Hostinec U sv. Antonína v celku Blatenská pahorkatina

Blatenská pahorkatina

Blatenská pahorkatina je pohořím s nejvyššími vrcholky přes 600 m n. m. I když nedosahuje výšek, ze kterých se točí hlava, je to kraj plný překvapení a není divu, že učaroval spisovateli Ladislavu Stehlíkovi. Jeho "Zemi zamyšlenou" těžko někdo lépe popíše a jsem na vážkách, zda ji současná generace pochopí.

Chodím touto krajinou už přes čtyřicet let, rád si vybírám místa, která spisovatel a vlastně i malíř tolik miloval a předal je dalším pokolením. A tak zase moje kroky vedou pod vysokým nebem po loukách a strništích, mezi lesy, cestami, které čas a člověk ještě nedokázali proměnit v hrůzné asfaltové cyklostezky. Provázejí mě daleké výhledy do všech světových stran, hladí mě větřík, který po kraji roznáší vůni léta. Občas se objeví klidné hladiny rybníků, káně vysoko v oblacích či ještěrka mizející mezi kameny.

Mateřídouška a třezalka s ostatními květy léta v celých kobercích pokrývají meze okolo cest. Mám rád tento malý svět, který obývají tisíce druhů hmyzu a stovky čarokrásných motýlů jsou onou pověstnou třešničkou na dortu.

Jsme na západním konci pahorkatiny, hory na jihu a jihozápadě již patří Šumavskému podhůří, na mapě označené jako Bavorovská pahorkatina. Na severu se objevují Brdy a Nepomucká vrchovina. Ale to je vlastně vedlejší. Pohledy do kraje se mění jak na filmovém pásku. Stovkám hor na obzoru vévodí šumavský Boubín. Napsat jejich seznam by zabralo hodně místa. Ale protože slunce na obloze má polovinu cesty za sebou, chtělo by to nějaké milé zastavení.

Necelý kilometr před námi se vypíná kopeček nebo spíše návrší a mezi stromy se něco červená. O kousek dál k východu je věž hradešického kostela a na severu tajemstvím opředený Slavník (627 m n.m.), obdoba Řípu v tomto kraji. Přecházíme silnici a stojíme před hostincem "U sv. Antonína". Být zde vysoké hory, název horská chata by k němu patřil, pahorkatinská chata láme jazyk, tak bereme ten hostinec. A ne jen tak ledajaký.

Turistická mapa oblasti

Hospůdka nás přijala s rozevřenou náručí. A je jisté, že druhá podobná se najde jen těžko. Tak po pořádku, obsluha výborná, jídlo chutné, pivko jak má být. Je možné se zde i ubytovat. Není to tak dávno, když zde sedával Miloslav Šimek, Josef Fousek, Jiří Krampol či Uršula Kluková a mnoho dalších osobností našeho kulturního života. Stěna je plná jmen známých lidí a na doby, kdy tady tekl humor plným proudem se bude dlouho vzpomínat. Podle pamětníků, dá - li se použít tento termín, to byly nezapomenutelné večery. Ale vraťme se do dnešních dnů.

Dnes hostinec slouží projíždějícím motoristům a zcela náhodným turistům, a tak se nezapomeňte tady zastavit. Kromě hospůdky je opodál novogotická kaple sv. Antonína Paduánského. Posvátné místo kraje se opět stalo oblíbeným poutním cílem. Roste tu jeden z nejstarších dubů Plzeňského kraje, stáří má okolo 400 let a pod ním je kámen s pamětní deskou, vzpomínka na Miloslava Šimka. Hospůdka je nedaleko Nalžovských Hor a mapa KČT, kde se místo nachází, má číslo 68 - Pootaví.

Nejsem si zcela jist, zda je to článek pro Treking, ale vždyť přece je sv. Antonín patronem cestovatelů…