Malebné Písecké hory - Mehelník a Vysoký Kamýk turisticky

Túra na Mehelník a Vysoký Kamýk

Toto jméno patří zalesněnému hřebeni, který začíná u Písku a pokračuje v délce 25 km až k údolí Vltavy. Jméno "hory" je spojeno s hornictvím, neboť v Píseckých horách probíhala ve středověku těžba drahých kovů a později se tu lámal i kámen. Dodnes tu můžeme narazit na pozůstatky po dolování a na několik zajímavých lomů. Dnes tu lidé hledají hlavně klid, neboť větší část Píseckých hor je přírodním parkem.

Nechte se tedy pozvat do zdejších hlubokých lesů, kterými vede naučná stezka. "Cestou drahokamů". Hustá síť turistických tras spojuje zajímavá místa a lesní asfaltky jsou vhodné i pro cyklisty.

Z Písku se do Píseckých hor dostanete jednoduše pěšky po červené značce. Doporučuji využít zeleně značeného místního turistického okruhu, na který se napojíte na rozcestí Amerika. Je jedno, kterým směrem se po okruhu vydáte, můžete jít třeba vpravo.

Kolem chat Šobrovna vás povede cesta otevřenou krajinou s nádherným výhledem na Českobudějovickou pánev, za kterou se zvedá členitá Bavorovská pahorkatina se Skočickým hradem a Šumava. Přes zalesněný vršek Brabencovna schází stezka k chalupám Na Flekačkách a pak vstupuje definitivně do rozsáhlých lesů Píseckých hor. Sice tu převažují jehličnaté monokultury, což má neblahý důsledek pro šíření kůrovce, ale ve výše položených oblastech se dosud dochovaly smíšené lesy.

Značka míjí rozcestí Havírky. Pozorný návštěvník si v okolí všimne různých stop po dolování zlata, jako jsou prohlubně, jámy a příkopy. Středověké doly byly archeology prozkoumány, nás může zajímat především oplocená zatopená jáma. Cesta pokračuje k Novodvorské křižovatce, kde ji křižuje červená značka. Stoupáme dál po zelené vzhůru na hřeben Píseckých hor, kde jsou smrky střídány jedlemi, buky a javory.

Prvním skutečným vrcholem, který zdoláte, je Malý Mehelník. Cestou ale nevynechejte krátké značené odbočky ke dvěma jezírkům v bývalých lomech. Hladina je sice porostlá okřehkem, ale na stěně jednoho z nich můžete spatřit krásně vyvinuté skalní dendrity. Svou kresbou připomínají větvičky kapraďorostů.

Konečně je tu závěrečný výstup na nejvyšší horu Písecké pahorkatiny, jak zní přesný geografický název Píseckých hor. Na vrcholu Velkého Mehelníku (633 m n. m.) se mohou návštěvníci zapsat do vrcholové knihy. Sice tu není výhled, ale okolí je zajímavé. Vrchol pokrývají roztroušené balvany, jeden z nich nese pojmenování Kamenný stůl.

Podle pověsti se u něj scházeli loupežníci a zůstaly tu po nich na kameni miskovité prohlubně, ze kterých jedli. Ve skutečnosti to jsou ale kamenné mísy vzniklé zvětráváním. Je ale možné, že se vám tu zjeví duch Píseckých hor – skřítek Pimon a ukáže vám zlatý poklad. Zdejší myslivci vás zase budou přesvědčovat, že tu žije i záhadné zvíře „pižmoň písecký“, které vypadá jako zajíc se srnčími parůžky.

Z Velkého Mehelníku pokračuje zelená trasa přes rozcestí Velká brašna a kóty Žejdlíček a Chudý vrch k turistické chatě V Živci. Můžete se tu ubytovat, dobře najíst a zahnat žízeň. Jelikož je chata vyhledávána obyvateli Písku, je tu často plno, ale posedět můžete i venku na lavičkách pod korunami stromů. Chata nese své jméno podle nedalekého zatopeného lomu. V okolí chaty si možná všimnete netypických parkových listnáčů, jsou to pozůstatky snah založit u chaty arboretum. Největším lákadlem pro návštěvníky je ale nedaleký kopec Jarník (609 m n. m.) s volně přístupnou rozhlednou.

