Evropský Ursus arctos (medvěd hnědý) je vegetarián. Téměř vegetarián

Medvěd hnědý - panika šířena médii není na místě

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je největší evropskou šelmou. Jeho stavy v Evropě činí asi 50 000 jedinců žijících ve volné přírodě. Přestože je toto číslo zdánlivě obrovské, je medvěd z čeledi medvědovití (Ursidae) ohroženou šelmou žijící jen ve více či méně izolovaných oblastech vzdálených od lidského osídlení.

Medvěd hnědý je v Evropě rozšířen od Pyrenejí až po Ural. Objevuje se však i na Sibiři, v Japonsku i v Severní Americe. Asi 75 % evropských medvědů hnědých žije v Rusku, další nejsilnější populace se nachází v Karpatech a třetí nejsilnější populace medvěda žije na Balkáně. Ta je početně podobná té ze Skandinávie. Další malé izolované populace medvěda hnědého můžeme potkat v Pyrenejích, Apeninách na Apeninském poloostrově a nebo Alpách.

• Rusko (evropská část) - 35 000
• Karpaty - 8 000
• Balkán - 3 000 - 3 500
• Apeniny - 100
• Alpy - 100
• Pyreneje - 20

Čtěte také: Jak se chovat při setkání s medvědem: S medvědy v zádech (2) aneb…

V západní Evropě byl medvěd prakticky vyhuben. Životaschopné populace se tak nacházejí jen na východě Evropy, ve střední Evropě v Karpatech a ve Skandinávii a na Balkáně.

Medvěd v České republice

Na území České republiky byl poslední medvěd původní populace zastřelen v roce 1887 na Travném v Moravskoslezských Beskydech. České země v tomto neblahém "prvenství" předběhly Moravu o plných 31 let, kde byl poslední medvěd ubit v roce 1856 na Šumavě nedaleko dnešní osady Jelení. Avšak již od 17. / 18. století se medvěd hnědý v zemích koruny české vyskytoval jen v pohraničních hvozdech…

Dnes se na území ČR medvěd prakticky nevyskytuje. Mimo pár zatoulaných jedinců, kteří k nám přicházejí ze Slovenska, kde žije okolo 1 000 medvědů. V Beskydech se měli v minulých letech vyskytovat tři jedinci na stálo, avšak o jejich "odchod" se pravděpodobně postarali pytláci.

Objevení se byť jen jednoho medvěda u nás se neobejde bez pozornosti médií. Jako nedávno na jižní Moravě na Břeclavsku. Avšak dělat hned z medvěda krvelačnou bestii, která chtěla sežrat koně i s mladou jezdkyní, uzdou, sedlem a podkovami mi přijde infantilní. Ledaže by čeští novináři soutěžili v nějaké hitparádě o největšího pitomia… To by nakonec potvrzovala i o něco čerstvější reportáž o divočácích, kterou jsem již zmínil v jiném článku…

Ne, netvrdím, že medvěd nemůže člověku ublížit. Může. A ve výjimečných případech jej může i usmrtit. V onom "břeclavském případě" ale nejspíše šlo o vyděšeného a stresovaného jedince, jenž řval možná ještě větší hrůzou než onen vyplašený kůň s ještě vyplašenější jezdkyní.

No jen si to představte. Jste hladoví po procitnutí ze zimního spánku, v neznámém prostředí, kde v předjaří jen těžko hledáte něco na zub a v tom se na vás z lesa vyřítí obluda velikosti mamuta až tyranosaura rex, které se z nozder dere "kouř" a popoháněna příšerou z rodu, jehož zástupci nosí do lesa flintu. To byste se také dali za divokého řevu na bezhlavý úprk…

Čím se medvěd hnědý živí

Konečně se dostáváme k jádru pudla a důvodu, proč si zpochybňuji publikovanou tezi "břeclavského případu" o tom, jak chtěl medvěd sežrat koně i s jezdkyní. Přestože se to možná nezdá, evropský medvěd hnědý (Ursus arctos) je ve své podstatě vegetarián.

Ano vegetarián! Ono totiž až 80 % medvědího jídelníčku je rostlinného původu. Medvěd má k tomu uzpůsobeny i zuby. Na šelmu má nezvykle široké a ploché stoličky uzpůsobené k drcení rostlinné potravy. Nehledě na to, že medvěd najednou spořádá okolo 10 kg potravy. Což je nejen na koně, ale i na onu jezdkyni opravdu poněkud málo…

Medvědi si velice rádi pochutnávají na pupenech, různých lesních plodech a bobulích jako jsou jeřabiny, borůvky, maliny, ostružiny, ale i semínka šišek, bukvice aj. Když již zhltnou něco masitého, většinou jsou to slimáci, brouci, larvy brouků a mravenců či podobný hmyz. Nepohrdnou zdechlinami (kadávery). Plní tak i jakousi funkci zdravotní policie. A jestliže se může medvěd po něčem utlouci tak to není konina, nýbrž med, na kterém si pochutná pokaždé, když má příležitost. I za cenu píchanců od rozezlených včel.

Jen výjimečně si medvěd hnědý uloví něco sami. A to ještě jen hlodavce či nějakou ještěrku. Velkou kořist loví skutečně jen jednou za uherský rok. Složení medvědího jídelníčku je tak velice pestré a silně proměnlivé v závislosti na roční době, kdy medvěd dokáže pružně reagovat na změněný "sortiment" matky přírody.

Fotky pořízeny v blízkosti Cisny v Bieszczadech u lesovny Habkovce.

Další související články: