Při našem průjezdu Rumunskem jsme dorazili do soutěsky Râmet v pohoří
Apuseni. Projedeme kolem stejnojmenného kláštera a sháníme místo na spaní. Přestože na
mapě je možnost ubytování, realita je jiná. Nějaký pocestný nám říká, že na začátku kaňonu
se stanuje. Šílenou cestou pokračujeme dál, ale zastavuje nás most pochybné kvality.
Nechávám stát auto a pěšky jdeme na obhlídku. Asi po 200 metrech je konečně louka a pět
stanů. Vracíme se pro auto a skupinka Rumunů nám dělá místo. Dáme do placu nějaké pivo a večer
trávíme společně. Hrozně se diví, proč máme rumunské auto a my na oplátku, proč oni české.
Ale byli to oni, kdo druhý den měli problém nastartovat. Prý proč Rumuni vymysleli Dustera
- aby nemuseli spravovat silnice, možná proto mají Češi Yetiho.
Ráno vstáváme, zabalíme lehké batohy a jdeme do soutěsky Râmet. Po pár stech metrech
sundáváme boty, přecházíme říčku a stoupáme nad soutěsku. Stezka je zajištěná řetězem, nebo
ocelovým lankem. Nic těžkého, nejedná se o klasickou ferratu, spíš jen o pocit bezpečí.
Po krátkém výstupu stezka traverzuje údolí. Stromy a keře trošku stíní, takže vedro se snáší
líp. Na konci traverzu se nasvačíme a sestoupíme zpět k říčce. Tam se koupeme a blbneme. Ani
nevím proč, jsme nedošli asi půl kiláku na samotu Cheia. Z výšky vypadala malebně, asi jsme
si chtěli užívat koupačky.
Cesta soutěskou Râmet je pohodová, zabloudit se nedá. Přelézají se tůně, skáčou vodopádky. Míst
na koupání, opalování a blbnutí je mraky. Bohužel taky se místy hromadí PET lahve a jiný bordel.
Ve spodní části jsou natažená ocelová lana a je každého věc jestli poleze, nebo bude brodit.
V samém závěru se prochází nádhernou bránou. Za ní se kruh uzavírá. S Jankou se vracíme po cestě
ke stanům, zatím co děcka brodí až do samého konce.
Rumunští kamarádi odjeli, vaříme večeři a krmíme toulavého psa Balúa.
Meteorologové sice slibují na další dva dny hezké počasí, já mám
však pochybnosti. Přesto však vyrážíme na dva dny do nitra Hrubého Jeseníku, protože
lepšího počasí se tento týden tak či tak již nedočkáme. Vůbec mě ty
…
Když se ozval kamarád Láďa zda-li bych nevyrazil do Bruntálské vrchoviny
na sopky, neváhal jsem ani chvíli. Sice mám tyto končiny Nízkého Jeseníku na dohled Jeseníku
Hrubého prochozeny křížem krážem, přesto se sem
…
Dobrovolně přiznám, že jsem osadu Kařez prvně výrazněji zaregistroval
v roce 2017, projížděli jsme přes ni vlakem na čundr do Českého lesa. Znovu jsem si obec
připomněl v roce 2019, když jsme přes ni tentokrát mířili
…
Ráno je opět pořádně chladné. Limonádový Joe by si vzal teplé spodní
prádlo, já se musím po probuzení chladem spokojit s vlněným svetrem. Naštěstí jsem jej
přibalil. Vůbec lituji, že jsem si nevzal zimní spacák… Když opět
…
Kamenné dolmeny jsou jednokomorové megalitické hrobky sestávající
z podpůrných kamenů či pilířů a velkého kamenného bloku položeného na pilířích obvykle
rovnoběžně k terénu. Z bezpočtu světových dolmenů lze
…
Na to, že je podle kalendáře 20. května, bych očekával trochu větší
teplo. I nyní po ránu. Při východu sice sluníčko svítilo, nyní se ale zatahuje a je
opravdu chladno. Není chuť na další lelkování ve spacáku, proto hned po
…
Díky přístrojům Evropské jižní observatoře (ESO) astronomové objevili
obří skvrny na povrchu extrémně horkých hvězd ukrytých v nitrech hvězdokup. Kromě výskytu
magnetických skvrn dochází u některých
…
Labuť velká (Cygnus olor) je nejen náš největší volně žijící pták,
ale labutě patří k vůbec největším létajícím ptákům světa. Labuť velká je mohutný
vrubozobý pták z čeledi kachnovití (Anatidae), která dorůstá délky asi 150 cm a
…
