Přírodní repelent na klíšťata, příprava TOP repelentů

Ochrana před drobnými, ale nebezpečnými roztoči - přírodní repelent na klíšťata, návody na přípravu

Klíště obecné (Ixodes ricinus) sice patří mezi drobné roztoče z čeledi klíšťatovití (Ixodidae), avšak i přes svou malou velikost 3,5 až 4,5 mm (u samečků jen 2,2 až 2,5 mm) dokáže nadělat velké nepříjemnosti. Klíště obecné se živí krví savců, ale i ptáků a plazů a přenáší řadu vážných onemocnění. V našem tisku jsou nejvíce skloňovány klíšťová encefalitida a lymská borelióza, avšak klíště může roznášet i řadu dalších nemocí.

Klíšťata se nejčastěji vyskytují na vlhkých a teplých stanovištích. Nejčastěji v listnatých lesích s bohatým podrostem v bylinném patře. Snad vůbec nejraději má klíště lužní lesy. Větší výskyt ale lze zaznamenat i na okrajích lesů a nebo vlhkých loukách. Objevují se také na zahradách, v parcích atd.

Aktivita klíšťat začíná již brzy na jaře, zpravidla v březnu. Nejhojnější jsou od května do září s maximy výskytu právě k květnu a v září. Horké a suché počasí jim úplně nesvědčí, takže výskyt klíšťat v horkých letních měsících je spíše nižší.

Klíšťata se dnes objevují i v horských oblastech. V minulosti byla za bezpečnou hranici považována výška nad 400 až 500 metrů nad mořem. Ruku v ruce s měnícím se klimatem se však posouvá i hranice výskytu klíštěte. Bohužel směrem k větším nadmořským výškám.

Dnes odborníci považují za bezpečnou hranici až někde okolo 700 až 800 metrů nad mořem. Nad touto hranicí by se klíšťata objevovat neměla. Obávám se však, že již nemusí platit ani tato uváděná hranice a před klíšťaty si můžeme být jisti až ve výškách blížících se hranici jednoho tisíce metrů…

Různí odborníci (otázka, nakolik v daných otázkách ekonomicky angažovaní) doporučují očkování proti klíšťové encefalitidě. Protože však neexistuje očkování proti lymské borelióze a klíšťata dokáží infikovat mixem více nemocí, myslím, že nejvhodnější je prevence. Ty rady neléhat do trávy apod. jsou sice hezké, ale nelehněte si do trávy někde na pěkné vyhlídce. Že…

Ne každé kousnutí klíštětem je přitom "smrtelné". Odborná literatura uvádí, že infikováno je asi 1 % klíšťat, tedy asi jen jedno ze sta může být potenciálně nebezpečné. Jako nejvhodnější prevence před klíšťaty jsou různé repelenty.

Dnes existují průmyslově vyráběné přípravky, které lze zakoupit v lékárnách. Bývají však poněkud dražší a některé mohou vyvolávat alergické reakce při styku s holou kůží. Proto mnoho lidí raději používá různé přírodní repelenty, které již používaly naše babičky. Však také na internetu koluje nepřeberné množství návodů na přípravu těchto odpuzovačů klíšťat (i dalšího hmyzu).

Klíšťatům (i dalšímu hmyzu) obecně patrně nevoní různé přírodní, silně aromatické, silice. V lidových receptech se tak lze setkat s použitím levandule, rozmarýnu, fenyklu, pelyňku, bazalky a nebo hřebíčku. Já osobně preferuji posledně jmenovaný repelent z hřebíčku, který lze pohodově aplikovat rozprašovačem.

Hřebíčkový repelent

Na výrobu repelentu z hřebíčku je zapotřebí dvou ingrediencí - Alpy a hřebíčku. Hřebíčku koření, na hřebíky (klince) zapomeňte. Stačí koupit 100ml balení Alpy a sáček hřebíčku. Z něj použijeme jen část, asi tak 30 kousků koření. Necháme týden luhovat, kdy výsledný extrakt dostane výrazně hnědé zbarvení, a můžeme přelít do rozprašovače.

Tento přírodní repelent má jednu obrovskou výhodu - tento přípravek se nekazí a není jej potřeba (narozdíl od jiných) uchovávat v lednici. Navíc může hřebíčkový repelent poslouží jako desinfekce při zranění. A možná i jako, v případě hluboké "morální" krize pří náročném výstupu v horách, jako povzbuzovadlo pro vnitřní použití… To jsem zatím ale nezkoušel.

Fenyklový a rozmarýnový repelent

Stejně dobré účinky jako hřebíček má mít i fenykl. Stačí uvařit fenyklový čaj a po vychladnutí jej přelít do rozprašovače. Stejně tak lze vyrobit rozmarýnový extrakt. Ve vodě se povaří 100 g sušeného rozmarýnu a přidá se jedna lžíce vinného nebo jablečného octa.

Nevýhodou těchto dvou uvedených přírodních repelentů je to, že se poměrně rychle kazí a je potřeba je uchovávat v lednici. Tyto repelenty je možné aplikovat i na zvířata.

Lecitinový repelent

Na přípravu lecitinového repelentu je potřeba 3/4 sklenice vody, lžička granulovaného lecitinu a asi 60 kapek éterických olejů. Je lépe zkombinovat vícero éterických olejů (např. eukalyptový s levandulovým, citrónovým apod.). Lecitin se rozpustí v horké vodě a přidají se éterické oleje. Směs se musí uchovávat důkladně uzavřená, aby nevyprchaly éterické složky.

Existuje i velká řada dalších přípravků. Narazil jsem na "recepty" z pelyňku, bazalky, dokonce z vřesu a řady dalších aromatických bylin. Myslím si ale, že výše uvedené přípravky uspokojí každého, kdo dává přednost přírodním přípravkům před těmi průmyslovými.