Hubble Space Telescope / 30leté fotografické žně teleskopu

Výběr toho nejlepšího z 30letého archivu kosmického teleskopu, Hubble Space Telescope

Kosmický dalekohled Hubble během své 30leté mise získal ohromné množství dat, ze kterých jistě budou těžit i příští generace astronomů. Vždyť zpracovat na 1,4 miliónů záznamů není jen tak. Pro laickou veřejnost jsou však nejvděčnějšími snímky úchvatných kosmických objektů, které byly pořízeny při příležitosti nějakého výročí kosmického dalekohledu a nebo při plnění vědeckého programu. Z mimořádně bohatého archivu tak vybírám prvních 20 úžasných fotografií.

6. června 2018 byl Hubbleův kosmický dalekohled použit k pozorování planety Saturn, která byla v té době asi 1,4 miliardy kilometrů od Země. Krásně jsou vidět Saturnovy prstence. Z vnější strany jsou to prstence A, B a C s Enckeho mezerou a Cassiniho dělením. Data z jiné mise (Cassini) naznačují, že Saturnovy prstence vznikly před asi 200 milióny lety, tedy v době dinosaurů.
Kredit: NASA, ESA, A. Simon (GSFC) a tým OPAL a J. DePasquale (STScI).

První ze série čtyř snímků, který zobrazuje světelné echo hvězdné exploze v lednu 2002. Snímek byl pořízen 17. prosince 2002 a vznikl kombinací expozic s pomocí modrého (B), zeleného (V) a infračerveného (I) filtru.
Kredit: NASA, Evropská kosmická agentura a HE Bond (STScI).

Kosmickou housenku připomíná další z fotografií HST. Mlhovina vznikla díky silným hvězdným větrům a intenzivnímu ultrafialovému záření, které produkují extrémně jasné a horské hvězdy spektrální třídy O vzdálené od mlhoviny 15 světelných let. Těchto 65 hvězd spolu s 500 méně jasnými hvězdami spektrální třídy B tvoří hvězdnou asociaci Cygnus OB2. Předpokládá se, že asociace dosahuje celkové hmotnosti 30 000 Sluncí! Kosmická housenka označována jako IRAS 20324 + 4057 je protohvězdou v rané fázi evoluce, která stále ještě pohlcuje okolí materiál.
Kredit: NASA, ESA, Hubble Heritage Team (STScI / AURA) a IPHAS.

Další úžasný snímek pořídil Hubble s pomocí kamery ACS. Zachycuje část oblohy v souhvězdí Střelce s červenými a modrými hvězdami promítajícící se na pozadí tisíců vzdálenějších hvězd a galaxií. Hvězdy mívají různé barvy: velice horké hvězdy jsou modré a bílé, zatímco chladnější hvězdy bývají červenější. Chladnější mohou být proto, že jsou menší a nebo proto, že jsou staré a vstoupily do fáze rudého obra.
Kredit: ESA / Hubble & NASA.

V centru dalšího krásného snímku sedí Wolf-Rayetova hvězda WR 31a v souhvězdí Lodní kýl, která je od nás vzdálena asi 30 000 světelných let. Mlhovina vznikla v důsledku interakce silných hvězdných větrů s okolním plynem a odvržené obálky horké hvězdy. Podle odhadů mlhovina vznikla před asi 20 000 lety a rozpíná se rychlostí asi 220 000 kilometrů za hodinu!
Kredit: ESA / Hubble & NASA.

I na další fotografii z Hubbleova kosmického teleskopu sedí uprostřed mlhoviny hvězda. Tentokráte hvězda IRAS 12196-6300. Tato velice mladá hvězda, která se nachází asi 2 300 světelných let od Země, je stále doslova v plenkách. Není starší než 10 miliónů let.
Kredit: ESA / Hubble & NASA, Judy Schmidt.

I další snímek z roku 2006 pořídil Hubble s pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys). Poskytuje úžasné detaily vláknitých struktur obklopujících jasné jádro galaxie NGC 1275. Tato vlákna jsou obklopena velice horkým plynem a udržována silným magnetickým polem.
Kredit: NASA, ESA a Andy Fabian (University of Cambridge, Velká Británie).

HST zamířil své ostříží oko i na jednu z nejznámějších a nejfotogeničtějších galaxií - galaxii Sombrero (Messier, M104). Tato úžasná galaxie byla pojmenována Sombrero, protože se podobá širokému okraji a vrcholem mexickému klobouku. Galaxie M104 dosahuje zdánlivé jasnosti 8 magnitud. Je tak snadno vidět již prostřednictvím malých dalekohledů. Galaxie M104 leží na okraji kupy galaxií v Panně a je jedním z nejmasivnějších objektů této skupiny. Její hmotnost odpovídá asi 800 miliardám Sluncí. Od nás je vzdálena asi 30 miliónů světelných let.
Kredit: NASA / ESA a Hubble Heritage Team (STScI / AURA).

Na paškál si Hubble vzal i galaxii NGC 1300, která je považována za prototyp spirálních galaxií s příčkou. Spirální galaxie s příčkou se od normálních spirálních galaxií liší tím, že spirální ramena se "neprotáčejí" po celé své délce a vytvářejí jakousi příčku, v jejímž středu leží jádro galaxie.
Kredit: NASA, ESA a Hubble Heritage Team (STScI / AURA).

Další z fotografií zachycuje blízkou galaxii M106, která je od nás vzdálena asi 20 miliónů světelných let.
Kredit: NASA, ESA, Hubble Heritage Team (STScI / AURA) a R. Gendler (za Hubble Heritage Team).

Galaxie UGC 2885 je asi 2,5× větší než naše Galaxie - Mléčná dráha a obsahuje asi 10× více hvězd. Nachází se v souhvězdí Perseus a od Země je vzdálena asi 232 miliónů světelných let.
Kredit: NASA, ESA a B. Holwerda (University of Louisville).

Na další z fotografií HST je trpasličí galaxie NGC 1569, která patří ke galaxiím s bouřlivou hvězdotvorbou. Tyto hvězdé kolébky vyfukují obří bubliny a superbubliny, které prolétají tělem galaxie. Hvězdné továrny produkují zářivé modré hvězdy. Bouřlivá hvězdotvorba propukla v NGC 1569 teprve poměrně nedávno - před asi 25 milióny lety a utichala v době, kdy se na Zemi objevili nejstarší předci člověka. Spuštění hvězdotvorby má na svědomí patrně hromadná exploze supernov.
Kredit: Evropská kosmická agentura, NASA a Peter Anders (Skupina galaxií Evolution v Göttingenu, Německo).

Na dalším snímku, který byl pořízen při příležitosti oslav 23. výroční HST na oběžné dráze, je zachycena část oblohy v souhvězdí Orion. Jedná se o nádhernou mlhovinu Koňská hlava, která je označována také jako Barnard 33. Snímek byl pořízen v infračerveném světle, které díky větší vlnové délce může snadněji pronikat vrstvami prachu ve vnitřních částech mlhoviny. Výsledkem je spíše éterická a křehká struktura jemných záhybů plynu, která je velmi odlišná od vzhledu mlhoviny ve viditelném světle.
Kredit: NASA, ESA a Hubble Heritage Team (AURA / STScI).

Tato jemná struktura připomínající pramínky kouře a jisker z letního ohňostroje je pozůstatkem hvězdného výbuchu v sousední galaxii. Hubble zachytil zbytek supernovy uvnitř Velkého Magellanova mračna (LMC), blízké galaxie obíhající naší Mléčnou dráhu.
Kredit: NASA / ESA a Hubble Heritage Team (STScI / AURA).

Poměrně častým námětem Hubbleova kosmického dalekohledu byly Pilíře stvoření v Orlí mlhovině. Snímek byl opět pořízen v infračerveném světle snáze pronikajícím skrze vrstvy plynu a prachu.
Kredit: NASA, ESA / Hubble a tým Hubble Heritage.

Jemná bublina vznášející se poklidně v kosmickém prostoru jen zdánlivě představuje oázu klidu. Ve skutečnosti se jedná o rázovou vlnu po explozi supernovy. Jedná se tak o zbytek po explozi supernovy označovaný jako SNR B0509-67.5 ve Velkém Magellanově mračnu ve vzdálenosti asi 160 000 světelných let od Země. Bublina plynu, která byla fotografována s pomocí WFC (Wide Field Camera) 28. října 2006 a v X-oboru observatoří Chandra 4. listopadu 2010, má průměr asi 23 světelných let a expanduje ohromnou rychlostí 18 miliónů km/h (asi 2 % rychlosti světla).
Kredit: NASA, ESA, Hubble Heritage Team (STScI / AURA) a NASA / CXC / SAO / J. Hughes.

Snímek Hubbleova kosmického dalekohledu zachycuje kompaktní hvězdnou kolébku v souhvězdí Labutě, která je označována jako Sh 2-106, s nově zrozenou hvězdou S106 IR uprostřed, která je stále zahalena prachem. Snímek vznikl kompozicí obrazů HST a japonského dalekohledu Subaru, aby se rozšířilo zorné pole kolem okrajů obrazu.
Kredit: NASA, ESA, Hubble Heritage Team (STScI / AURA) a NAOJ.

Masivní uskupení mladých hvězd, starých jen několik málo miliónů let, sídlí v mlhovině 30 Doradus ve Velkém Magellanově Mračnu (LMC). Některé z hvězd dosahují až 100násobku hmotnosti našeho Slunce. Za několik miliónů let tyto hvězdy vzplanou jako supernovy. Oblast zobrazená s pomocí kamery WFC má v průměru asi 100 světelných let.
Kredit: NASA, ESA a F. Paresce (INAF-IASF, Bologna, Itálie), R. O'Connell (University of Virginia, Charlottesville), Výbor pro dohled nad vědeckou kamerou Wide Field Camera 3 a tým Hubble Heritage (STScI / AURA).

Unikátní planetární mlhovina NGC 2818 je vnořena do otevřené hvězdokupy NGC 2818A. Planetární mlhovina se nachází ve vzdálenosti 10 000 světelných let v jižním souhvězdí Kompas.
Kredit: NASA, ESA a Hubble Heritage Team (STScI / AURA).

Tento snímek z HST je vůbec první fotografií vzdáleného kvasaru s pětinásobnou projekcí. Obraz pěti kvasarů vznikl díky efektu zvanému gravitační čočka. Silné gravitační pole masivního objektu - v tomto případě shluku galaxií - ohýbá a zesiluje světlo objektu - v tomto případě kvasaru - který je dále za ním. Ačkoliv již dříve byly pozorovány další gravitační čočky, např. známý Eisteinův kříž, je tento obraz jediným případem, kdy vícenásobný obraz kvasaru vděčí za vznik skupině galaxií.
Kredit: Evropská kosmická agentura, NASA, Keren Sharon (Tel-Aviv University) a Eran Ofek (CalTech).