Babočka kopřivová (Aglais urticae), slovensky babôčka pŕhľavová. Atlas motýlů ČR a Slovenska

Babočka kopřivová patří do čeledi babočkovití (Nymphalidae). Žije na okrajích lesů, v zahradách i na polích. Vystupuje také poměrně vysoko do hor, občas ji potkávám i na hřebenech Velké Fatry (1 500 m) a Západních Tater (nad 2 000 m). Na Kavkaze a v Himalájích byla prý babočka kopřivová pozorována ve výškách až okolo 5 000 metrů (!) nad mořem.

Nejčastěji se babočka kopřivová v horských polohách vyskytuje v blízkosti horských bystřin, kde má dostatek živných rostlin. Tento motýl je rozšířen téměř v celé Evropě, na Sibiři i Dálném Východě. Včetně Japonska.

S babočkou kopřivovou se v našich zeměpisných šířkách lze setkat po celé teplé období roku, obvykle od března do října. Motýl u nás totiž přezimuje v dutinách stromů, skalních rozsedlinách, ale i na půdách domů aj. a opouští je brzy z jara s prvními teplými slunečními paprsky. Asi 30 kusů baboček kopřivových jsem před pár lety vynášel z podkroví turistické útulny Andrejcová v Nízkých Tatrách, kde se málem utloukly o okno na půdě. A to byl teprve březen…

Babočka kopřivová u nás obvykle vytváří dvě generace, které se ale časově překrývají a žijí prakticky po celý rok. Přeživší jedinci pak u nás přezimují a po spáření dávají základ první generaci roku následujícího.

Babočka kopřivová prochází dokonalou proměnou. Od vajíčka, které samice klade ve skupinách až o 100 kusech na rub listů kopřivy dvoudomé, přes černohnědé housenky (které se z vajíček líhnou za 1 až 3 týdny) s nápadným žlutavým pruhem, které žijí pospolitě ve velkých hnízdech na kopřivách.

Tato hnízda baboček kopřivových připomínající husté pavučiny, jim poskytují ochranu před predátory, ale také při nižších teplotách jako skvělá tepelná izolace. Později žijí housenky samotářsky. Následuje stádium kukly, které trvá krátce (2 až 4 týdny) a nakonec se z kukly rodí dospělec (imago).

Rozpětí křídel babočky kopřivové, která mají typickou základní červenočernou barvu, se pohybuje obvykle v rozmezí 40 - 50 mm. Babočka kopřivová u nás sice přezimuje, ale je schopná migrací, neboť tento druh baboček patří k dobrým a vytrvalým letcům. Některé kusy skutečně migrují, podobně jako je tomu u jiných druhů baboček.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.