Unikátní Příčovský větrný mlýn, technické památky v Česku

Největší větrný mlýn ČR

Při toulkách v jižní části Benešovské pahorkatiny nelze vynechat Sedlčansko. Nevím proč mě tato turisty opomíjená oblast přitahuje, ale rád se sem vracím. Snad proto, že se pokaždé objeví nějaká zajímavost, o které člověk neměl ani potuchy. Navíc i pro ty nádherné výhledy, které tu jsou na každém kroku. Louky, pole a mezi nimi kopečky s čepicemi lesíků a do nich zasazené vísky a modrá oka rybníků. Krajina, která uklidňuje a pohladí na duši a když se to vezme do důsledku, tak šetří i tělo.

Hezký zářijový den se dávno přehoupl do druhé poloviny, když jsme se zastavili v informačním středisku v Sedlčanech. Mezi řečí se dostalo i na téma, co že je ve městě a okolí zajímavého. V přehledu tipů došlo i na zříceninu větrného mlýna nad obcí Příčovy. Něco jsem o něm kdysi slyšel, ale jak to tak bývá, nevěnoval jsem mu tenkrát větší pozornost. Nyní mě zaujalo tvrzení, že se jedná o největší větrný mlýn na území republiky a možná i celé Evropy.

Zvědavost dosáhla svého a když jsme se ještě dozvěděli, že je od Sedlčan vzdálen necelé 4 kilometry, bylo rozhodnuto. Po několika minutách jízdy zastavujeme v obci Příčovy a jdeme po červené k západu. Za posledním domkem obce se před námi otevírá pohled na mírné táhlé navrší. Během několika dalších minut, jakoby vyrostla ze země, mohutná kruhová stavba.

Čtěte také: Větrný mlýn Choltice, skvělý tip na víkendový výlet

Pohled do minulosti je plný záhad a dohadů a to jak o stáří stavby, tak i o jejich zakladatelích. Uvádí se několik údajů ze 16. a 17. století a odkaz na Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan nebo někoho z rodu Lobkoviců jsou spíše přáním a s mlýnem asi nic společného nemají. Mlýn se zřejmě stavěl až v první polovině 18. století. Tehdy měli panství v držení Schönpflugové z Gamsembergu a to mezi roky 1718 až 1784. Nechali tady postavit barokní zámeček, několik hospodářských budov a mlýn zcela určitě také potřebovali. Tolik k údajům na informační tabuli a můžeme jít obdivovat zříceninu mlýna a její okolí.

Není to skutečně žádný drobeček. Na první pohled je jasné, že stavebním materiálem byla zdejší velmi kvalitní žula. Průměr stavby je úctyhodných 13, 5 metrů a výška dochovaných zdí má okolo 10 metrů. Šíře zdí u země je 1,2 metry. Proč měla stavba v různých výškách okénka se už asi nedozvíme. Hodně napovídají otvory pro uložení trámů, ze kterých lze odvodit, že mlýn měl několik pater.

Zda následovala dřevěná část s lopatkami ještě nad zděnou částí zůstane záhadou. Neví se ani, kdy došlo ke zřícení asi čtvrtiny zdiva a nelze vyloučit ani úmyslné rozebíraní na jiné stavby, jak bylo v minulosti celkem běžné. K tvrzení, že se jednalo o větrný mlýn přispívá jeho poloha. Je v nadmořské výšce 380 metrů a bezejmenné návrší na západní straně je jen o 10 metrů vyšší. Zřejmě proti dnešnímu stavu bylo beze stromů a západním větrům v cestě nic nebránilo.

Samotné návrší je hezkým výhledovým místem. Pohledy k jihu, východu a severu nic neomezuje. Nejvyšším vrcholem v okolí je Deštno (453 m n. m.) na jihovýchodě. V blízkém okolí je ptačí ráj. Několik remízků a hustých ostrůvků trnitých keřů jsou bezpečným domovem. Překvapila mirabelka obsypaná plody, což je pro září jev zcela výjimečný. Křížek pod dvěma lipami je z roku 1878.

Kolem mlýna prochází červená ze Sedlčan do Chlumu a mezi poli, jižně pod návrším prochází okreska mezi Příčovy a Dublovicemi. Mapa KČT, na níž se zřícený mlýn nachází, má č. 38 Hřebeny a Slapská přehrada.

Příčovský větrný mlýn, turistická mapa

Další související články: