Výšlap na Zobor (588 m n.m.) v jedinečných Zoborských vrších

Vrch Zobor, skalní akropole nad městem Nitra v jižním cípu Tribče

Hora Zobor (588 m) tvoří výraznou dominantu nad severním okrajem města Nitra. Vrch Zobor stojí jako mlčenlivý strážce na pomezí Panonské pánve a Karpat, dvou významných, ale naprosto odlišných geomorfologických subsystémů.

Zobor je nejjižněji položeným vrcholem nevysokého, ale mimořádně malebného pohoří Tribeč. Patří k nejvýznamnějším vrcholům nejen Ponitří, ale i celého Slovenska. Nevděčí za to, pochopitelně, své výšce, nýbrž mimořádně bohaté historii. Vždyť vrchol Zoboru byl osídlen již v prehistorických dobách.

Čtěte také: Zoborské vrchy a lesostep, exotika za našimi humny

Archeologické nálezy ze Zoboru dokládají osídlení člověkem již v mladší době bronzové, kdy tady bylo vybudováno mohutné hradiště lidu tzv. lužické kultury. Pozůstatky tohoto opevněného výšinného sídliště, které svůj účel plnilo ještě i ve starší době železné, jsou v terénu patrné dodnes. Ochranný val s délkou přes dva kilometry byl místy vysoký až 7 metrů. Celková rozloha hradiště mohla dosahovat až 15 hektarů.

Původ názvu hory Zobor je dnes nejasný. Anonymova kronika, která vznikla okolo roku 1200 n. l., dává název vrchu do souvislosti se jménem vojvody Zubura, který měl se měl bránit ohromné přesile maďarských nájezdníků. Bránil, ale neubránil. Následně měl být oběšen právě na Zoboru.

Jiné, pravděpodobnější, vysvětlení nabízí v minulosti zde žijící zubr. Obrovité zvíře, které se prohánělo karpatskými lesy. Než jej člověk téměř vyhubil… Další z hypotéz hovoří o Zoboru jako o shromaždišti - sbor, zbor a dnes Zobor… Další možné vysvětlení etymologického původu názvu této hory nabízí staroslovanský výraz pro klášter - sobor. A benediktinský klášter tady zřejmě již od 9. století stál. Alespoň tak uvádějí Zoborské listiny, které měly vzniknout právě v těchto místech v letech 1111 a 1113. Podle legendy někde tady má být dokonce pochován kníže Svatopluk. To vše činí z vrchu Zobor opravdu mimořádné místo.

Tento vrch Tribče má dva vrcholy. Hlavní, vysoký 588 m (některé mapy uvádějí 587 m) a vedlejší, který je zvaný Pyramida (554 m). Oba vrcholy jsou odděleny tzv. Zoborským sedlem (535 m). Vrcholové části Zoboru jsou skalnaté, převažujícími horninami jsou tvrdý křemenec a vápenec. A právě ve vápencích vznikla tzv. Svoradova jeskyně, která nese jméno po poustevníkovi, jenž tady měl žít někdy v 11. století.

Vrchol Zoboru poskytuje omezené výhledy, které si můžeme napravit z Pyramidy, odkud máme doslova jako na dlani celé město Nitra i s Nitranským hradem. Při návštěvě Zoboru by bylo hříchem neprojít si i unikátní Zoborskou lesostep, které jsme na Trekingu věnovali již dva články.

Zobor, turistická mapa