jít naproti a následující den pak dále do sedla Cho La Pass. Bohužel tam nejsou. Večer jim píšeme na WhatsUp a dozvídáme se, že Mirka měla problémy s výškovou nemocí (AHN) a museli ji transportovat vrtulníkem do Kathmandu. Jirka letěl s ní jako doprovod, měli "dobrou" pojistku od AV, takže záchranná akce byla v rámci pojištění.

Na sobotu 16.4.2022 máme naplánovaný opět poměrně krátký přesun do Gokya (4 750 m). Musíme překonat největší ledovec v této oblasti - Ngozumpa Glacier. Mysleli jsme si, že to bude jednoduché, ale ani po dvou hodinách nejsme na druhé straně. Při výstupu na téměř 100 m morénu na straně Gokya utíkáme před letícími kameny na nestabilním svahu.

Zhruba po třech hodinách jsme konečně v Himalayan Eco Lodge, kde je manažerem Gokyo Tenzing Sherpa, kamarád českého horolezce a skialpinisty Petra Nováka. Při výstupu na závěrečnou morénu Petrovi seklo v zádech a sotva se s batohem doplazil do lodže. Odpoledne s námi sice ještě absolvuje výstup na Gokyo-Ri (5 357 m), vyhlídkový kopec na jezerem, pak už ale jen "stoná". Já se také necítím moc dobře, mám kašel a myslím, že se o mě pokouší něco jako zápal plic či průdušek.

V neděli 17.4.2022 zůstáváme s Petrem v lodži a kluci Honza s Vindym spolu vyráží nalehko na trekingový vrchol Ngozumpa-Tse (5 553 m). Z Gokya je vzdálen cca 10 km a tyčí se přímo nad pátým jezerem (Ngozumpa Tsho 5-th Lake). Kluci přicházejí až po setmění a při večeří řešíme co s Petrem. Je schopen s námi přejít další pětitisícové sedlo? Říká, že ano, ale jen nalehko bez batohu.

Řešíme tedy co s batohem. Jdu se poradit s Gokyo Tenzingem Sherpou, zda-li by nám nesehnal nosiče, který nám batoh odnese do Lukly. Po krátké diskusi nám sděluje, že pokud se ubytujeme v Lukle u jeho bratra Finju D. Sherpy, který vlastní Sangrilla Lodge a pracuje pro vrtulníkovou společnost, sveze nám batoh do Lukly zadarmo vrtulníkem. Taková nabídka se nedá odmítnout.

V pondělí 18.4.2022 vyrážíme v 7:00 hod. do posledního sedla Renjo La Pass (5 417 m). Počasí je opět krásné a výhledy úžasné. V dálce je viděl masiv Everestu a Lhoce, Makalu a o něco blíže sněhobílá jižní stěna Cho Oyu. Opět před polednem jsme v sedle, ale už se trochu začíná kazit počasí. Proto si musíme pospíšit, jelikož náš čeká poměrně dlouhý sestup do vesnice Lungden (4 350 m). Není zde žádný signál a v lodži je i dost zima, proto jdeme brzy spát.

V úterý 19.4.2022 vstáváme do pěkného rána a pokračujeme v sestupu do civilizace. Cestou potkáváme jen minimum lidí. Všude jsou samé gompy, údolí v minulosti sloužilo jako hlavní poutní cesta do Tibetu. Dnes již tudy skoro nikdo nechodí, jen místní a pár turistů. Kolem poledne přicházíme do šerpské vesnice Thame (3 800 m). Vesnice je proslulá zejména tím, že zde bydlí většina "šerpů", kteří vodí turisty na Everest. Ve vesnici bydlí i věhlasný horský vůdce Kami Rita Sherpa, který byl na Everestu již 26krát.

Byl nám doporučen Hotel YAK Thame uprostřed vesnice. Ubytováváme se zde a vypadá to, že budeme jediní hosté. Odpoledne s Honzou vyrážíme hledat GSM signál a do místního kláštera nad vesnicí. Jsme mnichy pozvání k bohoslužbě, které se účastníme jako jediní cizinci. K večeru do lodže přichází slavit skupinka místních učitelů. Dáváme se s nimi do řeči a diskutujeme o všem možném. Později přichází i majitel lodže Pemba Nuru Sherpa. Nabízí mi k prodeji pozemek na stavbu chaty. Slibuji, že vše proberu s manželkou a dám co nejdříve vědět. Po vydatné večeři je nám zdarma nabídnuto rýžové víno a domácí pálenka Rakši. Jen tak mezi řečí se hostitel zmiňuje, že byl osobně také 10krát na Everestu. Mezi místními, se prý nemá čím chlubit, jeho soused Kami Rita Sherpa tam přeci byl už 26krát.

Středa 20.4.2022. Náš pobyt se krátí. Na dnešní den máme naplánován přesun do cca 15 km vzdálené vesnice Monjo. V Namche Bazaar si dáváme kávu v Thawa Lodge & Bakery Cafe, nakupujeme upomínkové předměty a pokračujeme do Monju Gest House. Je to příjemné se vracet na známá místa.

Čtvrtek 21.4.2022. Ráno vstáváme a po vydatné snídani pokračujeme do Lukly. Od majitelky lodže dostávám pytlík domácí máty pro manželku. Cestou se stavujeme v "naší" kavárničce s údajně nejlepší himalájskou kávou. Tam jsme svou cestu zahájili a teď ji zde i pomyslně končíme. Už nás čeká jen závěrečné a nekonečné stoupání do Lukly. Do Lukly přicházíme až odpoledne. V Sangrilla Lodge pátráme po Petrově batohu. Když se ubytujeme, ochotně nám ho přinesou až na pokoj z blízkého heliportu. Večer se pak účastníme velké párty nějaké Irsko - Britsko - Americké trekařské skupiny.

Pátek 22.4.2022. Ráno vstáváme brzy a přesouváme se na letiště vzdálené jen nějakých 100 m. Kolem 10 hod. by nám to mělo letět. Na letišti je čilý ruch a hodně lidí. Kolem 11 hod. hodiny nás konečně odbaví a čekáme v odletové hale, hodinu, dvě, tři… Pomalu se letiště zahaluje do mraků. Asi ve 14:30 nám přijdou oznámit, že dnes už nic nepoletí… Přesouváme se tedy zpět do Sangrilla Lodge, která bude dnes velmi tichá… Jelikož v ní dnes nejsou téměř žádní turisti, končíme ve vytopené místnosti za kuchyní, diskutujeme s majitelem Finju D. Sherpou a jeho příbuznými a dáváme si "kapurkovou" v podobě panáka Shivas Regal.

Sobota 23.4.2022. Ráno vstáváme opět brzy, abychom byli na letišti co nejdříve. Dnes již musíme opravdu odletět, jinak bychom nestihli přípoj do Dubaje. Aplikujeme náš osvědčený "asertivní" postup s umístěním batohů hned k přepážce a pravidelným dotazem (každou 1 hodinu), zda-li a kdy už nám to poletí. Cca kolem 10 hod. se skutečně dostáváme na řadu a odlétáme do Kathamandu. Necháváme si zdarma věci v hotelu Regal Airport naproti letišti, bereme si taxi o odjíždíme na pár hodin do centra - Thamelu. Tam se krátce potkáváme s dalším známým Jany ze Švýcarska Thakurem Tiwarrim, nakupujeme suvenýry a zkoušíme místní pochutiny.

Neděle 24.4.2022. Brzy nad ránem přilétáme do Dubaje, dospáváme na lavičce v letištní hale a kolem 6 hod. vyrážíme do města, zkouknout nejvyšší budovu světa 720 m vysoký Burj Khalifa a vykoupat se v Perském zálivu. Vše se nám podaří úspěšně absolvovat v rekordním čase cca 6 hodin a pak už jen nasedáme do letadla směr Praha-Ruzyně.

Na závěr ještě několik "cenných" informací:

• Cena za ubytování ve 2lůžkovém pokoji: 1000,- NRP/pokoj (…pokud si dáte bohatou večeři a pár piv, dá se diskutovat o slevě až 100 %)
• Cena za porci jídla: 400-1000,- NRP (…je to jedno, jestli je to snídaně, oběd nebo večeře)
• Cena za plechovku piva: 600-1000,- NRP (…dle nadmořské výšky, čím výše, tím dražší…)
• Cena za nabití telefonu nebo Powerbanky: 1000,- NRP
• Cena za WIFI: 500-1000,- NRP/den

Skol!

• Předchozí (1.) část článku