Slovenská Malá Fatra, nejvyšší hory v pohoří

Pohoří Malá Fatra, nejvyšší hory (vrcholy)

Malá Fatra. Nádherný svět oblých travnatých hřebenů, které jsou přerušovány strmými a rozeklanými masívy vápencových vrcholů jako je Rozsutec, Stratenec či Kľak. Strmé, ale krátké doliny se zurčícími říčkami se ostře zařezávají do jejího hlavního hřebene, který se táhne zhruba od severovýchodu k jihozápadu a má poměrně "klikatý" průběh.

Malá Fatra se dělí na dva samostatné a poměrně odlišné podcelky – Kriváňskou a Lúčanskou Fatru. Podobně jako v předchozích dvou číslech bych vás chtěl seznámit s nejvyššími vrcholy Malé Fatry, které svou výškou šplhají nad 1 350 metrů. A takovýchto vrcholů je na Malé Fatře rovna třicítka.

Biele skaly (1 448 m)

Nápadný ostrý vápencový vrchol hlavního hřebene Malé Fatry, který leží mezi vrcholy Stratenec a Suchý. Svahy jsou bohatě porostlé kosodřevinou. Tato část patří k nejkrásnějším úsekům hřebenovky Malé Fatry.

Hromové (1 636 m)

Nepříliš výrazný vrchol hlavního hřebene Kriváňské Fatry ležící mezi vrcholy Chleb a Steny. Vrchol poskytuje nádherné pohledy k jihu, východu i severu, směrem k západu je však výhled stíněn masívem Chlebu. Travnatý vrchol s holými úbočími.

Humience (1 398 m)

Travnatý vrchol ležící v jižní rozsoše Podkovy. Vrchol je travnatý a holý, v blízkosti rostou roztroušeně zakrslé smrky. Úsek mezi Podkovou a vrcholem Humience tak silně připomíná některé části Jeseníků či Králického Sněžníku.

Chleb (1 646 m)

Jeden z nejmohutnějších a nejznámějších vrcholů Malé Fatry. Jedná se o třetí nejvyšší vrchol Malé Fatry s vynikajícími kruhovými rozhledy. Na severních svazích se rozkládají známé Chlebské kotle, které jsou pozůstatkem po ledovcích posledních glaciálů. V masívu Chlebu se nachází menší jeskynní systém. Samotný vrchol i velká část jeho úbočí je chráněna jako přírodní rezervace.

V dolním patře jsou cenné jedlo - bukové lesy, ojediněle se vyskytují společenstva smrkového pásma – jeřabinové smrčiny. Ve vyšších polohách se objevují velké porosty kosodřeviny, v Chlebském kotli se objevují vzácná a zřídkavá rostlinná společenstva.

Chrapáky (1 417 m)

Nepříliš výrazný travnatý vrchol ležící mezi sedlem Bublen a vrcholem Hole s dobrými rozhledy. Kousek od rozcestí je vydatný pramen pitné vody (asi 50 metrů po žluté značce).

Kľačianska Magura (1 367 m)

Rozložitý zalesněný vrchol nacházející se v jižní rozsoše Suchého. Samotný vrchol není turisticky přístupný. Součást stejnojmenné přírodní rezervace s rozlohou 204,5 hektaru. Předmětem ochrany jsou tady původní lesní společenstva zastoupená ve vrcholových partiích smrkovými lesy a v partiích nižších lesy především bukovými. Kľačianska Magura poskytuje vhodné životní podmínky i takovým živočichům jako je tetřev, jelen nebo medvěd.

Kľak (1 352 m)

Mohutný vápencový vrchol charakteristického tvaru, který lze dobře rozeznat snad ze všech okolních pohoří. Dominanta jižní části Lúčanské Fatry, na kterou vede řada turistických značek. Ať již z obce Fačkov po modré či zelené značce, z Fačkovského sedla po značce žluté a nebo po žluté (červené) či zelené z obce Vrícko.

Vrchol je fantastickým rozhledovým bodem, na vrcholu je schránka s vrcholovou knihou a kříž. Za zmínku určitě stojí skutečnost, že se tady v roce 1813 objevil švédský botanik Wahlenberg. Toho známe ale především z Vysokých Tater, kde jsou po něm pojmenována dvě plesa ve Furkotské dolině.

