Túra na Kriváň (2 494 m n. m.) aneb babí léto v Tatrách

Kriváň - výstup na symbol Vysokých Tater na vrcholu babího léta

Kriváň je zcela nepochybně nejznámější slovenská hora. A když ne nejznámější hora Slovenska, tak určitě Vysokých Tater. Tento 2 494 metrů vysoký symbol Vysokých Tater lákal pozornost člověka odpradávna. Nejprve hledačů pokladů a lovců kamzíků, později prvních turistů a badatelů, kteří zkoumali tatranskou přírodu.

I dnes patří Kriváň k výzvám. Nemusíte se sice již pod horu prodírat dva dny karpatským pralesem jako v dobách prvních objevitelů, přesto i dnes se túra na Kriváň řadí k těžkým a poměrně náročným podnikům v nejvyšším pohoří Slovenska i celého karpatského oblouku. Výstup na vrchol Kriváně vyžaduje jistou fyzickou zdatnost, neboť během výstupu překonáte poměrně velké výškové rozdíly.

Kriváň jako nejvyšší hora…

Podle dochovaných písemných pramenů vystoupil na Kriváň jako první v roce 1772 Andrej Jonáš Czirbess se společníky. Je však pravděpodobné, že tady před ním již stanul některý z místních lovců kamzíků. A nebo některý z hledačů pokladů. Vždyť na úbočích Kriváně se již v 15. století kutaly drahé kovy. Ještě dnes tuto dobu připomínají některá toponyma. Například Predný a Zadný Handel, Nadbanské, Podbanské, ale i Kôprová dolina aj.

Vrchol Kriváně byl po dlouhou dobu považován za nejvyšší horu ve Vysokých Tatrách. Z tohoto omylu vyvedla místní obyvatele i kartografy až barometrická měření, která stanovila jeho skutečnou výšku a zařadila jej až za Gerlachovský štít, Lomnický štít a řadu dalších vrcholů. Tato měření neprovedl nikdo jiný než znalcům Tater dobře známý Angličan Robert Townson. Na vrchol Kriváně vystoupil 26.8.1793, jenž o pár dní později po výstupu na Lomnický štít…

Na Kriváň ze Štrbského plesa

Na túru na Kriváň nastupujeme na Štrbském plese. Je nádherné babí léto, teploty poměrně vysoké, krajina se oděla do zlatavých barev podzimu. Proto na Týdnu VHT v Tatrách nešlo nezamířit na tuto impozantní horu.

Ze Štrbského plesa, které slouží jako východisko pro řadu dalších túr se vydáváme k západu po červeně značené Tatranské magistrále. Ta je po větrné kalamitě, která před deseti lety postihla celou oblast Tater (listopad 2004) doslova panoramatickou cestou, ze které se otevírají pohledy ke Kriváni i k hřebeni jižněji se táhnoucích Nízkých Tater.

Cesta ubíhá rychle, takže přes rozcestí Pod Furkotskou dolinou (1 457 m) a Odbočku na Biely Váh (1 460 m) dostaneme zhruba za hodinu k rozcestí u Jamského plesa (1 448 m). Po široké a pohodlné lesní cestě. K samotnému Jamskému plesu je to odsud ještě asi tři minuty.

Na rozcestí Jamské pleso rozcestí odbočíme doprava na modře značený turistický chodník, vedoucí vzhůru na Kriváň. Cesta krátce prochází lesem. Les však brzy řídne a posléze ustupuje pásmu kosodřeviny. A právě v těchto okamžicích se otevřou fantastické pohledy na Západní Tatry, Nízké Tatry, Podtatranskou kotlinu, ale i na Malý Kriváň a za ním se krčící vrchol samotného Kriváně.

Sluníčko příjemně hřeje, chladný vichr nepříjemně chladí, nádherné výhledy a neopakovatelná panoramata opět zahřívají. Podobně jako přibývající výškové metry rvoucí od úst ubývající kyslík. Chodník se vine kolem vrcholu Jamy (1 572 m) a přivádí nás konečně do oblasti zvané Predný Handel. Tento místní název upomíná na slavnou bánskou minulost této oblasti.

Čtěte také: Kriváň v zimě. Zimní noční výstup na Kriváň aneb zakázaná túra

Po pravé ruce se nám otevírají výhledy k vrcholům jako Krátká veža, Ostrá veža, Krátka a do hluboké a nepřístupné doliny Suchá voda. V těchto místech se náš chodnjík náhle stáčí doprava, malý kousek klesá aby hned vzápětí opět začal stoupat. O ještě mnohem strměji. Až na tzv. Podkrivánskou polanu.

Přes Malý Kriváň na Kriváň

Od Podkrivánské polany má turistický ten pravý vysokohorský charakter. Postupně obchází západní svahy Malého Kriváně a přivádí nás po táhlém a zdánlivě nekonečném stoupání za úchvatných výhledů na Červené vrchy, na Liptovské kopy i do nitra Kôprovské doliny na rozcestí v závěru Belanské doliny.

Z rozcestí nacházejícím se v tzv. Krivánskem žlabu chodník opět prudce stoupá. Nejprve na Malý Kriváň, ze kterého sestoupíme do Daxnerova sedla. Chodník je vydlážděn žulovými kameny, místy je však značně zasutěný. Proto si dáváme majzla kam šlapeme. Polámané nohy či rozbitá hlava nejsou určitě nic příjemného.

Z Daxnerova sedla chodník vede již přímo vzhůru. Až na vrchol Kriváně. Po skalách i hladkých plotnách. V některých úsecích je chodník značně exponován. Během náledí a umrzlého sněhu je pak tento úsek prakticky neschůdný (bez maček). Nejsou tady totiž žádné jistící pomůcky. A že by se sem nějaký ten řetěz přece jen hodil…

Za výstup na Kriváň jsme však odměněni fantastickými výhledy. Doslova na celé Vysoké Tatry. Ale i na Západní Tatry a Nízké Tatry, Slovenské rudohoří a nesměle vykukující Belianské Tatry. Nekonečné pásmo hor a horských hřebenů se táhne kam oko dohlédne. Možná až tady si člověk uvědomí, že Slovensko je skutečně neobyčejně hornatá země.

Cesta končí až pod horou…

Nahoru člověk může, ale dolů musí. Ani my nejsme žádnou výjimkou. Po kochačce, fotografování a vrcholovce (abychom horu neurazili) se vydáváme na sestup. A ten je vždy o stupeň těžší než výstup.

Na zpáteční cestu se vydáváme přesně ve stopách výstupu, tedy nazpět na Štrbské pleso. Lze samozřejmě sestoupit i přes Grúnik na Tri studničky, ale o tom si můžete přečíst již v jiném článku.

• Obtížnost: středně těžká až těžká túra, fyzicky namáhavá
• Délka túry: minimálně 7 - 8 hodin
• Celkové převýšení: výstup i sestup asi 1 200 m
• Základní trasa: Štrbské pleso - Jamské pleso - Krivánsky žľab - Malý Kriváň - Kriváň - Jamské pleso - Štrbské pleso

Kriváň, turistická mapa

Další související články: