Rabštejn (803 m n. m.), nejvýše položený hrad na Moravě stojí v Hanušovické vrchovině

Nejvýše polžený hrad na Moravě stojí u sedla Skřítek

Hrad Rabštejn leží v jednom ze severovýchodních výběžků Hanušovické vrchoviny v podcelku Hraběšická hornatina v krásné skalní oblasti, kterou dnes navštěvují především horolezci. Rabštejn nalezneme na hřebeni výrazného horského hřbetu nad údolím říčky Oskava.

Lezecká skalní oblast Rabštejn je známá snad všem horolezcům. Skalní stěny a věže tady dosahují 25 až 35 metrů, je tady velká řada cest různých stupňů obtížnosti.

Celá oblast dostala své pojmenování podle původně gotického hradu, jehož založení je datováno do 13. století do období, kdy zdejší majetky a Úsovské panství zpravoval Hraběšic ze Švábenic (1254 - 1296). První známá písemná zmínka o Rabštejně ale pochází až z roku 1318. Díky své nadmořské výšce 830 m se jedná o nejvýše položený hrad na Moravě.

Další zprávy o hradě Rabštejn pocházejí až z roku 1398, kdy Rabštejnské panství získává Proček z Kunštátu a Bouzova od markraběte Jošta. Rabštejnské panství se tak dále rozšiřuje na Rýmařovsko a město Rýmařov se stává nejvýznamnějším sídlem panství. Od 15. století střídá Rabštejn řadu majitelů a v době husitských válek tvořil jakousi pomyslnou protiváhu husitského hradu Sovinec.

Do zástavy jej dostávali přívrženci krále Zikmunda Lucemburského. Na hradě se tak střídají Hynčík Štos z Albrechtic, Jindřich z Jenštejna aj. Od Jindřicha z Jenštejna získávají hrad Tunklové z Brníčka, kteří jsou přívrženci Jiříka z Poděbrad. Díky této skutečnosti nevycházejí dobře se svými sousedy - přívrženci Matyáše Korvína. Klid zbraní tady nenastává ani po podepsaní Vratislavského míru.

Po skončení česko - uherských válek byl Rabštejn pravděpodobně značně poškozen, neboť se v roce 1535 uvádí jako pustý. V 17. století je Rabštejn dále rozšiřován a opevňován a byl připraven sloužit jako útočiště v době tureckých válek. To tady sídlila stálá vojenská posádka Poslední velká přestavba probíhala na hradě v době 30leté války. V době švédského vpádu mezi lety 1642 - 1643 byly na hradě ukryty cennosti a písemné listiny rýmařovských měšťanů. V roce 1645 byl Rabštejn dobyt švédskými vojsky.

Po podepsání Vestfálského míru, jenž ukončil jeden z nejdelších válečných konfliktů na evropském kontinentě sloužil Rabštejn jako vězení. Poslední zprávy o hradě pocházejí z roku 1693, od 18. století je hrad malý a nepohodlný hrad Rabštejn uváděn jako pustý.

Za pouhá tři století, kdy hrad nebyl obýván a udržován se zub času skutečně činil a do dnešních dnů toho z kdysi mocného hradu mnoho nezbylo. Jen značně nestabilní obvodové zdi, hradní příkopy. Celý areál hradu je silně zarostlý dřevinami.

Na původně nejvyšší části hradu - hlásce, na strmém skalisku na které vedou strmé schody, se nachází vyhlídková plošina se schránkou pro vrcholovou knihu. Z této skály (bývalé hlásky hradu, která se však zřítila) se otevírají nádherné pohledy na Hanušovickou vrchovinu, roviny Hané i na Hrubý Jeseník. Za pěkného počasí jsou odsud krásně vidět i Beskydy.

K hradu Rabštejn se snadno dostaneme ze sedla Skřítek na jižním okraji Hrubého Jeseníku a nebo z obce Bedřichov po červené turistické značce. Z Bedřichova je výstup poměrně strmý. Za podstoupenou námahu se ale můžete odměnit v bufetu chaty Rabštejn, která se v této oblasti nachází a skýtá přístřeší turistům či horolezcům, kteří však častěji složí hlavu do stanu na blízkém tábořišti.

Hrad Rabštejn, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.