Hrad Čachtice (337 m), pevnost v Malých Karpatec

Hrad Čachtice, romantický výlet v Malých Karpatech

Na vápencovém útesu pohoří Malé Karpaty, ve výšce 375 m n. m., mezi obcemi Čachtice a Višňové, se nachází malebná zřícenina hradu Čachtice. Jeho prvotní funkce, tak jak i u jiných hradů tohoto druhu, byla vojensko strategická, v tomto případě ochrana důležitého hraničního přechodu z údolí Myjavy na Pováží.

Je písemně doloženo, že původní hrad vybudoval v 60. letech 13. století Kazimír z rodu Hunt - Poznanovců, jako ranně gotický s prvou pětibokou obytnou věží. Určitě objekt vybudoval kvalitně, protože v roce 1273 odolal jako jeden z mála hradů tohoto regionu obléhání vojsky Přemysla Otakara ll., a tím vlastně splnil i svůj úkol. Kazimírovi synové byli vlastníky hradu až do roku 1299.

Na konci 13. století se hradu zmocnil Matúš Čák Trenčianský, ten však v roce 1321 zemřel a po jeho smrti zůstal až do roku 1392 v královských rukách. V tomto roce přešel do rukou vévody Ctibora. Ten se postaral postupně o výstavbu nového dvojkřídlého hradního paláce a zabezpečil i hospodářské předhradí. Odolnost hradu zvýšil výstavbou druhého vnějšího pásu opevnění.

Další stavební úpravy objektu provedla rodina Orságovců, kteří vlastnili hrad v letech 1436 - 1567. Rodina se postarala o přestavbu objektu na pohodlnou šlechtickou residenci. Vystavěli další věž i s kaplí, která se zachovala dodnes a opět zvyšovali odolnost sídla vybudováním třetího pásu opevnění horního hradu v čele se zahrocenou baštou.

Novověké dějiny hradu jsou spojené se smutně proslavenou Alžbětou Báthoriovou, vdovou po Františkovi Nádašdym, která zdědila hrad i s panstvím roku 1604.

Alžběta Báthoriová byla a často i je považována za nesmírně krutou a zvrácenou osobu, kolem níž bylo vytvořeno množství mýtů, bájí a legend se sexuálně - sadisticko - upírským obsahem. Narodila se r. 1560 v Nyirbátoru, dnešním Maďarsku. Zemřela r. 1614 v Čachticích a nejspíše tam byla i pohřbena.

Je prokázáno, že obě větve rodu Bátori, ze kterého pocházela, jsou charakterizovány degenerací. Její příslušníci byli nesmírně výstřední, měli velké sklony k samolibosti, pýše a tyranství, ale také k smyslnosti a sexuální zvrácenosti. Příslušníci rodu velmi často trpěli epilepsií a dnou a rod také velmi brzo úplně vymřel.

Alžběta převážně mučila dívky a ty často její hry nepřežily (různé prameny uvádí 20 - 2 000 obětí…). R. 1610 byl s Alžbětou zahájen soudní proces. Přestože mnozí svědkové proti ní vypovídali, nepředložili žádné důkazy o jejích činech. Její pomocníci byli odsouzeni k smrti (vypovídali po mučení...), ona sama však nikdy před soud nepředstoupila, protože v roce 1614 v domácím vězení zemřela.

Alžběta určitě byla nesmírně krutá a zřejmě i zvrácená, ale ne až v takové míře, jak jí připisují legendy. Je ale nesmírně zajímavé, že dnes se historici kloní spíše k myšlence, že proces s Alžbětou byl účelový, vykonstruovaný. Alžběta totiž byla velmi bohatá a uherští šlechtici se chtěli zmocnit jejich pozemků… Takže dnes existuje plno románů a filmů o Alžbětě, ale pravda o jejím životě bude zřejmě někde trochu jinde…

Čachtický hrad byl postupně dobře opevněný a vyzbrojený, ale i tak byl dvakrát poškozen vojsky, poprvé r. 1670 císařským a potom v roce 1708 během povstání Františka ll. Rákocziho. Následně byl hrad považován za nefunkční a začal chátrat. Prvé snahy o záchranu a konzervaci objektu proběhly již v 1. polovině 20. století. Koncem 20. století došlo ke statickému zabezpečení nejohroženějších částí hradu a dodnes probíhají práce na zabezpečení a opravách této krásné a významné slovenské kulturní památky.

Hrad v roce 1981 posloužil při natáčení filmu Oldřicha Lipského "Tajemný hrad v Karpatech". Z vlastního hradu je nádherný výhled, např. na Bílé Karpaty a Javořinu, na Malé Karpaty a Považský Inovec, do údolí Váhu. Nedaleko od hradu se také nachází Čachtická jeskyně, dlouhá cca 4 050 m. Při cestě údolím Váhu se opravdu vyplatí si naplánovat zastávku v Čachticích a udělat si výšlap na krásnou hradní zříceninu.