30.6.2020 | Otakar Brandos, foto Volodymyr Goron a Vasyl Ficak
Poslední červnovou dekádu postihly západní Ukrajinu, podobně jako řadu oblastí
v České republice a na Slovensku, devastující povodně. Povodněmi byly postiženy především
Ivanofrankovská oblast, Lvovská oblast a Zakarpatská oblast. Další vlna povodní se citelně
dotkla i Vinické oblasti. Bez sebemenšího zájmu našich médií hlavního proudu, či (zcela
nepřekvapivě) médií veřejnoprávních.
Jen v Ivanofrankovské oblasti bylo zničeno 110 km silnic, 90 mostů. Poškozeno bylo dalších
asi 430 km silnic a 130 mostů, zaplaveno bylo okolo 200 obcí a měst. Kvůli sesuvům půdy bylo
21 obcí zcela odříznuto od světa. Jedná se například o obce Jablunica, Probijnivka, Dzembroňa,
Bystrica aj.
Z břehů se na mnoha místech vylila řeka Dněstr, která např. ve městě Halič na 340. kilometru
silnice z Mukačeva do Lvova blokovala provoz na mostě. K velkému sesuvu došlo také na horské
silnici v Mikuličině, na 49. km silnice R-24 z města Tatariv do Kamence-Podolského i v dalších
oblastech.
Situaci neprospěla ani druhá vlna povodní ze soboty a neděle 27. a 28. června. Přestože
probíhají práce na likvidaci následků povodní a na obnovení infrastruktury, je situace na
západní Ukrajině nadále velice kritická. V potaz by to měli brát i turisté, kteří by do této
oblasti měli v současné době namířeno.
Zajímavou studii publikoval akademik Konstantin Sytnyk. Ten poznamenal, že přírodní faktory
způsobily nebezpečné povodně v letech 1700, 1730, 1864, 1887, 1895, 1900, 1911, 1913, 1926,
1927, 1933, 1941. V poválečných letech se ale povodně opakovaly mnohem častěji. Nebezpečné
povodně sužovaly ukrajinské Karpaty v letech 1948, 1955, 1957, 1959, 1964, 1969, 1970, 1974,
1977, 1980, 1982, 1992, 1993, 1997, 1998, 2001. Sečteno a podtrženo - 12 povodní za 240 let
a v poválečném období 16 povodní za pouhých 60 let.
Jak poznamenává K. Sytnyk, nejedná se o náhodu, ale o důsledek změny hydrologického režimu
v široké oblasti západní Ukrajiny. K němu došlo v důsledku nadměrného odlesňování, těžby
štěrkopísků a dalších neuvážených zásahů do říčních koryt. Zatímco před válkou pokrývaly lesy
asi 95 % rozlohy ukrajinských Karpat, v roce 2000 to již bylo necelých 50 %. Podobný trend je
patrný i v podhůří s asi 20 % lesů. Rozloha lesních porostů se během 50 poválečných let snížila
asi 1,5×!
Meteorologové sice slibují na další dva dny hezké počasí, já mám
však pochybnosti. Přesto však vyrážíme na dva dny do nitra Hrubého Jeseníku, protože
lepšího počasí se tento týden tak či tak již nedočkáme. Vůbec mě ty
…
Když se ozval kamarád Láďa zda-li bych nevyrazil do Bruntálské vrchoviny
na sopky, neváhal jsem ani chvíli. Sice mám tyto končiny Nízkého Jeseníku na dohled Jeseníku
Hrubého prochozeny křížem krážem, přesto se sem
…
Dobrovolně přiznám, že jsem osadu Kařez prvně výrazněji zaregistroval
v roce 2017, projížděli jsme přes ni vlakem na čundr do Českého lesa. Znovu jsem si obec
připomněl v roce 2019, když jsme přes ni tentokrát mířili
…
Ráno je opět pořádně chladné. Limonádový Joe by si vzal teplé spodní
prádlo, já se musím po probuzení chladem spokojit s vlněným svetrem. Naštěstí jsem jej
přibalil. Vůbec lituji, že jsem si nevzal zimní spacák… Když opět
…
Kamenné dolmeny jsou jednokomorové megalitické hrobky sestávající
z podpůrných kamenů či pilířů a velkého kamenného bloku položeného na pilířích obvykle
rovnoběžně k terénu. Z bezpočtu světových dolmenů lze
…
Na to, že je podle kalendáře 20. května, bych očekával trochu větší
teplo. I nyní po ránu. Při východu sice sluníčko svítilo, nyní se ale zatahuje a je
opravdu chladno. Není chuť na další lelkování ve spacáku, proto hned po
…
Díky přístrojům Evropské jižní observatoře (ESO) astronomové objevili
obří skvrny na povrchu extrémně horkých hvězd ukrytých v nitrech hvězdokup. Kromě výskytu
magnetických skvrn dochází u některých
…
Labuť velká (Cygnus olor) je nejen náš největší volně žijící pták,
ale labutě patří k vůbec největším létajícím ptákům světa. Labuť velká je mohutný
vrubozobý pták z čeledi kachnovití (Anatidae), která dorůstá délky asi 150 cm a
…
Situaci neprospěla ani druhá vlna povodní ze soboty a neděle 27. a 28. června. Přestože
probíhají práce na likvidaci následků povodní a na obnovení infrastruktury, je situace na
západní Ukrajině nadále velice kritická. V potaz by to měli brát i turisté, kteří by do této
oblasti měli v současné době namířeno.
