Po stopách nevšedních stromů17 let ankety Strom roku - Strom svobody3.8.2018 | Magdaléna Milostná
Stromů kolem nás je spousta a jsou pro náš život nepostradatelné. Vdechují oxid uhličitý, vydechují pro nás tak důležitý kyslík, poskytují nám stín, vláhu i domov pro spousty živočichů. Některé stromy jsou ale výjimečné. Brněnská Nadace Partnerství už sedmnáct let pořádá anketu Stromu roku, která probouzí příběhy zajímavých stromů v České republice, které se dostávají do povědomí a soutěží o stejnojmenný titul. Za svou dlouhou tradici se podařilo najít stovky stromů, ale do finále se každý rok dostane jen dvanáctka z nich. O vítězném stromu dále rozhoduje veřejnost ve zpoplatněném hlasování. V České republice je tak už nyní přes dvě stovky dříve nominovaných stromů, které stojí za to navštívit. Anketa samozřejmě pokračuje i tento rok. Tentokrát - ve vztahu k výročí založení Československa - Nadace Partnerství hledala tzv. Stromy svobody, což jsou stromy, které byly sázeny ve zlomových momentech republiky. Sázely se na oslavu nově vzniklého Československa, na oslavu konce války nebo v závěru pražského jara na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy. Nyní jsou vybrané Stromy svobody zveřejněny a je možné pro ně hlasovat prostřednictvím třicetikorunové DMS nebo hlasovacího archu, na který se vejde až 20 podpisů a jehož cena je 60 korun. "Ačkoliv letos výjimečně nesoutěží žádné velmi staré či vzrostlé stromy, příběhy odvahy a boje za demokratické Československo, které za našimi finalisty stojí, z nich dělají snad ještě větší velikány. Řada navrhovatelů navíc plánuje na podzim vedle svých stávajících Stromů svobody vysadit v rámci říjnových oslav nové stromky, jejich poselství tak bude moci přirozeně pokračovat," uzavírá koordinátorka projektu Andrea Krůpová. Výlet ke stromůmNominované stromy - napříč všemi ročníky - mají specifické genius loci a jsou vhodným místem k zastavení pro pocestné. Předchozí rok vyhrál Kvasický ořešák, který roste v zámeckém parku v Kvasicích blízko Kroměříže. V roce 1790 hrabě J. N. Lamberg založil krajinářský park, ve kterém vysadil i tento ořešák. Stromu za svůj dlouhý život už mnohokrát hrozila zkáza, ke které přispěly i povodně v roce 1997, kdy se park ocitl metr pod hladinou vody. Vždy ale přežil a nyní je s obvodem 611 cm nejmohutnější ořešák černý v České republice. V roce 2016 zase získala titul Lípa na Lipce v Pardubickém kraji, která roste u cesty v blízkosti stejnojmenného zámku. První panské sídlo zde bylo postaveno již ve 13. století, a tak památná 800 let stará lípa vítala na svět mnoho narozených, a pak je zase vyprovázela při jejich poslední cestě. Během jejího života si o ní lidé předávali mnoho příběhů i vybájených pověstí. Říká se, že pod ní tábořil Jan Žižka, nebo že zde krátkou dobu pobýval Jan Amos Komenský. Dále se traduje, že láska partnerů, kteří se pod lípou pomilují, bude trvat na věky a přečká veškerá životní úskalí. V Libereckém kraji v obci Tatobity se zase nachází vítězka ročníku 2015 - Tatobijská lípa, které se přezdívá tisíciletá. Zmínky o ní se objevují v mnoha povídkách, básních a písních. Každoročně se u ní pořádají Slavnosti lípy a je dokonce vyobrazená na obecním znaku obce. Místní kroniky tvrdí, že už v době jejího mládí byla obezděna a do prostorné dutiny ukrývající lavičku se dalo vcházet po schodišti. V 50. letech se ale při bouři odlomila polovina stromu a zbylo torzo, které bylo zpevněno obručemi. Výjimečných stromů je ale mnohem víc, stačí se podívat na webové stránky www.stromroku.cz a najít mezi nominovanými stromy ten nejbližší. Nominované Lípy svobody tohoto roku jsou rozprostřené v jedenácti krajích z dvanácti. Třeba kolem některé z letošních finalistek chodíte. Podívejte se na náš web a podpořte svůj Strom svobody. Váš hlas nebude zbytečný, vybrané peníze si každý nominovaný strom střádá a je možné je použít na jeho ošetření, propagaci nebo výsadbu dalších stromů. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
že pod každým stromom obedoval Žižka, alebo král Václav s družinou, prípadne Komenský, Franc -Josef atď., atď.
|