Pravda, zřícenina hradu v Domoušické kotlině

Tajemný hrad Domoušické kotliny

Romantické zříceniny hradu Pravda 16 km jižně od Loun v zalesněném, za značné části opukovém masivu Džbánu, který svými největšími vrcholky kolem pěti set metrů představuje přirozenou bariéru mezi Rakovnickem, Křivoklátskem, Žateckem a Lounskem, přitahovaly pozornost již v první polovině 19. století, kdy ve čtyřicátých letech je František Alexander Heber zařadil do svého souborného díla o českých hradech.

Hrad patří k těm objektům,jejíchž počátky a velká část dějin jsou zahaleny rouškou mlčení. Nejenom, že neznáme rok založení, ale stejně tak ani pověst, která by se zmiňovala o tom, proč dostal tak neobvyklé pojmenování. Jeho budovatelé využili starého prehistorického hradiště z doby halštatské, zabírajícího ostroh táhlého návrší mezi obcemi Domoušice a Potluky, které bylo z přístupné strany chráněno dvojitým valem.

Čtěte také: Dvě "střechy" vrchoviny Džbán

Poloha hradu umožňovala daleký výhled a byla velice výhodná z hlediska obranyschopnosti. Hrad měl trojúhelníkový půdorys, kolem stával poplužní dvůr s poli, a dovnitř se vcházelo z východní strany přes most dvojitou bránou, která ještě v 19. století byla zaklenuta románským obloukem.

Hradní budovy se táhly od brány podél celé severní zdi a skončily v západním cípu jednopatrovým palácem, postaveným patrně v 16. století za Kolovratů. Okna paláce měla v 19. století pěkně profilované kameny. Dnes už jenom rozvaliny a podzemní chodba, táhnoucí se od hradu východním směrem, místy již propadlá, svědčí o někdejším životě v zdech hradu.

V dávných dobách

Nejstarší zpráva o hradu pochází z roku 1380 v souvislosti se sporem Buška ze Žerotína s Tatem z Peruce. Je pravděpodobné, že hrad postavili Sulislavicové, příslušníci velice starého rodu, který prameny zachycují na hradě Starých Netlukách, stojícím pod prehistorickým hradištěm "Na rovinách" asi 1 km západně od Pravdy.

V letech 1250 až 1266 je doložen Sulislav, syn Zvěstův, v roce 1266 Hroznata z Ponětluk a v roce 1312 Sulislav z Ponětluk. V historických materiálech je znám spor mezi Sulislavem z Pnětluk a Sulislavem z Trnovan, který soudil král Přemysl Otakar II. Sulislavicové po vybudování nového hradu Pravda opustili Staré Netluky a usídlili se na Pravdě.

Romantické zříceniny majetkem Kolovratů

Ve druhé polovině 15. století byla stavební činnost na hradě spojena především se jmény pánů z Kolovrat. Tento šlechtický rod stříbro - červené orlice v modrém poli se na Lounsku usadil před polovinou 14. století za vlády Karla IV.

První známý příslušník Albrecht z Kolovrat je připomínán k roku 1348 jako kadaňský purkrabí. V roce 1352 získal od krále povolení založit městečko Ročov, ležící v nevelké vzdálenosti od Pravdy, v němž vybudoval v roce 1373 klášter augustiniánů, v jehož kryptě byli po staletí pohřbíváni členové rodu.

Po Albrechtovi z Kolovrat zůstalo pět synů, kteří položili základ k samostatným větvím rodu. Pro Lousko byly významné dvě z nich - Novohradští z Kolovrat a Mašťovští z Kolovrat. Předek mašťovských Kolovratů Herbort vlastnil počátkem 15. století Ročov. Jeho syn Beneš, nazývaný Svině, převzal Ročov a před rokem 1431 získal panství pnětlucké se vsí a tvrzí. Tento Beneš působil jako hejtman kraje žateckého a od roku 1454 držel i Mašťov. Za jeho života byl s největší pravděpodobností přebudován hrad Pravda do poslední známé podoby.

Místo poutí a setkání lidu

Po smrti pana Beneše v roce 1473 se pánem hradu stal jeho syn Jan, který jako vlastník byl připomínán ještě roku 1523. Jan starší Mašťovský z Kolovrat prodal v tom roce hrad Pravdu s okolními vesnicemi a příslušenstvím za 6 570 kop českých grošů Děpoltovi z Lobkovic. Po Děpoltovi, který umírá v roce 1527, zdědila Pravdu jeho manželka Anežka, rozená Míčanová z Klinštejna se synem Jiřím.

