Turistika: Loučka a Filípka v Slezských Beskydech

Hrdý předvoj hraničního hřebene Slezských Beskyd

Jablunkovská brázda od sebe odděluje Moravskoslezské Beskydy na západě a Slezské Beskydy na východě. Zatímco nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora měří 1 323 metrů, nejvyšší vrchol Slezských Beskyd leží v Polsku a je to Skrzyczne, které dosahuje na metr stejné výšky jako třetí nejvyšší moravskoslezská Kněhyně mezi Smrkem a Čertovým mlýnem - tedy 1 257 metrů.

Slezské Beskydy na našem území se táhnou podobně jako třeba Rychlebské hory při hranici s Polskem od severu na jih, začínají zde za Třincem a končí v Bukovci - od severu jsou to vrcholy Ostrý, Velká Čantoryje, Velký Sošov, Velký Stožek, Kyčera a Ostrá hora. Tyto hory vystupují prudce z Jablunkovské brázdy a jsou viditelné i z výběžků Vítkovské vrchoviny u Ostravy.

A pochopitelně jako na dlani jsou i z kopečků Těšínské pahorkatiny mezi Českým Těšínem a Frýdkem - Místkem i z většiny vrcholů Moravskoslezských Beskyd. A přímo naproti z Čantoryje je krásně vidět celý hřeben protějších Beskyd - Skalka, Velký Polom se sjezdovkou, Kozubová s chatou, Ostrý a Javorový, dále Ropice a Godula. Taky vysílač Lysé hory.

Tento hraniční hřeben je velmi vděčný, je zde řada turistických chat i "schronisek" na polské straně, z rozhledny na Velké Čantoryji při jasném počasí vidíme Oravské Beskydy s Pilskem a Babí horou jako na dlani, stejně jako i Vysoké Tatry a Malou Fatru. Ale nám jde teď o Filípku a Loučku. Pravda, nejsou tyto hůrky přímo na hřebeni, ale tvoří před ním jakousi přirozenou hradbu.

Tento hřebínek, alias "předhřeben" - (pokus o možná zkomolený terminus - technicus autora případní čtenáři snad omluví), je dosti zřetelný z okolních míst, ale je skutečně předvoj, za ním vylézají proslulé krasavice Slezských Beskyd. A jakoby v tomto sledu, vyrůstaly krásné horské chaty - Filípka a posléze Loučka, která však v současné době po ostravsky "ochujela", je zavřená a snad zase bude někdy po dalším otevření radostí pro všechny poutníky. Dříve tady bývala pro pocestné otevřená maringotka se základním občerstvením. Pak útulná chatička. A teď zase nic.

Vzpomínám si, že když se Filípka, co by turistická chata s občerstvením otvírala, zavládla mezi horaly všeobecná radost. A je třeba přiznat, že majitelé jsou skvělí. Výborná beskydská kuchyně, kvalitní pivo a vzorná obsluha je dividendou tohoto horského podniku.

Chata sice neposkytuje ubytování, ale to vzhledem k její snadné dostupnosti ze všech stran vůbec nevadí. Od chaty je na samotný vrchol asi jen 500 metrů, ale na rozdíl od Loučky, kde je dokonalá "kruhovka" na všechny světové strany, je zde na Filípce rozhled omezený. Ale zase vidíme na Slovensko.

Je tady také starý hraniční kámen tří obcí - Návsí, Hrádku a Nýdku. Stojí zde turistický rozcestník, který má šest směrovek - můžeme jít do Jablunkova - Návsí, na horu Velký Stožek, do Hrádku přes další stejnojmennou turistickou chatu u sjezdovky, do Nýdku, do Hluchové a taky zpět do Bystřice nad Olší přes Paseky s kolibou, kde mají na turistickém razítku slona. Taky placky všeho druhu a jiné dobroty.

Poprvé jsem byl na Filípce asi v roce 1981 při dálkovém pochodu "Vendryňská sedmdesátka", kdy se hůrka od nádraží v Návsí u Jablunkova dobývala naprosto nečekaně v závěru pochodu a byla tím pádem docela výživná, pak mi již byla družkou v mnoha dalších letech. Tehdy chata ještě neexistovala, dělá radost poutníkům asi šest let. Je to perníková chaloupka na hřebeni, tedy na "předhřebeni".

Před dvěmi roky v roce 2006 jsem šel na Filípku s vnukem Vaškem v zimě z Pasek u Bystřice nad Olší ve sněhu a vánici, místy jsem ho nesl na zádech, došli jsme jen na chatu Loučku, asi 1,5 km jsme se plahočili více než hodinu v hlubokém sněhu a pak se další hodinu sušili u vytopených kamen v chatě.

Vašek seděl bos, nohy vystrčené k peci a šťastně mručel. Před chvílí ještě na dědu jen bručel…! Asi na to nikdy nezapomene. Tedy doufám! Je petřvaldský fotbalista, tak musí počítat s různými situacemi při setkání se soupeřem. Ale hora nikdy není soupeř, možná žena, která odolává… A někdy se jí to podaří. Tehdy Filípka skutečně odolala.

Naposledy jsem byl na ní druhý březnový týden roku 2008 a opět kouzelná horská chatička neměla chybu. Jelito a domácí zelí, zahušťované bramborem, bylo zcela sváteční. Předvelikonoční! Pak mi poslal přítel Z. F. alias Šakal, který vždy v hoře makal, E -mailem fotky z oslav "Klubu přátel Lysé hory" letošního Josefa 2008, které se z neznámých důvodů vždy konají právě zde, na chatě Filípce ve výšce pouhých 750 m. Asi proto, že je zde fajn, dýchá tady člověčina, obsluha je vstřícná, jídlo a pití dobré. Ale sestup prý "Lysařům" činil tentokráte drobné problémy, hlavně bývalému taviči ocelárny V.S.

V chatě je plno krásných dřevěných samorostů, z nichž některé připomínají návštěvu sex - shopů a jsou mužnou ozdobou na poličce naproti hřejících kamen. Zvláště některé ženy tuto podívanou zajisté ocení, zvláště na jaře. Takže tento horský předvoj - Loučku a Filípku určitě stojí za to navštívit!