Pohoří Jičínská pahorkatina, turistika a příroda

Jičínská pahorkatina - geomorfologický celek ve stínu Českého ráje

Jičínská pahorkatina je sice nevysoký, ale rozlohou poměrně velký geomorfologický celek. Se svými 1 244 km² je Jičínská pahorkatina 24. plošně největším geomorfologickým celkem České republiky. Název toho celku stojí tak trochu ve stínu turistické oblasti Český ráj, soustavy pískovcových skalních měst, kterýžto do povědomí turistů pronikl o poznání více.

Jičínská pahorkatina má poměrně členitý tvar a sousedí s řadou geomorfologických celků. Na severu jsou to Krkonošské podhůří a Ještědsko-kozákovský hřbet, Ralská pahorkatina a Jizerská tabule na západě. Na jihu sousedí Jičínská pahorkatina se Středolabskou tabulí a Východolabskou tabulí. A konečně na východě v úzkém hrdle s Orlickou tabulí.

Jičínská pahorkatina svou výškou asi příliš nezaujme. Střední výška tohoto geomorfologického celku činí pouhých 305,6 m. A nejvyšší vrch Sokol dosahuje výšky jen 562 m. To také není nikterak oslnivé. Malou nadmořskou výšku však měrou vrchovatou vynahrazuje mimořádně členitý reliéf. Především v pískovcových skalních městech Českého ráje.

Čtěte také: Česká skalní města (5), oblast Český ráj

Český ráj je jednou z turisticky nejatraktivnějších oblastí České republiky. Kdo by neznal mohutné a štíhlé pískovcové věže tolik charakteristické právě pro Český ráj. Kdo by neslyšel o Prachovských skalách, Hruboskalsku, Malé skále, Příhrazských skalách nebo Klokočských skalách, Betlémských skalách či Boreckých skalách.

Pro svůj mimořádný význam byl Český ráj vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí, která je nejstarší v České republice. Vyhlášena totiž byla již v roce 1955. Její dnešní výměra činí 181,5 km².

Výškové rozpětí CHKO Český rájči ní 235 m (Žehrovka) až 744 m (Kozákov). Nejvyšším vrcholem Českého ráje je ale vrch Trosky (488 m), nikoliv Kozákov, jak bývá velice často nesprávně uváděno. Kozákov je pouze nejvyšším vrcholem CHKO Český ráj. Dalšími významnými vrcholy Českého ráje jsou Vyskeř (466 m), Mužský (463 m), Stávek (415 m), Hrada (404 m), Rovná Radeč (398 m), Vrchy (397 m), Hůra (392 m), Kobylí hlava (388 m), Na Rovinách (362 m) aj.

Dnešní podobu získala Jičínská pahorkatina (Český ráj) postupným zvětráváním a odnosem kvádrových pískovců, díky čemuž vznikla četná skalní města tolik typická právě pro Český ráj. Je to kraj skalních měst, hlubokých roklí, ale také rybníků (Jinolické rybníky, Žabakor, Drhlenský aj.) a dalekých výhledů. Ve volné přírodě tady můžete potkat muflony, volavky, černé čápy, v potocích ohrožené raky, vydry aj. V Českém ráji bylo rovněž zjištěno na 1 000 druhů vyšších rostlin.

Přestože je Jičínská pahorkatina budována především pískovci, zvídavý turista tady může narazit i na četné stopy vulkanické činnosti. Nad relativně plochou krajinu vystupují četné neovulkanické suky. Např. Sokol (563 m), Zebín (399 m), Baba (363 m) a Dědek (358 m), Káčov (350 m), Humprecht (342 m) a nebo přírodní památky Dubolka a Hřídelecká hůra.

Jičínská pahorkatina, geomorfologické členění

Jičínská pahorkatina, turistická mapa

• Jičínská pahorkatina na větší mapě