Když v roce 1538 Jiří Lobkovic zemřel, bylo panství rozděleno mezi jeho syny. Ročov s Pravdou získal Litvín z Lobkovic a za jeho života byl hrad ponechán svému osudu. Litvín z Lobkovic zemřel v roce 1580 a té době se o hradu mluví jako o "zámku pustém".

Jeho temná sklepení se stala útočištěm tuláků a loupeživých hord, o jejichž činnosti najdeme mnoho zpráv v lounských smolných knihách. Hrad byl naposledy jmenován v roce 1637. V majetku potomků Lobkoviců zůstal až do roku 1681, kdy se stal součástí divického panství, a s ním v roce 1802 přešel do rukou Schwarzenbergů, v jejichž vlastnictví zůstal do 20. století.

Hrad se svým lesnatým okolím se v minulosti stával v nebezpečných dobách velice často útočištěm lidu, který sem utíkal především z okolní, příliš rovinaté krajiny. Naposledy se sem lidé i s úřady stěhovali za rakousko-pruské války v roce 1866.

Ve druhé polovině 19. století proslul jako vyhlášené poutní místo a vlastní název jako symbol zápasu o české státní právo. Na nádvoří se konaly lidové vlastenecké slavnosti. Nejznámější z období státoprávních bojů bylo velké shromáždění, které se uskutečnilo 12. července 1868 za účasti asi deseti tisíc příchozích.

Rady na cestu

Hrad Pravda se nachází na opačné straně silnice k Lounům, z nichž nás obvykle u poutá pohled na sever, na vyhaslé sopky Českého středohoří. Také romantika krajiny s dominujícím Házmburkem přilákala již stovky turistů. K celodennímu výletu se však vydáme asi 3 km, jižně od Loun ve směru na Řevničov do obce Cítoliby.

Původně gotický kostel ze 14. století byl přestavěn barokně v roce 1717. Má soudobou plastickou výzdobu M.B.Brauna, zvlášť pozoruhodná je socha umístěna na kamenném podstavci před průčelím kostela a oltářní obraz od P. Brandla.

Na náměstí je barokní morový sloup z roku 1725, kompozicí i výrazem dílo značného významu. Další barokní sochy jsou umístěny podél silnice procházející obcí. Barokní zámek se zachovalou štukovou výzdobou v sálech pochází z roku 1717.

Pokud z rozcestí za zámeckou zahradou půjdeme rovně, dostaneme se v obci Líšťany na modře značenou turistickou cestu, která nás zavede ke zbytkům obce Selmice zaniklé ve třicetileté válce. Sledujeme modrou značku, přejdeme u Konětop údolí potoka Hasiny a odtud dojdeme po červené značce k zříceninám hradu Pravda, jehož zbytky uprostřed malebného smíšeného lesa působí melancholickým dojmem.

Od hradu se vrátíme stejným směrem, ale po malé chvíli odbočíme po zelené značce doprava a u obce Solopysky znovu, tentokrát výše proti proudu, překročíme potok Hasinu. Lesní cestou pak pokračujeme do Horního Ročova. Z hřebenu, na němž obec leží, se otevře krásný výhled na klášterní areál v Dolním Ročově, kam můžeme sestoupit poměrně strmou cestou.

Klášter byl založen v roce 1373 a znovu vystavěn barokně v letech 1750-1765. Stavbu započal K. I. Dientzenhofer a dokončil A. Lurago. Klášterní kostel s bohatou výzdobou je z let 1746 až 1750 a celý byl vybudován na pylonech zasazených v bažinách.

Od kláštera se neznačenou cestou (severovýchodním směrem do svahu) dostaneme lesem do Kozojed a osady Obora, odtud vystoupíme na bývalé slovanské hradiště ze střední doby hradištní (z 9. století) na Dřevíč. Na místě původního kostela snad z 11. století dodnes stojí malý kostelík sv. Václava. K místu a jeho okolí se váže mnoho pověstí z doby bojů mezi Čechy a Lúčany.

Od kostelíka sejdeme polní cestou dolů, projdeme malý statek a pokračujeme dál neznačenou cestou podél chmelnic do Vinařic. Odtud můžeme pokračovat zpět o Loun.

Hrad Pravda, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.