Vyplatí se tam odbočit po modré značce a pak vystoupat po schodišti po ocelové konstrukci do výšky 35 metrů na vyhlídkovou plošinu. Z rozhledny je krásný pohled na rozsáhlé lesy, proto se chatě V Živci říkalo Chata u moře lesů.

Obyvatelé Písku nazvali Jarník podle toho, že nad ním vychází slunce za jarní rovnodennosti. Od rozhledny lze sestoupit po modré značce do Písku nebo se vrátit k chatě na zelený okruh a přes Provazce a kolem chat a léčebného ústavu sejít do Písku oklikou. Celý okruh měří asi 18 km a jedná se o nenáročné putování.

Komu se v Píseckých horách zalíbilo, může se sem další den vrátit a vystoupat k chatě V Živci tentokrát po naučné stezce "Cestou drahokamů", která začíná opět na rozcestí Amerika. Informační tabule upozorňují na zdejší dřeviny a opuštěné lomy, kde se vzácně objevují unikátní minerály. Je jím například nerost písekit s ojedinělým výskytem na světě. Obsahuje spoustu vzácných prvků, například cer, yttrium, niob, tantal, titan, uran… Kdo ho chce vidět, může si ho prohlédnout v Prácheňském muzeu v Písku.

Od chaty V Živci můžete pokračovat po červené značce, která je vlastně páteří Píseckých hor. Vede po lesní asfaltce, takže se tu vyřádí hlavně cyklisté. Byla by ale škoda minout parádní kamennou studánku zvanou Dobrá voda. Cestu zpestřují půvabné lesní rybníčky Nový rybník a Němec. Zvlášť Němec připomíná spíše lesní jezero než rybník. Je obklopen hlubokým lesem, hladina je částečně pokryta okřehkem a má dokonce ostrůvek přístupný po lávce. Na ostrůvku je lavička, ze které se nabízí krásné pohledy na kouzelné okolí.

Do civilizace vás červená značka dovede až po několika kilometrech. V Albrechticích nad Vltavou je opět hospoda, zdejší zajímavostí je ale pozoruhodný, původně románský kostel apoštola Petra a Pavla z  2. poloviny 12. století. Je sice zbarokizovaný, ale dochovala se některá románská okna. Uvnitř kostela jsou dochované fresky z 12. století, vůbec nejstarší v jižních Čechách. Kolem kostela a hřbitova se táhne zeď se 108 výklenkovými kapličkami, které dal v letech 1819 – 1854 vytvořit zdejší farář Vít Cíza.

Každá kaplička, krytá prejzy, se skládá z mravoučného verše a malby světce. Pod kapličkami jsou pohřbeni lidé různých povolání, společenských tříd a někde také s různými příčinami smrti. Tak tu má svůj náhrobek opuštěný žebrák, vorař stižený cholerou, mlynář, který se utopil při povodni, zedník, údražský myslivec, školáček zahynulý při vánici, pečlivá matka, kanonýr, který válčil proti Napoleonovi, pacholek, který utonul při plavení koní, včelař – kostelník i samotný farář. Škoda jen, že některé nápisy jsou špatně čitelné.

Na závěr putování Píseckými horami doporučuji výstup na Vysoký Kamýk (627 m n. m.). Z Albrechtic ho traverzuje zelená, k vrcholu vede modrá značka. Cestou minete na nižším vrcholku Vysokého Kamýku nepřístupnou měřičskou věž ze 40. let (nejedná se o rozhlednu) a historický geodetický bod z roku 1864. Okolní smíšený les chrání přírodní rezervace Malý a Vysoký Kamýk.

Na Vysokém Kamýku se opět můžete zapsat do vrcholové knížky a potvrdit tak svou návštěvu této nejvyšší hory Mehelnické vrchoviny. Škoda, že tu chybí rozhledna, výhled by určitě stál za to! Na Vysokém Kamýku můžete putování Píseckými horami zakončit a sejít na vlak buď do Protivína kolem soustavy rybníčků Zelendárky nebo do Temelína a pokochat se atomovou elektrárnou.

Popisovanou oblast najdete v turistické mapě KČT číslo 71 – Písecko.

Písecké hory, turistická mapa