Větrný mlýn v Holíči je jedinou dochovanou stavbou svého druhu na Slovensku.
Proto není divu, že se stal kulturní památkou. Větrný mlýn v Holíči na dohled řeky
Morava však nebyl jediným větrným mlýnem na území dnešního Slovenska. Další větrné
mlýny se na Záhoří nacházely
v obcích Vrbovce, Chvojnice, Sobotiště a Havran.
Větrný mlýn u města Holíč byl postaven v 80. letech 19. století na místě
původního dřevěného mlýna z roku 1801. Větřák stojí na plochém (dnes zalesněném) návrší
Hrebeň (230 m) jihovýchodně od Holíče. Z centra záhorackého Holíče či od Holíčského zámku
se k němu pohodlně dostanete po žluté turistické značce. K mlýnu se ovšem dostanete
i autem.
Větrný mlýn v Holíči je zděným větrným mlýnem holandského typu, kterých se nejvíce
dochovalo na Moravě. Například v Kuželově,
ve Studénce, Hodslavicích či ve Zbyslavicích. Na Slovensku mnoho větrných mlýnů nebylo,
neboť se upřednostňovala výstavba vodních mlýnů.
Holíčský větrný mlýn mlel až do roku 1926, kdy svou činnost ukončil poslední mlynář
Jaromír Sláma, syn Františka Slámy (1847 - 1900), přistěhovalce z Jevíčka. Od roku 1926
větrný mlýn chátral. Proto není divu, že se nedochovalo prakticky nic z mlecího zařízení.
Teprve na konci 60. let minulého století došlo k instalaci imitace větrného kola
Památkovým ústavem. Větrné kolo však bylo vyrobeno z oceli. O celkovou rekonstrukci
třípodlažní budovy se však překvapivě zasloužilo myslivecké sdružení v Holíči v 70.
letech minulého století.
Větrný mlýn v Holíči má kruhový půdorys, plochou kopulovitou oplechovanou střechu
opatřenou hromosvodem. Původní střecha s větrným kolem byla otočná a dala se natáčet
pěkně po větru. Přilehlý venkovní areál u větrného mlýna se využívá k pořádání společenských
akcí. Podle informací přímo z místa slouží větrný mlýn jako myslivecká chata, přesto
lze větřák navštívit o sobotách a nedělích od 13.00 do 17.00.
mlýny se na 