Kraviarske (1 381 m)

Nejvyšší vrchol severní rozsochy vrcholu Pekelník nacházejícího se v sousedství Velkého Kriváně. Dobrý rozhledový bod s holým travnatým vrcholem, na svazích jsou porosty kosodřeviny.

Krížava (1 457 m)

Přestože tento vrchol nedosahuje nijak závratné výšky a ani nemá zvláště úchvatný tvar, tak je velice známým. Vděčí za to existenci velkého televizního vysílače na svém vrcholu. Celý rozsáhlý objekt je obehnán plotem z betonových panelů. Pod vrchol také vede sedačková lanovka (končí ale již v blízkosti chaty Martinské hole). Na východních svazích je řada lyžařských vleků; místní sjezdovky patří k lyžařsky nejoblíbenějším v širokém okolí.

Malý Kriváň (1 671 m)

Druhý nejvyšší vrchol celé Malé Fatry, vynikající rozhledový bod. Malý Kriváň patří k nejpěknějším vrcholům Malé Fatry. Nachází se na hlavním hřebeni mezi vrcholy Velkého Kriváně a Suchého, resp. bližšího Stratenca. Jižní svahy jsou poměrně mírné, ale svahy spadající do Belianske doliny jsou prudké s četnými lavinovými žlaby. Na povrch tady vystupují nejen usazené horniny, ale i horniny metamorfované.

Meškalka (1 536 m)

Travnatý, zčásti kosodřevinou porostlý rozložitý vrchol ležící v jihozápadní rozsoše Malého Kriváně.

Minčol (1 364 m)

Výrazný a travnatý vrchol v severní části hlavního hřebene Lúčanské Fatry, který poskytuje vynikající a ničím nerušené rozhledy. Při stoupání z rozcestí s modrou značkou je po levé ruce umístěno několik kanónů a minometů jako němí svědci na osvobozovací boje v roce 1945.

Mojský grúň (1 479 m)

Další z vrcholů ležících ve východní rozsoše Malého Kriváně. Vrchol je z větší části porostlý kosodřevinou, nevede na něj žádný turistický chodník. Tento vrchol je ze všech stran obklopen travnatými holinami.

Osnica (1 363 m)

Tento vrchol s podivně znějícím názvem je nutné hledat ve východní části Kriváňské Fatry, východně od sedla Medziholie. Holý travnatý vrchol poskytující vynikající pohledy. Zejména pohled směrem na Rozsutce a Stoh je pro jejich blízkost impozantní. Prochází tudy modře značený turistický chodník z Párnice do sedla Medziholie.

Pekelník (1 609 m)

Přestože jde o šestý nejvyšší vrchol Malé Fatry nejedná se o vrchol nijak nápadný. Spíše by se slušelo říci, že jde o jednu z kót v hřebeni Velkého Kriváně svažujícího se do sedla Bublen. Přesto poskytuje jeho vrchol vynikající pohledy především do západních kotlů Velkého Kriváně. Samotná jižní úbočí Pekelníka jsou známá výskytem lavinových drah. Není divu. Vrchol je travnatý a jeho jižní úbočí velice strmé.

Podkova (1 437 m)

Travnatý vrchol v jihovýchodní rozsoše Vidlice ležící na hlavním hřebeni Lúčanské Fatry v těsném sousedství nejvyššího vrcholu Veľká lúka. Za své jméno vděčí podkova zářezu na svém východním úbočí, který skutečně svým tvarem podkovu připomíná. Ve vrcholových partiích rostou zakrslé smrky a objevují se vrchoviště (rašeliniště) tak dobře známé např. z Jeseníků či Králického Sněžníku.

Poludňový grúň (1 460 m)

Rozložitý travnatý vrchol hlavního hřebene Kriváňské Fatry, který tady prudce mění směr. Vrchol leží mezi Stohem a Stenami, nejsnáze je přístupný ze Štefanové po modré a od Chaty pod Grúňom po žluté značce. Na jeho severozápadním svahu leží několik lyžařských vleků.

Steny (1 572 m)

Protáhlý travnatý masív v hlavním hřebeni Kriváňské Fatry mezi vrcholy Poludňový grúň a Hromové. Má dva samostatné vrcholy – severní a jižní oddělené poměrně hlubokým sedlem.

Stoh (1 608 m)

Mohutný, pravidelně tvarovaný vrchol hlavního hřebene Malé Fatry. Stoh působí ze všech stran mohutným dojmem, který ještě znásobují poměrně strmé svahy a výrazné kotle. Strmé a travnaté svahy jsou poměrně ideálními lavinovými dráhami, které jsou nejčetnější na východním úbočí. Vrchol Stohu poskytuje neomezené rozhledy na všechny strany. Zvláště působivě se odsud jeví masív Velkého Rozsutce.

Stratenec (1 513 m)

Tento kosodřevinou značně porostlý vápencový vrchol je nápadnou dominantou této části hřebene Malé Fatry. Leží mezi vrcholy Suchého a Malého Kriváně. Z jeho vrcholu se otevírají fantastické pohledy na okolní masívy a hluboká zalesněná údolí.

Suchý (1 468 m)

Mohutný vápencový vrchol hlavního hřebene Kriváňské Fatry, kde začínají její holiny s alpínskými loukami. Suchý je nejen důležitou křižovatkou turistických cest, ale také vynikajícím rozhledovým bodem. Na vrcholu je umístěna schránka s vrcholovou knihou.

Úplaz (1 450 m)

Kosodřevinou porostlý vrchol tyčící se nad Šútovskou dolinou. Přes sedlo mezi vrcholem Úplazu a Hromového prochází modře značený turistický chodník od Chaty pod Chlebom do Šútovské doliny.

Veľká lúka (1 476 m)

Nejvyšší vrchol Lúčanské Fatry s širokými rozhledy. Ty jsou stíněny jen ve směru hlavního hřebene této části Malé Fatry. Vrchol je značně plochý, stejně jako další pokračování hřebene po Veterné. Terén je tady velice podmáčený a zejména po dešti jsou místní rašeliniště velice špatně průchodná. Velké porosty kosodřeviny.

Veľký Kriváň (1 709 m)

Nejvyšší vrchol celé Malé Fatry ležící v hlavním hřebeni Kriváňské Fatry mezi Malým Kriváněm a Chlebem. Vynikající rozhledový bod, ze kterého se Malá Fatra jeví doslova jako na dlani. A ne pouze Malá Fatra. I Veľká Fatra, Západní Tatry, Kysucká vrchovina či Kysucké a Oravské Beskydy a na západě pak i Beskydy Moravskoslezské. Vrchol je holý a poměrně malý. Na východním svahu Velkého Kriváně spadajícím do Snilovské doliny se nachází největší kamenné moře Malé Fatry.

Veľký Rozsutec (1 610 m)

Snad nejznámější a nejkrásnější vrchol celé Malé Fatry. Kdo by neznal jeho mohutná a rozervaná vápencová skaliska a další nejrozmanitější skalní formy nacházející se na jeho svazích. Krása tohoto vrcholu vynikne především od jihovýchodu a jihu, ale zčásti také od jihozápadu až západu, ze severu není pohled souměřitelný. Tento mohutný vrchol leží na hlavním hřebeni Malé Fatry mezi vrcholy Stoh a Malý Rozsutec, tedy v severovýchodním cípu tohoto pohoří. Vrchol je vynikajícím rozhledovým bodem.

Veterné (1 442 m)

Výrazný homolovitý vrchol v hlavním hřebeni Lúčanské Fatry mezi vrcholy Vidlica a Horná lúka. Homolovitý tvar má ale jen při pohledu od západu, východu či zejména od jihu, při pohledu ze severu se jeví jen jako vcelku nenápadná vyvýšenina hlavního hřebene. Dobrý rozhledový bod, důležitá křižovatka turistických cest.

Vidlica (1 466 m)

Další z vrcholů hlavního hřebene Lúčanské Fatry. Díky velice plochému reliéfu této části hřebene ale vrchol nijak nevyniká, jedná se jen o nepatrnou vyvýšeninu v okolních travnatých loukách, které jsou navíc velice podmáčené s četnými rašeliništi a porosty zakrslých smrků. Hranice rozšíření kosodřeviny v tomto úseku hřebene Malé Fatry.

Zázrivá (1 394 m)

Vrchol ležící na hlavním hřebeni Lúčanské Fatry v blízkosti vrcholu Veľká lúka, přesněji mezi vrcholy Dlhá lúka a Krížava. Poměrně dobrý rozhledový bod.