Lesní hřeben / Kowarski Grzbiet, turistika v Krkonoších

Přes krkonošskou Střechu, polské Krkonoše

Pod označením "střecha Krkonoš" se nám asi nejspíše vybaví nejvyšší česká hora Sněžka. Hřbet zvaný Střecha však vystupuje asi 5 km východně od Sněžky a patří k dominantám východních partií Krkonošského národního parku. Je součástí hlavního - Hraničního - hřbetu pohoří, přecházeného státní hranicí a z polské strany také modře značenou turistickou cestou.

Mnohem frekventovanější červeně značená "hřebenovka" - Cesta přátelství - zde totiž poněkud ustupuje na jižní, český svah Střechy. Hřbetu se u nás říká také Lesní hřeben, v Polsku pro blízkost města Kowary zase Kowarski Grzbiet.

Přes hraniční hřbet Střechy si můžeme udělat pěknou horskou vycházku (s platným dokladem - pasem nebo "občankou") ze silničního sedla na Pomezních Boudách. Nenáročným stoupáním dojdeme po červených značkách k turistickému hraničnímu přechodu v Sovím sedle, kde je křižovatka značených cest. Krátce před sedlem odbočuje polská modře značená cesta, která nás sice strmějším, ale jen asi půl kilometru dlouhým výstupem zavede na západní okraj a zároveň vrcholek hřbetu Střechy (1 282 m).

Na našich mapách Krkonoš je uváděn pod názvem Tabule, podobné je i polské pojmenování Skalny Stół. Inspirací k oběma názvům tu patrně byly deskovitě rozpadavé skalky a sutě z výrazně břidličnaté horniny (převážně svoru). Zdejší horninové výchozy však rovné jako stůl či tabule rozhodně nejsou, naopak okrajovou hranu hřbetu tvoří strmě skloněné skalní břity.

Ze skalnaté hrany Tabule se otevírá doslova panoramatický pohled na východní partie Krkonoš, vrcholící jehlanem Sněžky, z něhož sestupuje hraniční Obří hřeben s navazující Svorovou horou. Na jejím úbočí - vysoko nad Sovím sedlem - zase zaujme osamělé stavení bouda Jelenka. Z Tabule je daleko vidět i do polské části pohoří a přilehlého podhůří v okolí známého střediska Karpacz.

Od vyhlídkové Tabule pokračuje vrcholová partie hřbetu Střechy, porostlá řídkým lesem, borůvčím a vřesem, asi kilometr a půl k východu, kde ji nad příkrým svahem utíná další, tentokrát méně výrazná hrana zvaná Čelo - Czolo (1 269 m). I odtud se otevírá pěkný pohled, zejména pak přes Malou Úpu s Pomezními boudami na táhlé hřbety Pomezního a Dlouhého hřebene, Rýchor a dalších partií na východním okraji Krkonoš.

Z Čela klesne "klikaticí se" modře značená cesta do nedalekého sedla s Pomezními Boudami a hraničním silničním přechodem.

Na polských mapách je na severním svahu Střechy vyznačeno několik skalních útvarů. Ve dvou případech u nich najdeme název Granaty, což ovšem nemá nic společného s vojenskou municí. Inspirací k tomuto pojmenování byl bohatý výskyt nerostu granátu, který byl ze zdejších krystalických břidlic (svorů a svorových rul) kdysi vylamován pro šperkařské využívání. Kolem skal Granatů, do značné míry skrytých v lesních porostech, však procházejí jen neznačené cesty. Odbočují z černě značené trasy, klesající od Sovího sedla do podkrkonošského střediska Karpacze.