Téměř neznámé Arnolecké hory, nejnižší hory České republiky, nabízejí unikátní výhledy

Výšlap po vrcholech Arnoleckých hor se dá zahájit třeba u česko-moravské zemské hranice při silnici mezi Sirákovem a Újezdem. Na "celnici" nechybí ani budka s hraničářem či označníky Království české s českým lvem a Markrabství moravské s moravskou orlicí. Vzhledem k tomu, že tuto část Vysočiny v minulosti zemská hranice protínala, není toto místo v regionu jediné, které zmíněnou skutečnost připomíná. Zemská hranice byla v platnosti přes sedm set let, v podstatě až do roku 1949, kdy bylo v Československé socialistické republice zavedeno jiné územní členění. Nově vzniklé kraje pak už nerespektovaly do té doby platné zemské uspořádání.

Do kopce a zase z kopce

Modrá značka, na kterou se dá u "celnice" napojit po asi dvě stě metrech ve směru k Újezdu, míří na zalesněný kopec Blažkov (694 m n. m.) - značená vyhlídka je o kousek níže. Cesta pak pokračuje k vesnici Rudolec, kolem tamního nepřístupného renesančního zámku, dále po silnici a poté už bez značky na bezmála "sedmistovkový" kopec, kterým je Sádek (698 m n. m.). Při cestě k Havlině (707 m n. m.), nejvyššímu vrcholu Arnoleckých hor, který je zdáli rozeznatelný díky výraznému červenobílému stožáru, se ještě nabízí malá zacházka k prameni Balinky s posezením i návštěvní kronikou tohoto místa. Přímo z Havliny žádné rozhledy nejsou, protože vrchol je v lesíku, ale stačí po zelené značce popojít o kousek níže.

Dalším vrcholkem Arnoleckých hor je Hudcova skála (663 m n. m.) nad vesničkou Kyjov, kam vede nejdříve zelené značení, pak asfaltka a vyšlapaná pěšina. Následuje cesta ke Kyjovu (703 m n. m.), tentokrát jde o kopec s totožným názvem jako ves pod ním. Tamní skalní útvar byl dříve skrytý v zeleni, ale po odlesnění vrcholu je vhodným místem pro výhledy do okolí. Zelená značka směřuje na nejjižnější vrchol minihor - Dědkovskou horu (694 m n. m.).

Pověsti o ďáblovi a stříbrňácích

V Dědkovské hoře se traduje dřívější dobývání stříbra, nicméně podle pověsti se nakonec všeho bohatství zmocnil ďábel, který ho střeží v tamních podzemních štolách. Podle jiné legendy na kopci kdysi stávala modla pohanského bůžka Dědka. V roce 1984 na hoře vztyčili osmimetrový kříž a ve skříňce na sloupku turisté najdou vrcholovou knihu s razítkem. Zatímco před několika lety z Dědkovské hory nebylo přes stromy nic vidět, po odlesnění, neboť převážně smrkové porosty v lokalitě značně poničil kůrovec, kopec nabízí široké rozhledy. Ještě v 60. letech minulého století na vrcholu stávala dřevěná vyhlídková věž, nicméně pozdější snahy v místě vybudovat rozhlednu opakovaně ztroskotaly.

Dědkovská hora získala jméno podle vesničky ležící na jejím úpatí a právě s Dědkovem je spojená i pověst připomínající již zmiňovaného ďábla a jeho stříbrný poklad. Ve vsi kdysi žila chudá babička starající se o svá vnoučata, ale když už nevěděla, jak by je uživila, na radu sousedů se vydala na Dědkovskou horu poprosit o pomoc ďábla. Kupodivu byl pekelník prosbě vstřícný a ženě věnoval hrst stříbrňáků. Příhoda se rychle rozkřikla a místní bohatý a hamižný sedlák si usmyslel, že z ďábla vymámí co nejvíce peněz. Toho ale sedlákova nenasytnost rozzuřila natolik, že hrabivý muž za svoji opovážlivost zaplatil životem. Od té doby se prý už nikdo další na Dědkovskou horu pro peníze nevypravil.

• Trasu ke stažení najdete zde.