"Abychom byli schopni určit riziko, jaké pro Zemi přestavují potenciálně nebezpečné objekty pohybující se Sluneční soustavou, potřebujeme je nejprve spočítat. A projekt TBT k tomu směřuje," říká Ivo Saviane, vědecký vedoucí Observatoře La Silla v Chile.

Na tomto projektu spolupracují Evropská jižní observatoř (ESO) a Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA). "Jedná se o testovací zařízení, které má demonstrovat schopnosti potřebné pro detekci a následná pozorování blízkozemních planetek pomocí stejného dalekohledu," říká manažer projektu Clemens Heese, který je zároveň vedoucím Sekce optických technologií ESA (Optical Technologies Section).

Dalekohled TBT2 (Test-Bed Telescope 2) se zrcadlem o průměru 56 cm na Observatoři La Silla je identickým dvojčetem teleskopu TBT1, který se nachází na lokalitě ESA deep-space ground station (Cebreros, Španělsko). Společně tvoří předvoj plánované sítě dalekohledů 'Flyeye', samostatného projektu, na kterém ESA pracuje s cílem vybudovat přehlídkový program pro sledování rychle se pohybujících kosmických objektů. Tato budoucí síť bude zcela robotická - specializovaný software v reálném čase připraví program pozorování a na konci ‚směny' ohlásí polohy a další informace o detekovaných objektech. Cílem projektu TBT je ukázat, že technické a programové vybavení pracuje podle předpokladů.

"Zahájení pozorování TBT2 na La Silla umožní celému systému pracovat v zamýšlené konfiguraci dvou dalekohledů a naplnit tak cíl projektu," upozorňuje Clemens Heese.

I když jsou skutečně devastující dopady asteroidů na povrch Země zcela mimořádnou záležitostí, nelze jejich riziko podceňovat. Země je bombardována velkými i malými planetkami po miliardy let. Exploze malého asteroidu v atmosféře, ke které došlo v roce 2013 nad ruským městem Čeljabinsk a která způsobila zranění 1 600 lidí (následkem efektů spojených s rázovou vlnou, zasažením troskami rozbitých skleněných výplní), dále zvýšila povědomí veřejnosti o nebezpečí, jaké blízkozemní objekty přinášejí. Větší planetky způsobují rozsáhlejší škody, naštěstí se však snadněji objevují a dráhy známých asteroidů jsou důkladně zkoumány. Odhaduje se však, že je značný počet menších dosud neobjevených těles, u kterých si neuvědomujeme, že by mohla způsobit rozsáhlé škody, pokud by zasáhla hustě obydlené oblasti.

A to je důvod, proč přichází projekt TBT a plánovaná síť Flyeye. Jakmile bude plně v provozu, navržené postupy by měly umožnit prohledávat noční oblohu a sledovat rychle se pohybující objekty, což představuje značný pokrok, pokud jde o schopnosti evropských zařízení včas odhalit potenciálně nebezpečná blízkozemní tělesa.

Projekt TBT je součástí již probíhající spolupráce řady organizací, jejímž cílem je získat úplnější představu o těchto tělesech a potenciálních rizicích, jaká přinášejí. Projekt také staví na dřívějším zapojení ESO ve snahách o ochranu Země před potenciálně nebezpečnými blízkozemními objekty. Jak ESO, tak ESA jsou aktivními členy Mezinárodní sítě pro varování před planetkami (International Asteroid Warning Network), kterou podporuje Organizace spojených národů (OSN), a řada pozorování byla provedena dalekohledy ESO: například NTT (New Technology Telescope, La Silla) byl využit k pozorování malé blízkozemní planetky v rámci Evropského projektu NEOShield-2.

Probíhající spolupráce mezi ESO a ESA je obzvlášť důležitá právě při výzkumu blízkozemních těles. Ačkoliv TBT je první projekt dalekohledu, který bude realizován na základě smlouvy mezi těmito organizacemi, ESO již v minulosti pomáhala ESA zkoumat potenciálně nebezpečné planetky - od roku 2014 byl dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) na Observatoři Paranal využíván ke sledování velmi slabých objektů. Společné úsilí je významným krokem kupředu v celosvětovém programu hledání a sledování planetek a již prokázalo svou užitečnost při vyloučení kolizí asteroidů se Zemí.

Instalace a zahájení činnosti dalekohledu TBT2 na Observatoři La Silla proběhlo za striktních zdravotních a bezpečnostních podmínek. Observatoře ESO loni dočasně pozastavily svoji činnost následkem pandemie COVID-19. Vědecká pozorování však byla obnovena za přísných omezení, která zajišťují bezpečnost a ochranu všech na observatoři.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států - Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie - a dvojici strategických partnerů - Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal pracují dalekohledy systému VLT (Velmi velký dalekohled) schopné fungovat společně jako interferometr VLTI a dva přehlídkové teleskopy - VISTA pro infračervenou a VST pro viditelnou oblast spektra. Na Observatoři Paranal bude umístěn a provozován také největší a nejcitlivější teleskop pro sledování záření gama - Cherenkov Telescope Array South. ESO je také významným partnerem zařízení umístěných na planině Chajnantor - APEX a ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane "největším okem lidstva hledícím do vesmíru".

Evropská kosmická agentura (ESA) je evropskou branou do vesmíru. ESA je mezivládní organizace založená v roce 1975 a jejím úkolem je usměrňovat vývoj evropských schopností ve vesmíru a zajistit, že kosmické investice přinesou výhody občanům Evropy a celého světa. ESA má 22 členských států: Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království. Slovinsko je jejím přidruženým členem. ESA formálně spolupracuje se sedmi státy EU. Na některých projektech ESA se podílí také Kanada na základě speciální dohody o spolupráci. Koordinací finančních a lidských zdrojů svých členských států může ESA realizovat programy a aktivity, které dalece předčí možnosti kterékoliv z členských zemí. Spolupracuje především s EU na implementaci programů Galileo a Copernicus, stejně jako s organizací Eumetsat na přípravě meteorologických misí. ESA vyvíjí nosiče, kosmické lodě a pozemní infrastrukturu potřebnou k udržení Evropy na čele globálních kosmických aktivit. V současnosti vyvíjí a vynáší družice pro pozorování Země, navigaci, telekomunikace a astronomii, vysílá kosmické sondy do vzdálených oblastí Sluneční soustavy a spolupracuje na výzkumu vesmíru lidmi. ESA má také řadu aplikovaných programů vyvíjejících služby v oblasti pozorování Země, navigace, a telekomunikacích.

Odkazy

• oznámení dohody ESO a ESA
• Test-Bed Telescope - informace o dalekohledu

Kontakty

Petr Kabáth
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org