Kňaží stôl a Rákociho dub, turistika v Strážovských vrších

Turistika ve Strážovských vrších

Kňaží stôl je horské zalesněné pásmo v jižní části Strážovských vrchů, vzdálené jen několik málo kilometrů severně od města Bánovce nad Bebravou. Vrcholy dosahují nadmořských výšek v rozmezí 400 m až 600 m, přičemž na některých vrcholcích jsou nádherné skalní bradla s panoramatickými výhledy na Strážovské vrchy a další okolní pohoří. Nejvyšším vrcholem je Kňaží stôl (637 m) a celým pásmem prochází modrá turistická značka z městečka Uhrovec do obce Krásna Ves v údolí Bebravy.

Naplánovali jsme si výlet za teplého počasí pozdního jara na vrcholy Vysoká (500 m), Kňaží stôl (637 m) a Bradlo (561 m), které měly dle mapy nabízet výhledy do kraje. Ideálním výchozím bodem na jednodenní výlet je obec Podlužany (218 m) v údolí Bebravy, kam je kvalitní autobusové spojení z blízkých Bánovců nad Bebravou a začíná zde také zelená turistická značka až pod vrchol Kňaží stôl (637 m).

Čtěte také: Dúpna diera a Rumpálový závrt: Výprava za krasovými jevy na jižním úpatí…

Z Podlužan vytrvale stoupá zelená značka mezi poli, křovisky a úvozy k dubovým lesům pod vrchem Maďarová (335 m), kde stojí nádherný památný Rákociho dub. Vypráví se, že vůdce povstání proti Habsburkům, František II. Rákoczi, si pod ním postavil stan, když tudy procházel se svými vojsky. Stáří stromu se uvádí na 325 let (údaj z r. 2007) a je pod ním umístěn piknikový stůl a poblíž ohniště. Dále trasa pokračuje po cestě podél okraje lesa, až se do něj vnoří zcela.

Zanedlouho procházíme rozlehlou přírodní rezervací Ľutovský Drieňovec, chránící teplomilnou vegetaci s výskytem chráněných, hlavně orchidejových rostlin. Les se mění často v lesostep s mohutnými teplomilnými duby a před námi je krátká neznačená odbočka na vrchol Vysoká (500 m).

Výraznou pěšinou již prakticky skalní stepí stoupáme na vrchol, kde je umístěna vrcholová kniha v kovové schránce. Pěkný výhled je hlavně směrem na Bánovce nad Bebravou, Strážovské vrchy a hřeben Považského Inovce. Na úplném vrcholku se prohání málo plachá ještěrka zelená a poletují otakárci, prostě jarní pohoda.

Z vrcholu se vracíme opět na zelenou turistickou značku, která po úzké pěšince nádhernou dubovou lesostepí traverzuje strmé svahy vrcholu Vysoká (500 m). Později již vysokým lesem a po houpavém hřbetu zvolna stoupáme do Sedla pod Kňažím stolom (540 m), kde se připojuje modrá turistická značka.

V tomto sedle se dotýkají hned čtyři přírodní rezervace chránící teplomilnou vegetaci a orchidejové rostliny (Udrina, Ľutovský Drieňovec, Kňaží stôl a Bradlo), což je i v rámci celé Slovenské republiky rarita.

Ze Sedla pod Kňažím stolom (540 m) pokračujeme vpravo prudce do kopce vyšlapanou neznačenou lesní stezkou, která nás dovede na výrazný zalesněný hřebínek. Hřebenová pěšinka nás asi za 15 minut dovede na vrchol Kňaží stôl (637 m) s vrcholovou skálou, křížem s vrcholovou knihou a nádherným výhledem.

Pohledy jsou tentokrát nejhezčí na horu Rokoš, hrad Uhrovec a Nitrické vrchy ve Strážovských vrších. Opět i zde pozorujeme aktivní ještěrku zelenou a po chvíli odpočinku se vracíme po vyšlapané neznačené hřebenové pěšince bez žádného odbočování a bloudění na modrou turistickou značku.

Po modře značené cestě jdeme směrem na Uhrovec, kdy asi za 20 minut vystoupáme na nádherný skalnatý vrchol Bradlo (561 m). Užíváme si krásné pohledy na Považský Inovec a již zdolané vrcholy Kňaží stôl (637 m) a Vysoká (500 m). Příroda je tu krásná se spoustou kvetoucích jarních skalních rostlin a s poletujícími motýly. Je zde naprostý klid od běžného turistického ruchu.

Po delším posezení na okraji skalních bradel a zápisu do vrcholové knihy se vracíme zpět po modře značené cestě do Sedla pod Kňažím stolom (540 m). Sestupujeme nazpět stejnou cestou až do obce Podlužany, kde usedáme do místní velmi příjemné krčmy. Udělali jsme dobře, neboť během půlhodinky přišel veliký bouřkový liják.

Na závěr konstatujeme, že se přes relativně nízkou nadmořskou výšku vrcholů jednalo o poctivou horskou túru bez jakékoliv možnosti úkrytu před nepřízní počasí a navíc se slušným převýšením. Ačkoliv byla sobota s hezkým počasím, za celou dobu pobytu v přírodě této části Strážovských vrchů jsme nepotkali jediného turistu a opravdu jsme si užili tuto méně známou část pohoří.

Další související články: