Elektrokolo Dahon, outdoorová recenze (test) skládacího elektrokola DahonRedakční test elektrokola Dahon Espresso19.8.2011 | Jan Merhaut
Elektrokolo Dahon Espresso se vymyká běžnému standardu - má totiž rám s geometrií MTB, zároveň je ale skládací a je na rozdíl od většiny elektrokol osazeno řazením s 21 převodovými stupni. Přes poměrně vysokou hmotnost (která je ovšem srovnatelná s většinou elektrokol na současném trhu) je manipulace s ním (proti námi minule testovanému kolu 4freetime MTB i mnohým dalším s prakticky stejnou hmotností) snazší díky jejímu lepšímu rozložení (motor v předním kole a akumulátorová baterie v zadní části kola na nosiči zavazadel). Podívejme se blíže na konstrukci kola. Jedná se o model americké firmy Dahon, následně doplněný o elektrosadu E-concept. Rám kola vyrobený z hliníkové slitiny má geometrii odpovídající běžným MTB, uprostřed je ale opatřen kloubem, umožňujícím kolo složit (viz obrázek). Přední vidlice je pevná, pohodlí pro jezdce je ale zajištěno použitím plášťů Schwalbe Big Apple v rozměru 26" x 2,0". Dezén těchto plášťů kolo předurčuje zejména pro kvalitní povrch vozovky. Měnitelný úhel představce řídítek umožňuje přizpůsobení postavě cyklisty. Řazení zajišťuje zadní měnič Shimano Altus se sedmi převodovými stupni (14 - 28 zubů) a přední měnič s trojpřevodníkem (28-38-48 zubů). Změna zařazeného převoduí se realizuje otočnými rukojeťmi z produkce SRAM. Uvítali bychom používání převodníků v kombinaci 22-32-44 zubů a také větší rozsah pastorků na zadním kole - pro případ, kdy během cesty dojde energie v akumulátoru a je třeba dojet do místa, kde jej lze nabít, by se lehčí převod určitě uplatnil, zejména za předpokladu pohybu v kopcovitějším nebo dokonce horském terénu. Za užitečné považujeme doplňky jako jsou stojánek nebo opěrka pod středovým složením, sloužící k možnosti stabilního postavení a ochraně převodníku ve složeném stavu kola. Pochvalu zaslouží osazení kola kvalitním osvětlením od německé firmy Busch & Müller, napájeným z akumulátorové baterie, sloužící pro pohon. Vzhledem k tomu, že jde o prvky osazené světelnými zdroji LED, představuje jejich odběr ve spotřebě energie zanedbatelnou položku a jejich použití je logické. K demontáži předního kola (například při defektu pneumatiky) je třeba vozit maticový klíč velikosti 19. Skládání kola je velmi jednoduché, odklopit zajišťovací páčku, po odklopení velké páky pak kolo složit - viz obrázek. Pro zajištění ve složené poloze slouží magnetický spojovací prvek (další obrázek). Poněkud nepraktické ovšem je, že aby bylo možno přiblížit přední a zadní vidlici tak, aby se magnety dostaly do styku, je nutné odejmout akumulátor - na druhou stranu to ale sníží hmotnost o 2,5 kg a usnadní manipulaci se složeným kolem. Pro maximální zmenšení kola ve složeném stavi je nutné demontovat řídíka, která by jinak přečnívala na obě strany. K tomu je nutné vozit imbusový klíč. Skládání kola by usnadnilo použití skládacích říditek - příklad jedné z možných variant je na obrázku. Ke skladnosti složeného kola přispívají sklopné pedály. Možnost skládání představuje významnou přednost ve srovnání s ostatními elektrokoly na trhu - usnadní to jeho transport, protože jej lze snadno odvézt třeba v zavazadlovém prostoru běžného automobilu - u převážné většiny elektrokol může jejich transpotrt vzhledem k hmotnosti představovat nemalý problém - kupříkladu zvedat dvacetikilové kolo na střešní nosič je vzpěračský výkon a je také ve hře otázka nosnosti nosiče - to se týká nejen střešních nosičů, ale také nosičů instalovaných na závěsném zařízení nebo na zadních dveřích. Možnost skládání usnadňuje i převážení vlakem. Praktické testování se uskutečnilo v okolí Prahy. K ovládání elektropohonu slouží ovládací skříňka na řídítkách. K zapnutí elektropohonu slouží klíček na akumulátoru, vlastní aktivace pak se uskuteční prostředním ze třech tlačítek vlevo vedle displeje. Displej bohužel není na denním světle příliš dobře viditelný. Bez zapnutí elektropohonu se kolo chová jako běžné standardní kolo. Za nepříliš šťastné považujeme řazení otočnými rukojeťmi, zejména pak fakt, že u řazení na převodníku nejsou pevně mechanicky definované tři polohy, ale polohu, při níž je přesmykač v optimální poloze je třeba najít. Po zapnutí elektropohonu a volbě jednoho ze třech stupňů podpory během šlapání se cyklistovi citelně uleví, začne se šlapat lehčeji. Jakmile ale přestane šlapat, motor se okamžitě vypne, a zapne se až v okamžiku, kdy opět šlapat začne. Podpora je závislá výhradně na tom, zda cyklista otáčí pedály, nikoli na síle, kterou na ně působí. Zapnutý elektropohon vydává jasně patrný zvuk, výraznější v malé rychlosti. Úroveň podpory závisí na rychlosti jízdy, optimální je až od dosažení určité rychlosti, pod níž je podpora relativně malá. Při jízdě do příkrého stoupání, kdy nelze jet rychle, tak cyklista musí i při zapnutém elektropohonu vynaložit dost své energie, samozřejmě mnohem méně, než je-li elektropohon vypnut. Jestliže se smíříte s hmotností kola, lze jej využít pro běžnou cykloturistiku, je ale třeba mít na paměti dosažitelný dojezd na jedno nabití nebo možnost dobíjení během cesty. Jízda bez zapnutého elektropohonu je ovlivněna vyšší hmotností kola ve srovnání s koly bez elektropohonu a je proto v takovém případě nutné počítat s větší spotřebou vlastní energie cyklisty, než kdyby jel na kole bez elektropohonu. Hlavní technické údaje
Hodnocení:
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Test elektrokola 4freetime MTB+ Cykloturistika a elektrokola + Testovali jsme Gruber Assist + Neobvyklá kola Montague |
|