Klima: Poslední doba ledová a průměrná teplota v době ledové

Poslední doba ledová - vrcholná fáze posledního glaciálu v ČR / Evropě

Poslední doba ledová (tzv. würmský či viselský glaciál, podle toho hovoříme-li o alpínském a nebo kontinentálním zalednění) vrcholila před asi 18 000 lety. Severní polokoule včetně velkých částí evropského kontinentu byla během ledové doby pokryta ledovým štítem a ve střední Evropě se objevuje plně rozvinutý glaciální režim.

Pro krajinu a její další vývoj představuje vrcholná fáze doby ledové v jistém smyslu nulový bod. Především v horských oblastech, kde ledovce naprosto přetvořily reliéf horských údolí i vrchů a štítů. Do jisté míry jde o výchozí bod i v nížinách, kde se v bezlesé sprašové tundře (zvané také mamutí step) ukládají silné vrstvy spraší vznikající mrazovým zvětráváním hornin.

Čtěte také: Doba ledová aneb glaciál. Víte kolik bylo dob ledových v českých horách…

Hladina oceánu klesla o 130 metrů

Na sever od nás šlo pro krajinu o nulový bod doslova, neboť celé území bylo pokryto souvislým ledovým štítem, který dosahoval mocnosti až dvou kilometrů a místy dokonce dvou a půl kilometru. Množství vody vázané v ledu bylo nepředstavitelné. Výška hladiny světového oceánu poklesla asi o 130 metrů. To naprosto změnilo obrysy kontinentů a umožnilo migraci lidským populací i zvířat nejen do Británie, ale i na tichomořské ostrovy a dalších částí světa.

Čelo kontinentálního ledovce zasahovalo i na území dnešní ČR. Ledový štít se doplazil až do Slezska, do Šluknovského výběžku a u nás nejjižněji až do Moravské brány do prostoru kolem Hranic na Moravě. Svědky této etapy vývoje naší krajiny jsou četné bludné balvany, které sem kontinentální ledovec zavlekl až z dalekého Švédska.

Průměrné teploty doby ledové v ČR

Jaké klimatické podmínky v této době panovaly na území dnešní ČR? Průměrné roční teploty byly asi o 16 °C nižší než dnes. Velký rozdíl byl i v celoročním klimatickém chodu. Zatímco v létě činily průměrné teploty okolo 17 °C, v zimě klesaly k asi -30 °C. Rozdíly teplot mezi dnem a nocí byly rovněž mimořádně vysoké.

Klima bylo v nitru kontinentu velice suché, neboť naprostá většina vodních srážek spadla ve formě sněhových vloček. Roční úhrn slunečního svitu byl vyšší než dnes, obloha byla po většinu roku téměř vymetená. Naše území bylo pod vlivem glaciálního fénu, trvalého ostrého a mrazivého větru, který živila stabilní tlaková výše nad kontinentálním ledovcem. Přechod mezi létem a zimou byl dramatický, prakticky neexistovalo jaro. A ani podzim.

Avšak ani poslední doba ledová nebyla jednolitým obdobím chladu a mrazu. Na základě nejnovějších výzkumů tzv. pedokomplexů (půdních horizontů, pohřbených půd), kdy při vlhčím a teplejším počasí začne intenzivněji růst vegetace a tvořit se půdy, se jeví, že během poslední doby ledové se odehrálo minimálně pět výraznějších period oteplení zvaných interstadiály.

V některých interstadiálech bylo klima dokonce teplejší a vlhčí, než je tomu dnes. Tato teplá období však trvala jen krátkou po dobu. Jen v období před 57 - 29 tisíci lety vědci nalezli v půdních horizontech minimálně tři takovéto interstadiály.

Území dnešní České republiky představovalo v tehdejší Evropě výjimečnou oblast. Jednalo se o velice úzký, asi 400kilometrový nezaledněný koridor, jenž byl sevřen mezi čelo kontinentálního ledovce na severu a masu alpského zalednění na jihu a tvořil tak jakýsi koridor mezi východní a západní částí kontinentu. Divoké řeky s nestabilním průtokem byly hluboce rozryty přívaly tavných ledovcových vod.

V pozdním glaciálu, někdy před 14 500 lety dochází ke klimatickému chaosu. Začátku teplého období (holocénu) předcházelo několik velice prudkých, byť krátkých výkyvů klimatu s velice vysokou amplitudou. Klima se však postupně stabilizuje a někdy před 12 500 lety dochází k výraznému oteplení. Doba ledová definitivně končí. Letní teploty vzrostly o plných 7 °C a zimní snad až o 10 °C. Výrazně se snížila i kontinentalita podnebí.

Klimatické změny v interstadiálu

Během nastupujícího teplého období (interstadiálu) rozmrzají v našich končinách poslední zbytky věčně zmrzlé půdy, doznívá vznik spraší a po odeznění periglaciálních pochodů začíná tvorba půd. Mění se charakter i průběh říčních koryt, které dostávají poměrně stabilní průběh i průtok.

Klimatické změny po skončení doby ledové v ČR mají naprosto zásadní vliv na biodiverzitu. Chudé sprašové tundry jsou vytlačovány pionýrskými dřevinami jako jsou břízy, osiky a vrby, ale také borovice lesní a rozšiřuje se polootevřená tajga s travnatými stepmi a velkými plochami močálů. V horských oblastech se po ústupu ledovců vytvářejí jezera. Například na Šumavě Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero aj. Ve stepích se objevují velká stáda sobů a losů.

V dalším období se průměrné teploty neustále zvyšují, byť na dobu asi jednoho tisíce let bylo teplé období přerušeno chladnou periodou zvanou dryas. Ta se nejvíce projevovala mimo naše území. Ale i k nám se vracejí tuhé zimy s náhlými vpády arktického vzduchu a sněhovými bouřemi, opět vznikají váté písky v okolí řek a v horách ledové pustiny.

Po skončení tohoto výkyvu se výrazně otepluje až do období před asi 7 000 lety, kdy průměrné teploty byly o několik stupňů v našich končinách vyšší než dnes. Tomu se ale budeme věnovat v samostatném článku.

Šíření lesa v severním mírném pásmu

Velice zajímavá je rychlost, s jakou se šíří hlavní dřeviny. Begond, Harper, Townsend ve své knize Ekologie sice uvádějí změny vegetačního krytu po ústupu ledového štítu v Severní Americe (na základě pylových analýz), ale není důvodu se domnívat, že rychlost šíření dřevin v Evropě byla zásadně odlišná (pro Evropu jsem podobnou studii v literatuře nenašel).

Nejprve se šířil smrk následován borovicí. Ta se šířila rychlostí 350 - 500 m za rok. Z listnáčů se jako první šířil kaštan. Jeho rychlost "pochodu" byla výrazně nižší, asi 100 m za rok. Složení lesů severního mírného pásma se dosud stále mění, rychlost změny je omezena rychlostí šíření hlavních dřevin. Floristické vyváženosti tak dosud nebylo dosaženo, neboť teplé období po skončení posledního glaciálu je zatím příliš krátké.

Co přinese budoucnost?

A jak se bude klima vyvíjet dál? Čeká nás nová doba ledová a nebo naopak se bude dále oteplovat? Bude hladina oceánu dále stoupat a nás čeká migrační vlna, která s tou dnešní bude nesrovnatelně větší a dala by se nazvat novým stěhováním národů? To dnes nikdo neví. A ti co se tváří že ví a nebo si myslí, že ví, tak ve skutečnosti také neví…

Průběh klimatu na dlouhé časové ose je neobyčejně komplikovaný a dnešní věda přesně nezná faktory, které na "spuštění" doby ledové mají vliv. Zda-li pohyb kontinentů, změny oběžné dráhy Země (Milankovičovy cykly), změny mořských proudů ovlivňované změnami solární konstanty či dalšími faktory. Je nanejvýš pravděpodobné, že dnes přeceňovaná otázka koncentrace CO₂ (oxidu uhličitého) či dalších skleníkových plynů je jen jedním z dílčích a možná že podružných faktorů, spouštěčů…

Povedená túra v Turzovské vrchovině: Přes Bobek na ropný…

Turzovská vrchovina nepatří k příliš známým a ani turisty vyhledávaným pohořím. Stojí si tiše ve stínu…

Kouzelnou krajinou horských samot, túra hřebeny Javorníků…

Javorníky, Beskydy, Hostýnské vrchy. Krajina utvářená po staletí lidskou rukou. Rozlehlé lesy střídané…

Dvoudenní túra Hostýnskými vrchy s bivakem pod…

Dvoudenní přechod západní částí Hostýnských vrchů sice nepatří do kategorie himalájských výkonů, přesto jako…

Engadinské třítisícovky počtvrté (2), tentokráte s…

O cestě až na toto sedlo a sestup do údolí Val Bregaglia, o čemž jsme původně tak trochu uvažovali…