Výstup na horu Admonter Reichenstein (2 251 m), Ennstalské Alpy

Technicky náročný výstup na nejvyšší vrchol horské skupiny Reichensteingruppe - Admonter Reichenstein

Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.) je obrovská dominantní hora, která se příkře zvedá z nadmořských výšek okolo 600 m z údolí řeky Enns a potoka Johnsbach. Na vrchol vede náročná značená cesta č. 672 bez možnosti jištění s obtížností II. st. UIAA.

Naši horskou výpravu si rozdělujeme do dvou dnů s přenocováním na horské chatě Mödlingerhütte a za krásného letního počasí s modrou oblohou i dobrou předpovědí počasí se těšíme na nevšední horské zážitky. Parkujeme u restaurace Sportalm poblíž loveckého zámečku Kaiserau na bezplatném parkovišti. V místě začíná též mýtná silnička k horské chatě Oberst-Klinke-Hütte, ale nám postačuje parkoviště u Sportalmu v nadmořské výšce 1 125 m.

Výstup začínáme po lesní stezce, která prudce stoupá podél vleku a sjezdovky. Přicházíme na širokou lesní cestu a ta nás přivede do sedla Edenburgertörl (1 308 m n. m.). Pohodlnou cestou jdeme ještě asi 1 km a následně začínáme prudce stoupat lesní stezkou zvanou Gebirgsjägersteig. Stoupák je to pořádný a všímáme si cestou nápadného smrku obrovských rozměrů. Následně přicházíme do širokého a travnatého sedla s alpskými loukami a se skupinou usedlostí Wagenbänkalm (1 556 m n. m.), kde je možné si v letní sezóně koupit občerstvení.

Čtěte také: Eisenhut, výstup na nejvyšší vrchol Gurktalských Alp a Nockberge

Naším cílem je mezi fotografy vyhlášený vrchol Lahngangkogel (1 778 m n. m.) s nevšedními bočními pohledy na horskou skupinu Reichensteingruppe i na Rottenmannské Taury. Stoupáme pěšinou po loukách a následně lesem s vyhlídkovými pasekami a brzy dosahujeme vrcholu. Lahngangkogel (1 778 m n. m.) je opravdu parádní místo s neskutečnou přírodní scenérií i výhledy.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Na plochém vrcholku se nachází dřevěný kříž s vrcholovou knihou, pohodlná lavička a turistický rozcestník. Nacházejí se zde menší skalky z tmavých krystalických hornin stejného horninového složení, jaké mají přes údolí vzdálené Nízké Taury.

Rostou zde husté porosty borůvek a brusinek, můžeme si nasbírat houby a okolí důvěrně připomíná hřebenové části českých či slovenských hor. Neskutečná je ale bílá hradba kolmo se zvedajících Ennstalských Alp s vrcholy Kalbling (2 196 m n. m.), Sparafeld (2 247 m n. m.), Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.), Grosser Ödstein (2 335 m n. m.) a Hochtor (2 369 m n. m.). Pokud se otočíme, spatříme za mohutným údolím potoka Palten s dálnicí A9 nekonečné množství vrcholů Rottenmannských Taur (bohužel dnes v protisvětle). Západním směrem rozeznáváme Dachstein (2 995 m n. m.), Grimming (2 351 m n. m.) a pohoří Totes Gebirge.

Po odpočinku a dlouhém povalování pokračujeme úzkou pěšinkou nádherným hřebenem s výhledy přes kótu 1 738 m n. m. Obdivujeme zachovalý horský smrkový les, který zde dosahuje své horní hranice. Krásná hřebenovka končí v důležitém sedle Kalblinggatterl (1 542 m n. m.) s křížkem a s rozcestím značených cest a opět máme okolo sebe samé bílé vápence.

Ze sedla vede hlavní výstupová stezka na vrcholy Kalbling (2 196 m n. m.) a Sparafeld (2 247 m n. m.) od chaty Oberst-Klinke-Hütte. Uvedené vrcholy jsme v minulých dnech úspěšně zdolali, a tak sestupujeme z horského sedla po dálkových rakouských cestách 01 a 08 do hlubokého údolí potoka Flitzenbach. Překonáváme po dřevěném mostku bystrý potok, jehož koryto je i s okolím poničeno kamennými lavinovými dráhami. Místo má název Flitzengraben (1 210 m n. m.) a odtud již stoupáme nejdříve pohodlnou cestou a následně prudkou pěšinou lesem až na hřbet s chatou Mödlingerhütte (1 523 m n. m.).

Horská chata Mödlingerhütte (1 523 m n. m.) je nádherně položena na odlesněném hřebeni s pastvinami. V jejím bezprostředním okolí se nachází ještě několik dřevěných pasteveckých usedlostí, chatka horské služby a dřevěný kříž. Mělké sedlo kousek od chaty odděluje bílé a divoce skalnaté vápencové Ennstalské Alpy od zelení porostlých a zaoblených krystalických Eisenerzských Alp. Počátek má u chaty dálková hřebenová cesta Eisenerzer Alpen Kammweg. Nádherný je pohled přes chatu na Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.), který má ze zdejší strany vrchol ve tvaru kvádru a působí zcela nedostupně.

Zajišťujeme si nocleh a dáváme si horský gulášek, Kaiserschmarn (trhanec) a pivečko. Je docela plno a společnost nám dělá rezavý kocour Felix, který se má dle tělesných proporcí velmi dobře. Dlouho neponocujeme a s vidinou ranního náročného výstupu uleháme ve společné noclehárně ke spánku. Chata patří rakouskému horskému spolku Alpenverein (sekce Mödling) a nabízí k noclehu 34 lůžek na pokojích a 40 lůžek v noclehárně. Cena pro členy Alpenvereinu je ve společné noclehárně 11 Euro za noc pro dospělého nad 26 let, pro mladé ve věku 19 - 25 let je 8 Euro a pro juniory ve věku 7 - 18 let jen 5 Euro. Chata bývá otevřena pro veřejnost od půlky května do konce října.

Ráno se opět probouzíme do slunečného dne, batohy necháváme na chatě a nalehko se pomalu vydáváme po značené cestě č. 672 k hoře Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.). Na směrovce je umístěna žlutá cedulka s nápisem Schwierigkeitsgrat II a symbol horolezce ve stěně. Přecházíme rozlehlé pastviny a stoupáme okolo malého jezírka Trefnersee (1 592 m n. m.), které slouží i jako vhodné napajedlo pro krávy.

Míjíme skupinu skalek a již stojíme u vyhlídky s dřevěným křížem Heldenkreuz (1 630 m n. m.) na travnaté skalní plošince, která je ideálním místem pro krátký odpočinek. Krátkým sestupem mezi skalami přicházíme do malého sedla a odtud již velmi strmými travnatými svahy stoupáme pod skalní stěny vrcholu Totenköpfl (2 184 m n. m.). Tento od Reichensteinu oddělený skalní útes hojně využívají horolezci a je velmi populárním lezeckým cílem.

Než dojdeme ke skalním stěnám, tak nás překvapuje pramen čisté studené vody vytékající z travnatého srázu. Doplňujeme tekutiny a užíváme si nádherný výhled na naši chatu, Eisenerzské Alpy a Rottenmannské Taury. Vyrušujeme kamzíka, který se pásl uprostřed pěšiny, a nechtělo se mu poodejít stranou.

Nasazujeme si přilby a horská stezka začíná podcházet skalní stěny Admonter Reichensteinu (2 251 m n. m.). Postupně se mění v nebezpečný traverz přes silně nakloněné vápencové plotny ve skalnatých srázech. Skalní stupínky jsou na některých místech jen asi na polovinu šířky boty a navíc se všude přítomnou jemnou sutí. Jedinou technickou pomůckou jsou zde kovová očka pro fixní lano, pokud si ho člověk vezme.

Traverz je nepříjemně dlouhý a v jeho závěru se překonává nejtěžší místo trasy s přehmatem a překrokem za skalní stěnu (Schlüsselstelle - klíčové místo). Na stěně se zde nachází měděná deska Herzmanna Kupfera a po překonání místa se po chvilce začíná stoupat skalním žlabem strmě k vrcholu hory. Žlab je velmi strmý a dlouhý a člověk si musí dávat dobrý pozor na padající kameny, uklouznutí či uvolnění kamene.

Po namáhavém výstupu za aktivního používání rukou a bez možnosti odpočinku konečně stojíme na vrcholu hory Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.). Vrchol je překvapivě prostorný s kratším a poměrně širokým hřebenem. Na nejvyšším místě stojí ocelový kříž s vrcholovou knihou, kam samozřejmě pořizujeme pamětní zápis.

Výhled je parádní hlavně do neskutečných hloubek k řece Enns, která teče asi 1 650 m hluboko pod námi. Pozorujeme vápencové velikány Ennstalských Alp Grosser Ödstein 2 335 m n. m.), Hochtor (2369 m n. m.), Grosser Buchstein (2224 m n. m.), které se všechny zvedají od hladiny řeky Enns. Ze všech těchto vápencových vrcholů směřují do údolí obrovské kamenné dráhy, které vytvořily přívalové deště v nedávném období. Zřetelně vidíme dlouhý hřeben Eisenerzských Alp a nekonečné množství vrcholů Rottenmannských Taur.

Po odpočinku zahajujeme sestup a musíme být opatrní pro zvýšenou frekvenci lezců a slyšíme i občas nějaký ten padající kámen. Překonáváme opět klíčové místo u pamětní desky a nepříjemným traverzem se vracíme na travnaté svahy s pramenem, kde dlouho sedíme a odpočíváme. K chatě vede už známá a relativně pohodlná cesta a po pivu a vyzvednutí batohů odcházíme.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Návrat je stejnou cestou přes Flitzengraben (1 210 m n. m.) až do sedla Kalblinggatterl (1 542 m n. m.). Odtud již sestupujeme po pohodlných cestách okolo velké chaty Oberst-Klinke-Hütte (1 486 m n. m.) až k parkovišti u Sportalm.

Příjezd na parkoviště u Sportalm je z města Admont po silnici do Triebenu. V nejvyšším bodě silnice (1 094 m n. m.) je značená odbočka doleva ke Sportalm. Mýtnou silnicí dlouhou 5 km se dá vystoupat až k chatě Oberst-Klinke-Hütte (1 486 m n. m.) a zaparkovat u této chaty. Silnice je otevřena od května do konce října v závislosti na sněhových podmínkách a poplatek za její užití činí u osobních aut do 3,5 t 7 Euro.

K chatě Mödlingerhütte (1 523 m n. m.) se můžeme také dostat po mýtné silnici od obce Gaishorn am See. Stačí sjet z dálnice A9 na exitu 86 Trieben a dojet po hlavní silnici č. 113 do obce Gaishorn am See. Zde nás již směrovky navedou k počátku mýtné silnice. Silnice je dlouhá 7 km s poplatkem 4 Euro za její použití pro osobní auta. Od vrcholového parkoviště se musí jít po široké cestě k chatě ještě asi 40 minut (údaj 20 minut na rozcestníku je přemrštěný).

K vlastnímu výstupu na Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.) je opravdu nutná přilba, kvalitní pevná horská obuv a zcela jistý krok bez náznaku závratí. Dá se jít nalehko, třeba jen s ledvinkou, a pramen vody na cestě ušetří zátěž. Výstup se dá absolvovat jen za dokonale stabilního počasí!

Admonter Reichenstein, turistická mapa