Vodopády Bavorského lesa a důlní díla na Silberbergu

K vodopádům je nejlepší přístup z lesního parkoviště Klause se zdrojem dobré pitné vody, které leží asi 1 km severozápadně od Bodenmaisu. Poplatek za parkování se nevybírá.

Hochfall

K vodopádu Hochfall jdeme z parkoviště po značené cestě nejdříve mírně z kopce okolo zarůstající vyhlídkové plošinky a následně blátivou stezkou vystoupáme až k vodopádu. Hochfall byl vytvořen potokem Moosbach v rulové skále a jeho výška je přibližně 8 m. Nachází se hned vedle cesty a z mostku přes potok se dá dobře pozorovat a fotit. Na potoce se nachází ještě několik kaskád a erozních kotlů. Od parkoviště jsme ušli asi 1 km a stejnou cestou se i vracíme.

Rieslochfälle

Od parkoviště Klause jdeme po směrovkách širokou cestou k malé skalní vyhlídce Sonnenfels. Je odtud nádherný výhled na celé městečko Bodenmais s kopcovitým okolím a s dominantním skalnatým vrcholem Silberberg (955 m). Po posezení na lavičce nás vede široká vrstevnicová lesní cesta vysoko nad údolím až k vodopádům Rieslochfälle.

V soutěsce Riesloch se spojují potoky Arberbach, Schwellbach, Kleinhüttenbach a Wildauerbach a tvoří pod vodopády potok Riesbach. Rieslochfälle mají celkem pět samostatných stupňů, které byly vytvořeny v rulové skále a nejvyšší z vodopádů měří 15 metrů. Všechny stupně si můžeme zblízka prohlédnout, jelikož cesta stoupá lesem v těsné blízkosti padající vody. Místo je přírodní rezervací již od roku 1939.

Nad vodopády u rozcestí odbočujeme dle ukazatele k vyhlídce Schweiklruh, kam nás přivádí strmá a úzká stezka nad skalními stěnami. Vlastní vyhlídka je vysoko nad soutěskou Riesloch a je opatřena pěknou lavičkou, kam s chutí usedáme. Dále pěšina vede již téměř po rovině a zanedlouho přecházíme na širokou lesní cestu zvanou Arberhochsraße. Cesta mírně klesá a po nějakém tom kilometru pohodlné chůze nás směrovky bezpečně dovedly až k parkovišti Klause.

K dalším zajímavým místům budeme vycházet od parkoviště Schönebene, které leží na hlavní silnici ve stoupání z Bodenmais ke Großer Arbersee (Arberseestraße). Prostorné a bezplatné lesní parkoviště je zároveň křižovatkou turistických tras s přístřeškem a velkou mapou.

Vitriolhütte Oleum

Ze Schönebene se k této technické historické památce dostaneme klesající širokou lesní cestou (Walzenstraße) po necelém kilometru chůze. V údolí potoka Vorderer Schwarzbach stojí opravené základy vitriolové hutě, kde se vyráběla dýmavá kyselina sírová, využívaná především v textilním průmyslu. Huť byla v činnosti na konci 18. a počátkem 19. stol. a patřila k největším v Bavorsku.

Asi o 100 m níže najdeme základy Töpferhütte (hrnčířské dílny), kde se vyráběla do roku 1826 technická keramika. Místo bývalé vitriolové hutě je v hlubokém lese, ale pěkně upravené s velkým informačním panelem o zdejší výrobě kyseliny sírové a historii místa. Po zajímavé prohlídce se vracíme stejnou cestou.

Silberberg (955 m)

Návštěvu tohoto nádherného kopce jsme si ponechali až na večerní hodiny. Z parkoviště je to na vrchol přibližně 1,5 km po širokých lesních cestách a jen s malými výškovými rozdíly. Vrchol Silberbergu leží ve skoro stejné nadmořské výšce, jako parkoviště Schönebene. Procházkovým tempem okolo hory Brandtner Riegel (993 m) jsme za chvilku u skály s vrcholovým křížem a večerní výhled je nádherný. Šplháme ke kříži a pak ještě na sousední o něco mohutnější vrcholovou skálu a užíváme si teplého pozdního jarního večera bez návštěvníků.

V útrobách této hory bylo nalezeno přes 60 různých minerálů a je protkána přes 20 km dlouhým systémem štol a chodeb. Doly byly uzavřeny roku 1962 a také v oblasti vrcholu Silberbergu pozorujeme množství jam i větších propadlin (pinek). Ve svazích hory se těžilo železo, stříbro, galenit, sfalerit, pyrity a v závěru se zde získávala surovina pro výrobu železitého a měděného vitriolu (kyseliny sírové). Vracíme se stejnou cestou a skoro za tmy přicházíme k autu.

Štola Barbora (Barbarastollen) na Silberbergu

Následující den nás čekalo podmračené a větrné počasí, a tedy ideální čas navštívit podzemní prostory Silberbergu. Z parkoviště Schönebene mírně klesáme širokou lesní cestou, označenou jako Wanderweg 7, až k okraji sjezdovky. Odtud několik desítek metrů stoupáme okrajem lesa a následně přejdeme napříč sjezdovku ke vstupnímu areálu do podzemí.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Kupujeme si vstupenky a jdeme nejdříve navštívit zdejší malé hornické muzeum, které je v ceně prohlídky. Prohlížíme si vystavené vzácné minerály z nitra hory a také se seznamujeme z historií a technikou zdejší těžby. "Barbarastollen" má délku 600 m a s přilbou a průvodcem procházíme široké prostory, kterým dominuje obrovská kaverna zvaná Großen Barbaraverhau" (Velký porub sv. Barbory).

Po dřevěném schodišti se vystoupá až ke stropu této prostory a návštěvník má tedy možnost si udělat dokonalou představu o mohutnosti hornického díla. Jsou nám předváděny funkční důlní stroje a zařízení a asi po padesáti minutách se zase vracíme na denní světlo. Ve venkovním areálu se nachází vyhlídková terasa s občerstvením a posezením. Po prohlídce chceme pokračovat ještě k historickým dobývkám ve svazích Silberbergu a už se tedy moc nezdržujeme.

Gottesgab na Silberbergu

Od areálu s prohlídkovou štolou pokračujeme po vrstevnicové cestě ve svahu Silberbergu. Kousek za staveními se nalézají vstupy do podzemních prostor s tabulkou "Hochort, ausgebranntes Ort" a zvědavě vcházíme do útrob hory. Celkem rozlehlé prostory jsou částečně zatopené a hluboko do jejich nitra proniká denní světlo. Postupně všechny končí závalem a vracíme se na denní světlo.

K našemu cíli s názvem Gottesgab nás spolehlivě dovedla výrazná stezka a místo předčilo naše očekávání. Do obrovské propadliny s mohutnými vstupy do podzemí vede dřevěná vyhlídková terasa, která nabízí nečekané pohledy na historické důlní dílo ze 14. století. Někteří odborníci a historikové datují aktivní povrchovou těžbu v tomto místě již od 8. století.

V závislosti na počasí a dopadu světla skály intenzivně září modrou, žlutou, bílou, hnědou a červenou barvou. Místo je úžasné a v okolí je navíc možné nahlédnout do dalších opuštěných a zatopených štol. Počasí opět přeje a vybíháme jen několik výškových metrů okolo dalších propadlin na vrcholovou plošinu Silberbergu. Odtud se po široké a pohodlné cestě stejně jako předešlý den vracíme na parkoviště Schöneben a ukončujeme skvělý víkend v této části Bavorského lesa.

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.