Smrčiny a Chebská pánev, příroda pohoří

Nejzápadnější hory ČR. Seznamte se, prosím…

Smrčiny. Kde to je? asi tápe v paměti řada z nás. Odpověď nalezneme snadno, stačí zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu naší republiky, do Ašského výběžku. Právě tam Smrčiny obklopené Chebskou pánví nalezneme…

Smrčiny jsou nevelkým geomorfologickým celkem. S celkovou rozlohou 289 km² zaujímají na pomyslném žebříčku rozloh geomorfologických celků České republiky až 71. příčku. Smrčiny neohromí ani svou střední nadmořskou výškou, která je 572,1 m.

Smrčiny však nekončí státní hranicí, nýbrž pokračují do Německa. V Německu, kde se Smrčiny nazývají Fichtelgebirge nakonec leží i nejvyšší vrchol celého pohoří - Schneeberg (1 053 m). Nejvyšším vrcholem české části Smrčin je hora Háj u Aše s výškou pouhých 758 m.

Geomorfologické členění

Smrčiny představují členitou pahorkatinu až hornatinu poměrně hustě pokrytou lesy a pastvinami. Smrčiny se dělí na tři podcelky. Jsou to Ašská vrchovina (nejvyšší vrchol Háj, 758 m), Hazlovská vrchovina (nejvyšší vrchol Záhoř, 744 m) a Chebská pahorkatina (nejvyšší vrchol Výhledy, 656 m). Tyto podcelky se dále dělí na okrsky jako např. Hájská vrchovina, Vojtanovská pahorkatina či Hrozňatovská pahorkatina, to však naleznete v přehledné tabulce na samostatné stránce dole.

Čtěte také: Motýlí dům, krása motýlích křídel na dosahu ruky

Smrčiny tvoří na území České republiky značně členitou vrchovinu až pahorkatinu, Chebskou pánví navíc rozdělenou na tři navzájem izolované oblasti. V nejjižnějším výběžku nalezneme Železnou hůrku, nejmladší sopku v ČR. Na jihu tak Smrčiny sousedí s celkem Český les, na západě s Chebskou pánví a na severu s táhlým hřebenem Krušných hor. Smrčiny odvodňují tři známé řeky - Mohan, Nába a Ohře, takže tato oblast patří do dvou úmoří.

Divoký odsun

Dnešní charakter krajiny Smrčin stále určuje poválečný divoký odsun německy mluvícího obyvatelstva. Jistá vykořeněnost dnešních usedlíků je tady stále svým způsobem cítit. V oblasti zanikla řada obcí a usedlostí, které připomínají již jen dobové fotografie v muzeích a nově vydávaných publikacích. Některá města, jako např. Aš jsou neútulná, taková… No prostě pohraniční…

Smrčiny a Chebská pánev jako cíl turistů

Smrčiny ani Chebská pánev neumožňují žádný hřebenový přechod, ale množstvím přírodních i kulturních zajímavostí jsou bezesporu velkým lákadlem pro turisty a tuláky. Naleznete tady řadu rozhleden, skal a skalek, rybníků, významnou přírodní rezervaci Soos, ale také nejmladší sopku v ČR - výše již zmíněnou Železnou hůrku.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Další blízká mladá sopka je hned poblíž. Známá Komorní hůrka však již leží v Chebské pánvi. Tu jsem ale do tohoto článku včlenil rovněž. Dle mého soudu Smrčiny a Chebská pánev tvoří jednolitý kulturně-krajinný celek, jehož hranice nedokáže běžný turista jasně odlišit (Chebská pánev dále sousedí s celky Sokolovská pánev, Slavkovský les a Podčeskoleská pahorkatina).

Smrčiny a Chebská pánev poskytují nepřebernou paletu přírodních zajímavostí, vrcholů, ale i říčních údolí. V okolí historického města Cheb, ale i v okolí Aše nalezneme množství historických památek. Spočinout můžeme ve Františkových Lázních a nebo nedalekých Mariánských Lázních či v Lázních Kynžvart v podhůří Slavkovského lesa. Proto z nich vypíchnu zkratkovitě jen pár nejzajímavějších.

Túra na trojmezí

Z Hranic přes osadu Trojmezí až na trojmezí nás spolehlivě dovede červená turistická značka a naučný chodník. Jste-li autem, pak můžete dojet až do Trojmezí, odkud je to na trojmezí jen asi čtyři kilometry.

Od bývalé roty vojsk pohraniční stráže vás zpevněná lesní cesta zavede podél meandrujícího toku říčky Rokytnice (výskyt perlorodky říční, Margaritifera margaritifera) až k hraničnímu kameni s číslem 1. Dostanete se tak na nefalšované trojmezí tří dnes již neexistujících států - NDR, NSR a ČSSR. Pokud vám ale bude stačit, že dnes se jedná o trojmezí Čech a spolkových zemí Bavorsko a Sasko, pak této 8kilometrové (16 km) túry rozhodně litovat nebudete.

Pokud se ale nespokojíte jen s cestou tam a zpět, pak se přes Bavorsko můžete vydat k dalšímu, 10 km vzdálenému cíli - nejzápadnějšímu bodu ČR (po červené značce). V takovémto případě již ale počítejte s celodenní túrou. K nejzápadnějšímu bodu se můžete ale dostat kratší trasou - po zelené značce z obce Krásna (ŽST Štítary).

Háj u Aše

Háj u Aše je nejvyšším vrcholem české části Smrčin. Na vrcholu stojí krásná kamenná rozhledna. Zastávka na tomto vrchu, na němž byl mimo jiné vybudován rozsáhlý sportovní areál, tak rozhodně stojí za to. Již jen kvůli skvělým výhledům. Přehlédnete nejen českou část Smrčin, ale i ty nejvyšší vršky v Německu, Krušné hory i Slavkovský les s Českým lesem a nápadnou Dylení. Více viz samostatný článek.

Bismarckova rozhledna

Bismarckova rozhledna nebo také rozhledna na Zelené hoře stojí na vrcholu Zelené hory (637 m) asi 5 km západně od Chebu. Bismarckova rozhledna byla jednou ze tří rozhleden v našich zemích, které nesly jméno německého kancléře Otto von Bismarcka. Rozhledna na Zelené hoře je vysoká asi 18 m, na vyhlídkový ochoz ve výšce 15 m vede 72 schodů. Bismarckova rozhledna byla otevřena v roce 1909, avšak po skončení II. světové války byla na dlouhá desetiletí uzavřena. Více informací rovněž naleznete v samostatném článku.

Železná hůrka

Podle radiometrických měření Železná hůrka soptila někdy v období před 400 000 až 170 000 lety. Je tak vůbec nejmladší sopkou České republiky. Jedná se o sopku strombolského typu.

Železnou hůrku nalezneme asi 13 km od Chebu, pouhých asi 200 m od hranice s Německem. Nebýt označena směrovníkem, laik by ji asi v krajině nalézt nedokázal. Již jen proto, že sopka leží oproti očekávání v mělkém úvalu… Více se i Železné hůrce můžete přečíst v samostatném článku.

Komorní hůrka

Komorní hůrka patří k nejlépe probádaným sopkám světa, do jejíhož výzkumu se zapojil i slavný básník a nadšený mineralog a přírodovědec Johann Wolfgang von Goethe v době, kdy vrcholil spor mezi neptunisty a plutonisty.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Podle radiometrických měření Komorní hůrka soptila někdy v období před 900 000 až 450 000 lety na rozhraní třetihor (terciér) a čtvrtohor (kvartér). Teoreticky ji tak mohli jako aktivní sopku pozorovat již naši dávní praprapředci - pravěcí lidé.

Komorní hůrku nalezneme nedaleko Františkových Lázní v Chebské pánvi v těsném sousedství geomorfologického celku Smrčiny. Toto vcelku nenápadné 503 m vysoké návrší je snadno přístupné od Františkových Lázní. Více v samostatném článku.

Soos

Když již jsme u sopek a ohnivého divadla, nemůžeme nezmínit Soos. Přírodní rezervace je dokladem dávné sopečné činnosti v oblasti, jejíž dozvuky v podobě unikajících plynů můžeme v Soosu pozorovat dodnes. Povalové chodníky vás provedou kolem četných mofetů, kterými nitro Země stále chrlí do atmosféry oxid uhličitý. Více v samostatném článku.

Goethova skalka

Goethova skalka představuje asi 15 m široký a asi 500 metrů dlouhý skalní hřbet, resp. pás skal a skalek vypreparované křemenné žíly, která je součástí Ašského křemenného valu. Goethova skalka je opravdu velice malebná a její návštěvu mohu jen a jen doporučit. Jedná se o nejzápadnější lezeckou oblast v ČR. Podrobnosti opět naleznete v samostatném článku.

Hrad Seeberg

Hrad Seeberg je krásnou dominantou Chebska. Zrekonstruovaný hrad je jedním z vyhledávaných turistických cílů v nejbližším okolí Františkových Lázní. Seeberg je prvně písemně připomínán v roce 1322 jako majetek Ludvíka Bavorského. Patří tak k nejstarším hradům na Chebsku. Původní hrad tady ale pravděpodobně stával již ke konci druhé polovině 12. století, kdy jej postavil některý z poddaných císaře Friedricha Brabarossy. Více v samostatném článku.

Dalšími cíli mohou být Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, město Cheb s krásným městským hradem i řada dalších cílů v širším okolí ve Slavkovském lese a nebo Krušných horách či Českém lese. Pár dalších zajímavých tipů vám přineseme v dalším volném pokračování tohoto článku Chebsko, tentokráte z pera (klávesnice) Jany Waldhauserové.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.