Vrchol Havrania skala (835,4 m n.m.) v Súlovských vrších

Nepříliš známý vrch v hřebeni Hoľazne

Havrania skala (835,4 m) v Súlovských skalách rozhodně není tak známá jako její jmenovkyně ve Slovenském ráji, pozornost turistů ale docela přitahuje. Přestože na Havraní skálu, třetí nejvyšší horu Súlovských vrchů, nevede turistická značka. Tu bychom našli na východním úpatí hřebene. Tato značka spojuje obce Vrchteplá a Súľov.

Havrania skala se nachází v táhlém hřebeni Hoľazně, který se zhruba vine od obce Vrchteplá do Súlova. Od cesty spojující obce Kostolec a Vrchteplá vede docela prošlapaný chodník, ze směru od Súlova je ale chodník, místy spíše uzoučká pěšinka, prošlapán mnohem méně. V hřebeni nalezneme další výraznější vrchy jako jsou Stupovec (806 m), Hoľazne (794 m) nebo Ostrenec (724 m).

Při pohledu z dálky, např. z vyhlídky na Bosmanech a nebo z Drieňovky či od Kostolce je Havrania skala docela výrazným vrcholem s nápadným vrcholovým skaliskem. Při pohledu od jihu a nebo severu se Havrania skala jeví spíše jako oblá a zalesněná "elevace". Vrchol této hory je ale skalnatý, strmý, mně asi nejvíce připomínající vrch Žibrid (867 m) nad sedlem Patúch. Je zde sloupek s tabulkou a dokonce i schránka s vrcholovou knihou.

Výhledy z vrcholového skaliska jsou sice omezené, nerušené jen západním směrem a k severozápadu nebo jihozápadu, přesto fantastické. Jako na dlani odsud máme Malý Manín i Velký Manín (891 m), nejvyšší horu celého pohoří, Drieňovku nebo Manínskou tiesňavu. V dáli se táhne hřeben Javorníků a Bílých Karpat, na jihozápadě spatříme vršky sousedních Strážovských vrchů a na opačném konci výhledů dokonce Lysou horu (1 323 m), nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd. Havrania skala je tak vskutku atraktivním a zajímavým vrcholem.

• Havrania skala na turistické mapě