Broumovské stěny, přechod Broumovské vrchoviny - české hory

Králicko-krkonošský sudetský trek (7), Broumovské stěny

Asi ve čtvrt na devět ráno se autobusem poctivě vracíme do Machova. Do bodu, ve kterém jsme včera opustili trasu. Zastávka v obchodě na dokoupení nezbytností, snídaně a vzhůru do "neznáma". Dnes nás čekají Broumovské stěny, nádherný svět pískovcových skal.

Broumovské stěny tvoří asi 12 km dlouhý hřeben zvedající se mezi městy Broumov a Police nad Metují. Rozloha Broumovských stěn je nevelká, jen asi 6,4 km². Kuesta Broumovských stěn se táhne od Honského špičáku (652 m) v části zvané Laudonovy valy až k pohraničnímu sedlu pod Hejšovinou (Wielki Szczeliniec na polském území, 919 m).

Nikdy nepouštějte do čela bludišťáka!

Po červené turistické značce pokračujeme po asfaltce směr Řeřišný. V Machově míjíme spoustu krásných roubených stavení, řadu z nich uchováváme v podobě nul a jedniček na kartě digitálů. Za rozcestím Lhota, most (475 m) na odbočce do Machovy Lhoty se objevují malebné fotogenické louky. To moře vlnící se luční trávy je opravdu nádherné.

Čtěte také: Předchozí část článku, Králicko-krkonošský sudetský trek (6)

Na rozcestí Řeřišný, osada a rozc. (498 m) se k naší červené připojuje modrá turistická značka. Pokračujeme proti proudu bystřiny Židovka do nitra Černého dolu až k rozcestí U zabitého (550 m), ze kterého se vydáváme strmě vzhůru po žluté turistické značce. Máme v plánu Bludiště s Junáckou vyhlídkou, Signálem a množstvím jedinečných skalních útvarů.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Jenže. Jenže to bychom nesměli pustit do čela pelotonu bludišťáka Aljošu. Mašíruje vpřed jako beran, značka neznačka. Tedy spíše neznačka. Vzpamatováváme se příliš pozdě, žlutou necháváme kus za sebou. Jsem bohovsky nasratý, na takovémto treku z cesty scházím prvně.

No nic. Bludišťáka budeme raději v příštích dnech lépe hlídat. A že se nás pokusí zmást ještě mnohokrát. Scházíme proto na modrou turistickou značku, jsme na špatné straně vrchu Signál (711 m). V tom horku se nám do kopce vracet nechce. Nakonec těch variant přechodu Broumovských stěn jsem měl povícero, přesto mě to Bludiště docela mrzí. Nebyl jsem v něm pěkných pár let a chtěl jsem si je zopáknout.

Směr Slavenské hřiby

Po okraji PP Polické stěny scházíme do Písčitého dolu, ve kterém se nachází malebná trampská osada a ještě malebnější louky. Přes rozcestí Nad Bělým pokračujeme až do obce Slavný, která je nejvýše položeným stále obydleným sídlem v okrese Náchod. Ve Slavném měníme modrou turistickou značku za žlutou. Tedy z 66,666 %. David, jenž v závěsu asi řešil první krizi, se nám zatoulal dále po modré a slavné Slavenské skalní hřiby minul…

Čekáme a čekáme. Dokonce se otevírá boudička na sběrném parkovišti nad obcí Slavný (630 m), takže nakonec čekáme i u piva. Vracím se do obce, pod Davidovi však ani vidu ani slechu. I mobil má vypnutý. No nic…

Přes rozcestí Nad Slavným nakonec pokračujeme dále. To však již po červené turistické značce, která vede po hřebeni Broumovských stěn. Po krátké odbočce zamíříme i ke zmíněným Slavenským hřibům, unikátní ukázce toho, co dokáže příroda. Slavenské hřiby jsou nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice a skutečně stojí za nejednu fotografii.

Skalní divadlo, Hvězda

Vracíme se nazpět na hřebenovku. Přes rozcestí U ovčína nad Hájkovou roklí (657 m) míříme k severu. Odbočky na vyhlídku však tentokráte míjíme. David se totiž již našel a čeká nás na Hvězdě.

Nahoru a dolů, dolů a nahoru. Hřebenovka se stále výškově houpe, žádná odpočinková trasa to rozhodně není. Je ale okořeněna (tu a tam) krásnými výhledy a především úchvatnými skalními věžemi. Přes rozcestí U Pánovy věže, nad roklí (638 m) míjíme závěr další rokliny a pokračujeme na vyhlídku Supí hnízdo, kam to máme ještě asi dva

Skály, skalky, kamenná moře a vzrostlé stromy. A konečně i Supí hnízdo (702 m), úžasná skalní vyhlídka na Broumovsko, Policko, Kamenné hory i na stále se přibližující Krkonoše. Velkou Hejšovinu mám ze Supího hnízda jako na dlani. V Broumově se snažím nalézt hřbitov a unikátní dřevěný kostel. To se mi však nedaří, chtělo by to dalekohled. Javoří hory i Jestřebí hory, podcelky Broumovské vrchoviny mám jako na dlani. To odpolední světlo opravdu čaruje.

Následně míjíme rozcestí Nad Kovářovou roklí (665 m). Kovářovu rokli považuji za nejmalebnější a nejromantičtější roklinu v Broumovských stěnách. Možná mě znalci těchto končin vyvedou z omylu, mně se Kovářova rokle ale pravdu neobyčejně líbí.

Schody, tunel, další schody a již je tady snad nejúžasnější podívaná dnešního dne - Skalní divadlo. Desítky a desítky skalních věží oděné do sytě zelených barev pozdního jara vystavují svá ztepilá pískovcová těla na odiv slunci i zrakům obdivovatelů, turistů. Člověk by tady dokázal setrvat celý den. Kdyby ovšem nevolaly zbývající kilometry plánovaného přechodu.

Na Hvězdě (672 m) jsme opět kompletní. Bohužel bufet U Zeleného párku je již uzavřen. Stejně tak turistická chata Hvězda. Škoda, těšil jsem se na místní skvělou klobásu a pivo. Tak snad to pořešíme v Hlavňově (499 m), kam míříme po červené turistické značce. Během sestupu se nám v plné kráse ukazuje Ostaš, zítřejší první významný cíl.

Plánovali jsme nocleh v Hostinci u Doležalů. Mají ovšem zavřeno. V červnu ještě asi není sezóna. Na telefonicky dotaz, zda-li přece jen by se nedalo ubytovat mě majitel spéroval na dvě doby, že prý jsme se měli objednat. Kdyby člověk dopředu věděl, jak to pošlape a kam až dojde tak určitě ano, i by se objednal…

Nuž nic, naštěstí má Doležal v Hlavňově zdatného a především ochotného a funkčního konkurenta v podobě Penzionu pod jasanem, kde nakonec zakotvíme po zbytek dnešního dne. Dne, jenž je dovršen nejen příjemným posezením, ale i fantastickým východem Měsíce.

Kilometráž sedmé etapy Králicko-krkonošského sudetského treku

• Pokračování článku

Další související články: