Náprstník červený (Digitalis purpurea) je nádherná, ale prudce
jedovatá a zároveň léčivá rostlina s velice silnými účinky. Náprstník červený
obsahuje saponiny a purpureoglykosidy, které silně ovlivňují činnost srdce. Zpomalují
tep a zvyšují tonus srdečního svalu. Patří do čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae).
Podle novějších zdrojů by se dnes měl snad řadit do čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae).
Náprstník červený je dvouletá až vytrvalá rostlina vyrůstající do výšky 60 až 150 cm,
někdy až 200 cm. V prvním roce vytváří pouze přízemní listovou růžici, teprve v roce
druhém vyžene dlouhou a obvykle přímou lodyhu. Na rubu chlupaté listy jsou střídavé,
vejčité až kopinaté.
Rostlina u nás rozkvétá v červnu až srpnu. Jednostranný hrozen květů rozkvétá
postupně, odzdola nahoru. Počet květů v květenství tvaru hroznu se pohybuje v průměru
od 50 po 120. Květy náprstníku červeného patří k nejkrásnějším v naší přírodě. Jsou
5 až 6 cm dlouhé, někdy dosahují délky až 8 cm. Koruny květů jsou zvonkovité, mělké
cípy na jejich koncích se ohrnují a vytvářejí nápadný lem.
Barva květů je nachová s výraznou skvrnitou kresbou tmavě fialové barvy uvnitř
kalichu. Květy náprstníku červeného jsou však barevně značně variabilní, takže se
mohou objevit světle růžové (forma carnea) a nebo sněhově bílé (forma alba)
květy. U vytrvalé formy rostliny jsou květy drobnější a bez vnitřní kresby. Plodem rostliny
je tobolka.
U nás je náprstník červený považován za nepůvodní druh rostliny. První známý záznam
o něm pochází z roku 1881 z Krkonoš. Postupně se rozšířil především do severních pohoří
v Čechách. V horských oblastech v jižních Čechách a na severu Moravy roste pouze roztroušeně.
Areál rozšíření náprstníku dnes zahrnuje prakticky celou Evropu, zavlečen byl i do Austrálie
a Ameriky.
Náprstníku červenému se nejvíce daří na lesních pasekách, podél lesních cest, ve
světlých lesích a v křovinách. Od pahorkatin až po horské oblasti. Má rád vlhké a slabě
kyselé půdy s dostatkem humusu, naopak nesnáší vápenité půdy se zásaditou reakcí.
V noci padalo docela hodně hvězd, ani jsem pomalu nevěděl, co si
ještě přát. Možná jasné ráno a hezký východ Slunce. A ráno jasné skutečně bylo.
Hluboko v údolích se válela mlha, obloha však slibovala hezký a sluneč
…
Toulavé planety jsou obtížně zachytitelné objekty o hmotnosti
srovnatelné s planetami Sluneční soustavy, které však neobíhají kolem žádné hvězdy,
ale osamoceně putují mezihvězdným prostorem. Až dosud jich
…
Neuběhl týden a jesenické hřebeny mám opět na dosah. Na došlap?
Tentokráte vyrážím na asi 50kilometrový (s převýšením 1 700 metrů) dvoudenní okruh
z parkoviště v Ostružné, kterou jsem minulý týden pouze
…
Pomocí interferometru VLTI Evropské jižní observatoře astronomové
pořídili nejhlubší a nejostřejší záběry okolí superhmotné černé díry v centru naší
Galaxie, jaké jsou dnes k dispozici. Nové snímky přibližují střed
…
Jižní hranice převážně rovinatého Polska je lemována širokým
pásem hor. Při hranicích s Českou republikou se táhnou hory Českého masívu náležející
do Krkonošsko-jesenické subprovincie zvané také Sudety (provincie
…
Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře pořídil snímek exoplanety
obíhající kolem dvojhvězdy b Centauri, která je na obloze pozorovatelná pouhým okem.
Jedná se zatím o nejteplejší a nejhmotnější systém hvězd
…
Karpaty jsou s rozlohou 209 526 čtverečních kilometrů největším
horským pásmem, geomorfologickým subsystémem, Evropy. Karpaty, které vznikaly v době
mladších třetihor (dnes kenozoikum) zasahují na úze
…
Měsíci září chybí do jeho konce pár dnů a navíc prodloužený
víkend. Když čekáme s Markétou a Milanem na autobusový spoj, tak si v duchu
říkám, abychom se do autobusu vešli, kolik pojede lidí. V Olešnici v Orlic
…
Za kuropění na obloze krásně zářil úzký srpeček Měsíce nad
východním obzorem. Nádhera. Souhlasně přibrukují i jeleni v nejbližším okolí.
S prvními ranními paprsky vycházejícího Slunce balím spacák a vyrá
…