Pohoří Fagaraš, ledovcová jezera v Jižních Karpatech

Fagaraš, ledovcová jezera - po stopách ledovců v Rumunsku, 10 největších ledovcových jezer

Pohoří Fagaraš je sice o něco vyšší než pohoří Retezat, přesto je tady ledovcových jezer o poznání méně než v onom Retezatu. V pohoří Fagaraš nalezneme jen 26 trvalých ples v průměrné nadmořské výšce 2 000 metrů, která jsou nápadně seskupena kolem vrcholů s výškami 2 400 až 2 500 metrů.

Nejvíce jezer se nachází v centrální části Fagaraše v mohutných ledovcových karech na severní i jižní straně pohoří. Na východním i západním okraji pohoří Fagaraš sice také nalezneme řadu ledovcových kotlů, ty jsou však bez jezer. Je to doklad toho, že zalednění těchto částí pohoří bylo mnohem menší.

Čtěte také: Ledovcová jezera v pohoří Retezat, po stopách ledovců v Rumunsku

Glaciální reliéf zaujímá v pohoří Fagaraš úctyhodnou plochu asi 128 km², avšak plocha všech ledovcových jezer nepřesahuje plochu pouhých 24 hektarů. Jejich podíl na rozloze glaciálního reliéfu je tedy mimořádně malý. Některá jezera jsou ve skupinách, jiná jezera spočívají na dnech ledovcových karů osamoceně. Největší jezerem Fagaraše je Bilea (4,65 ha) a nejhlubším jezerem je Podragu Mare (15,5 m).

Rozložení, velikost a hloubka jezer jsou úzce spojeny s mírou glaciální modelace skalního podkladu. Na severní straně pohoří nacházíme ta největší a nejhlubší jezera, zatímco na straně jižní jsou jezera menší a především podstatně plytčejší.

10 největších ledovcových jezer pohoří Fagaraš

Ledovcová jezera v povodí říčky Zirna

Tuto oblast nalezneme v jihovýchodní části centrálního úseku hřebene pohoří Fagaraš. Nachází se tady 8 jezer trvalého charakteru, ale velice malých rozměrů. Jezero Zirna ležící v nadmořské výšce 1 950 m má rozlohu jen 0,48 ha a hloubku pouhých 0,25 m. O něco lépe je na tom jezero podivného jména Jgheburoasa, které má rozlohu 1,12 ha a hloubku 0,8 m.

Dalšími jezery jsou Gemenul de Sus (0,29 ha, 1,4 m), Gemenul de Jos (0,34 ha, 0,2 m), Musetescu (0,19 ha, 0,8 m), Mioarelor (0,15 ha, 0,4 m) a Scoica (0,13 ha, 0,35 m). Z tohoto výčtu trocu vybočuje jezero Rošu s rozlohou téměř hektar (0,96 ha) a hloubkou 2,5 m). Všechna tato jezera jsou odtoková a soustředěna ve výšce okolo 2 000 m.

Jezera v údolí Rea

Široké údolí Rea je lemováno množstvím až 2 400 metrů vysokých vrcholů jako Dara (2 500 m), Urlea (2 475 m), Galasescu (2 471 m) a dokonce nejvyšším vůbec - Moldoveanu (2 543 m). I zdejší ledovcová jezera dosahují malých rozměrů.

Největším jezerem této oblasti je Galbenu II, které dosahuje rozlohy 1,21 ha a hloubky 7,95 m. Dalšími jezery jsou Bindea (0,11 ha, 0,2 m), Valea Rea-Buduri s rozlohou 0,57 ha a hloubkou 2,05 m. Následují jezera Galbenu I (0,32 ha, 0,8 m) a Galbenu III (0,17 ha, 0,9 m), které je v pokročilém stádiu zániku.

Jezera v povodí říčky Buda

Jezera této oblasti Fagaraše leží v ledovcových kotlích jižní strany pohoří orientovaných k východu. I zdejší jezera jsou malých rozměrů a poměrně malých hloubek. Patří sem jezero Buda s rozlohou 0,87 ha a hloubkou 2,2 m a Ruiosu (0,15 ha).

Zvláštní zmínku si zaslouží jezero Podul Giurgiului o rozloze 0,22 ha a hloubce 3 m. Jezero leží ve výšce přes 2 200 m nad mořem a jeho hladina je dlouho do léta pokryta ledem. Pravděpodobně jde o nejdéle zamrzající jezero Fagaraše. Podobně jako např. Vyšné Wahlenbergovo pleso v západní části Vysokých Tater.

Jezera v povodí říčky Capra

V povodí říčky Capra se nacházejí snad nejkrásnější jezera Fagaraše. Jsou to jezera Capra, Caprita II, Paltinu a Caltun. Z nich největší je jezero Capra o rozloze 1,83 ha a hloubce 8 m ve výšce 2 235 m nad mořem v hlubokém ledovcovém karu na jižním úbočí hory Vinatoarea Lui Buteanu (2 505 m).

Další jezero Caltun (0,78 ha, 11,8 m) leží v hlubokém kotli sevřeném vysokými vrcholy Lespezi (2 528 m), Negoiu (2 535 m), Caltun (2 350 m) a Laitieul (2 403 m). Profesor Pišota ve své publikaci píše, že se jedná o ledovcový kotel pyrenejského typu. Přestože se jedná o poměrně malé jezero, drží jeden primát. Caltun je nejhlubším jezerem pohoří Fagaraš. Dalšími jezery této oblasti jsou Caprita II (0,22 ha, 1,5 m) a Paltinu (0,11 ha, 1,2 m).

Jezera v povodí říčky Bilea, Doamnei a Avrig

Jezera severní strany Fagaraše jsou větší a hlubší v důsledku více vyvinutého glaciálního reliéfu. Největším ze zdejších jezer je Bilea, které je zároveň největším jezerem pohoří Fagaraš. Bilea ležící v nadmořské výšce 2 041 m dosahuje rozlohy 4,65 ha a hloubky 11,4 m. Na jeho východním břehu se od roku 1948 nachází pěkná horská chata.

V dolině Doamnei v povodí stejnojmenné říčky se nachází jezero Doamnei, které dosahuje hloubky 1,5 m a rozlohy jen 0,51 ha. Patří tak k malým a nepříliš známým plesům Fagaraše. Jezero leží západně od největšího jezera Bilea. Na nejzápadnějším okraji jezerní části Fagaraše leží jezero Avrig. Jeho rozloha přesahuje hektar a činí 1,48 ha. Hloubka jezera Avrig ležícího ve výšce 2 011 m činí 4,5 m.

Jezera v povodí říčky Podragul

Konečně se dostáváme k poslední oblasti ledovcových jezer, která se nachází v centrální části severních svahů Fagaraše. Jedná se o trojici ledovcových jezer Podragu Mare, Podragu Mic a Podrágel.

Největším ledovcovým jezerem této části pohoří je jezero Podragu Mare v nadmořské výšce 2 171 m. Dosahuje rozlohy 2,86 ha a hloubky 15,5 m. V těsném sousedství se nachází malé jezero Podragu Mic o rozloze 0,24 ha a hloubce jen asi 2,2 m. Posledním jezerem této části pohoří Fagaraš je jezero Podrágel s rozlohou 0,71 ha a hloubkou 3,9 m.

Jezerem Podrágel procházku po ledovcových jezerech pohoří Fagaraš zakončíme. S tím, že příště se ještě podíváme na ledovcová jezera pohoří Godeanu, Tarcu, Paring, Cindrel a Šureanu.

Povedená túra v Turzovské vrchovině: Přes Bobek na ropný…

Turzovská vrchovina nepatří k příliš známým a ani turisty vyhledávaným pohořím. Stojí si tiše ve stínu…

Kouzelnou krajinou horských samot, túra hřebeny Javorníků…

Javorníky, Beskydy, Hostýnské vrchy. Krajina utvářená po staletí lidskou rukou. Rozlehlé lesy střídané…

Dvoudenní túra Hostýnskými vrchy s bivakem pod…

Dvoudenní přechod západní částí Hostýnských vrchů sice nepatří do kategorie himalájských výkonů, přesto jako…

Engadinské třítisícovky počtvrté (2), tentokráte s…

O cestě až na toto sedlo a sestup do údolí Val Bregaglia, o čemž jsme původně tak trochu uvažovali…

Další související články: