Pieniny nejen pěšky, ale i na kole a také lodí po vodě

Na lodi, pěšky, na kole - tři v jednom

Pieniny, patřící mezi nejmenší národní parky na Slovensku, nabízejí poměrně aktivní možnosti sportovního a turistického vyžití. Svou rozlohou patří mezi "kapesní" pohoří, ale jak píše klasik karpatských povídek - Miloslav Nevrlý v "Nejkrásnější sbírce" - "ale kapsa je to hluboká, krásná a bohatá na ojedinělé rostliny a zvířata".

Toto malé území, s dominantním bradlovým hřebenem - s majestátnými Třemi korunami - protnuté kaňonem řeky Dunajec, nabízí ideální kombinaci vody - turistiky - cyklistiky. Jak píše obdivovatel Karpat v Nejkrásnější sbírce, "postavíš-li se na správné místo vysoko nad zelenou řekou v bílých skalách, malebně porostených borovicemi a barevnými rostlinami, a podíváš-li se tím správným směrem dolů pod sebe, a nepoplují-li zrovna po bystrých, průzračných peřejích Dunajce pltě - čluny s návštěvníky národního parku, můžeš si připadat jako v kaňonu řeky Nahanni, která se podobně prodírá vápencovými pustinami v horách severní Kanady…"

Čtěte také: Vysoké Skalky, vzhůru na nejvyšší vrchol Pienin

Nikdo lépe nepopsal kouzlo karpatských pohoří jako Miloslav Nevrlý ve svých knížkách, od dob jeho návštěvy Pienin uplynulo v Dunajci hodně vody, proud zklidnily hráze Czorstyňského a Stromowskieho jezera, kolem řeky vede asfaltová cyklostezka a na skalách vápencových vrcholů sami již nebudete…

Aktivní turistice však pomohlo otevření hranice mezi Slovenskem a Polskem, dnes je tak možné naplánovat túru po slovenské i polské straně, navíc most přes Dunajec v Červeném Klášteře z roku 2006 zpřístupnil Tři koruny se slovenské strany.

Při naší návštěvě jsme využili opět služeb vodáckého centra Pieniny sport centrum (Rafting-pieniny) v Červeném Klášteře s půjčovnou lodí a horských kol, kde nás potěšila nová turistická a vodácká restaurace s teplými jídly a čepovanou dobře ošetřenou Plzní. Ruch zde byl o víkendu čilý, vodáci si půjčovali lodě za velmi příznivé ceny, čímž odpadá potřeba vozit kanoe přes půl země, k plavbě jsme využili dvoumístnou nafukovací kánoi Rio (více o půjčovném www.rafting-pieniny.sk).

Před 50 lety se hradečtí vodáci vydali objevovat Dunajec na laminátových lodích, které týden přepravovali vlakem přes Pardubice, Kraľovany, Trstenou do Suché Hory. A odtud na "kolejdách" - kočárkových kolečkách přes hranice do Polska. Tehdy bylo splutí Dunajce dobrodružnou expedicí s majestátnými hrady nad hlavami vodáků. V místech, které v roce 1997 zalilo jezero Czorsztyňské se nacházely romantické vodácká tábořiště a podhorské vesničky…

Dunajec díky přehradám, i v takových létech jaká nyní panují a jsou skoupé na vodu, má zajištěn minimální průtok a splutí krásné řeky je možné celoročně… Oplatí se přivstat si a loď u loděnice spustit okolo 9 hodiny na vodu, jen tak se vyhnete "dálnici" - tak nám o několik hodin z vrcholků připadala kolona pltí s turisty na řece… Tichým kaňonem se necháváme nést poněkud líným Dunajcem, který má opravdu málo vody, nad hlavami nám krouží černý čáp.

Ve vodáckém centru je možné si zapůjčit loď na jednodenní nebo vícedenní splavy (2 až 4 denní až do Starého Sacze). Při kombinaci s turistikou postačí jednodenní splav 9 km z Červeného Kláštora do Lesnice, nebo o 2 kilometry delší plavba z obce Majere, případně ze Spišské Staré Vsi (17 km). V Lesnici, u hraničního přechodu, než Dunajec vstoupí na území Polska, čeká auto Rafting-pieniny, kde odevzdáte loď a pádla. O přepravu lodě zpět je postaráno.

Odtud to je 5 minut k schronisku PTTK Orlica, ve stráni nad údolím na dohled od turistického letoviska Szczawnica. Tato rekonstruovaná chata polských turistů nabízí výbornou kuchyni s výhledem na řeku, stranou turistických tras.

Při vstupu do polského části národního parku se platí v lese na stanovištích NP symbolických 5 Zlotých za vstup (též bylo možné u strážce parku zaplatit v eurech (!). Zpět z vrcholů bradlového hřbetu se vracíme po žluté okolo schroniska Trzy koruny a přes zavěšený most nad Dunajcem míříme přímo do chládku hospůdky na loděnici.

Další den jsme se vydali na kolech prozkoumat zapadlejší kouty Zamaguří, jak je toto historické území nazýváno. Přes Spišskou Starou Ves a Spišské Hanušovce do Velké Frankové. Po červené značce, s hřebenem Belianských Tater za zády, opouštíme Slovensko směrem na Kacwin s míříme k Niedzici.

Přes Czorsztyńské jezero s plochou 10 km², jehož hráz je vysoká 56 metrů, přeplouváme od zámku Niedzica k zřícenině hradu Czorsztyń. Na gondolu Czorsztyňanku se vejde 12 turistů nebo 8 cyklistů a 8 kol, které ochotně převozník společnosti Jedruś převeze za 8 Zlotých (6 za cyklistu a 2 za kolo).

Po prohlídce zříceniny hradu Czorsztyń s krásnými výhledy na jezero a Belianské Tatry, která je za 5 Zlotých za vstup, vyšlápneme do obce Czorsztyň, kde na křižovatce zelené značky s modrou je parádní letní hospůdka "pod smrekami", od ní po modré značce, po polní cestě míříme k sedlu Przelecz Osice (665 m). Odtud již dlouhým sjezdem až na hráz dolního jezera Stromovského a po státní silnici přes hraniční přechod v Lysé nad Dunajcom směrem do Červevého Kláštera. O zajímavostech Zamaguří, Pienin a podrobněji o cyklotrase najdete v samostatném článku.

Zamaguří tak můžete poznat dnes ze slovenské i polské strany, z vody, ze sedla i ze skály nad řekou.

Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…

Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…

Na Elbrus přes Pik Terskol, výstup na nejvyšší horu Kavkazu…

"Ne! Nechci si to ulehčovat, ani náhodou! Do lanovky mě nikdo nedostane, takový kopec by mě ani…

Klima v době ledové v České republice, vrcholná fáze…

Poslední doba ledová (tzv. würmský či viselský glaciál, podle toho hovoříme-li o alpínském a nebo…