Havrania skala (1 156 m), turistika ve Slovenském ráji

Výstup na opomíjený vrchol Slovenského ráje

Slovenský ráj zná většina turistů jako kraj soutěsek a kaňonů, odvážně zajištěných stezek s kovovými žebříky, stupadly a řetězy. Slovenský ráj, jenž je geomorfologickým podcelkem Spišsko - gemerského krasu, má také řadu skal či vrcholů, které poskytují krásné výhledy.

Turistický průvodce Slovenský ráj je jedním z trojice nejnavštěvovanějších přírodních celků Slovenska. A také jedním z celků nejatraktivnějších. O jeho popularitu se zasloužily především hluboké rokliny s vysokými a početnými
vodopády, řada kovových žebříků a dalších umělých pomůcek, které pomáhají turistům zdolávat v minulosti prakticky neschůdné terény…

Vedle asi nejznámějšího skaliska - Tomášovského výhledu, jenž posloužil i filmařům, nalezneme ve Slovenském ráji i další skalisko - vrchol s krásnými, a troufám si tvrdit že ještě velkolepějšími, výhledy. Tím vrchem je Havrania skala (1 154 m), která je šestým nejvyšším vrcholem tohoto podcelku a leží v jihozápadním cípu Slovenského ráje.

Tato krásná a poměrně nenáročná túra nás přivede na snad nejfantastičtější rozhledový bod Slovenského ráje, ze kterého se otevřou krásná panoramata na lesnaté Veporské vrchy a Stolické vrchy. Po cestě nelze minout ani jednu ze zvláštností tohoto koutu slovenské přírody - Občasný prameň. Kromě kratšího úseku během výstupu na Havraní skálu vede celá trasa po pohodlných lesních cestách a chodnících.

Stratenský kaňon

Nejlogičtějším nástupním místem na tuto krásnou túru je osada Dobšinská Ľadová Jaskyňa. Po složité dopravě s využitím služeb státního sektoru jsem konečně na startu. Pokračuji po červené turistické značce (TZ), která vede po asfaltové silnice směrem k osadě Stratená a dále do Dobšiné. Provoz naštěstí není příliš hustý, takže mám čas se kochat i pohledy na meandrující koryto řeky Hnilec a okolní svahy.

Čtěte také: Kolem největšího vodopádu Slovenského ráje

Na rozcestí Krivian (820 m) je to 20 minut svižnější chůze. Na tomto rozcestí se k červené TZ, po které jsem zatím pokračoval, připojuje zelená TZ ze Stratené do sedla Kopanec. Já však využívám i nadále služeb červené značky. Ta pokračuje dalších asi 20 minut k ústí Stratenského kaňonu. Po levé ruce defilují skalní steny Srnčích skal a vrcholu Remiaška.

Před tunelem odbočuji doleva do ústí Stratenského kaňonu. Procházím četné zákruty Stratenského kaňonu, který tady v mocných vrstvách vápenců prolomila řeka Hnilec. Divokou krásu tohoto malého kaňonu s množstvím modřínů snad alespoň trochu přiblíží doprovodné fotografie. Procházím po původní asfaltové cestě, která byla automobily využívána do proražení tunelu. Konečně je tady rozcestí Stratenský kaňon (815 m), na kterém odbočuji vlevo na žlutou TZ.

Výstup na Havraniu skalu

Začínám stoupat kolem malého vodopádku po skalkách hlubokým korytem kolem malé jeskyňky (5 minut). Po asi 10 minutách překračuji potok a vydávám se vpravo. Po levé ruce se objevuje malý nevydatný vodopád padající ze skalního prahu. S krásou vodopádů roklin Slovenského ráje se ale srovnávat nedá.

Přecházím přes vozovou cestu a kolem neupraveného pramene stoupám krásným lesem na další lesní cestu (asi 5 min). Po ní pak pokračuji vpravo mírně vzhůru. Za dalších 10 minut se konečně objevuje rovný úsek s omezenými výhledy. Konečně mohu vydechnout i vychladnout, dnešní parní den není pro horskou turistiku optimální.

Míjím větší louku s krmelcem (vlevo) a posléze odbočuji mírně napravo na užší lesní cestu. Tu brzy opouštím a dále stoupám po užším lesním chodníku. Asi za 15 minut se objevuje další velká louka. Tady pokračujeme po levém okraji lesa a asi po 50 metrech odbočuji napravo a přecházím louku na pravý okraj lesa. Dále nalevo jsou vidět zbytky ohrad pro dobytek.

Havrania skala

Opět lesem pokračuji na další rozcestí (5 min), kde je jedna z informačních tabulí na naučné stezce na Havraní skálu. Tady je nutné se vydat doprava. Na totiž zbývá posledních ani ne 5 minut. Přitom těsně pod vrcholem ještě míjím pěknou skalní vyhlídku (vlevo), z níž se otevírají nádherné pohledy východním a severním směrem.

Na vrcholu, kde v jarních měsících kvete množství konikleců, se můžete zvěčnit do vrcholové knihy. Většina z nás sem ale určitě zavítá především za nádhernými výhledy. Je vidět nejen k Muráni, ale i do dalších částí Slovenského rudohoří, dole vlevo se leskne z větší části zakrytá hladina Palcmanské Maši. K jihu a východu se táhnou oblé a zalesněné hřebeny Veporských vrchů a Stolických vrchů. I když lesů i tam ubývá. Hlad po dřevě je v EU asi značný…

Občasný prameň a návrat

Pokud již budete mít výhledů dost, můžete se vydat dolů. Variant návratu je více, já volím následující. Nejprve se vracím nazpět na rozcestí. Z něj pokračuji vpravo dolů. Míjím portály několika jeskyní, přičemž se otevírají další pěkné pohledy na bílé vápencové stěny tohoto skalnatého vrcholu.

Asi za 1/4 hodiny potkávám další informační panel naučného chodníku, který informuje o tady žijících živočiších. K Občasnému prameni odsud zbývá již jen asi 8 minut.

Občasný prameň (960 m) studoval již v 19. století Dionýz Štúr. Dnes je pramen upraven. Na tekoucí vodu nás upozorňuje klepačka. Funkci pramene a historii jeho objevování si lze přečíst ze dvou informačních panelů. Nad pramenem je turistický přístřešek a lavičky, na kterých si lze po "namáhavém" výstupu odpočinout.

Dále pokračuji po žluté TZ vlevo k dalšímu informačnímu panelu o výrobě dřevěného uhlí a pokračuji příjemnou lesní cestou a následně korytem potoka na rozcestí s další lesní cestou, kde je poslední (první) ze sedmi informačních tabulí této krátké naučné stezky.

Od tohoto panelu se vydávám vpravo a po pár minutách přicházím na rozcestí Veľký a Malý Zajf (818 m), kde se k mé žluté připojí zelená TZ. Z tohoto rozcestí sestupuji vpravo po zelené TZ na Stratenskou pilu (785 m) a dále do Stratené (805 m) po červené TZ. Svou dnešní krátkou pouť končím v osadě Stratená. To ale jen proto, abych dal nějaké to pivko a posilnil se před další třídenní toulačkou Slovenským rájem.

• Obtížnost túry: lehká túra
• Délka túry: 3 a 1/2 až 4 h
• Celková délka túry: 4 až 5 h
• Celkové převýšení: výstup 350 m, sestup 400 m
• Základní trasa: Dobšinská Ľadová Jaskyňa - Stratenský kaňon - Havrania skala - Veľký a Malý Zajf - Stratená