Walliské Alpy: túra na čtyřtisícovky Allalinhorn a Alphubel

Walliské Alpy a výstup na Allalinhorn a Alphubel

Nejen údolí Mattertal se známým střediskem Zermatt je obklopeno úchvatnými horami přesahujícími výšku čtyř tisíc metrů. I poněkud východně ležící údolí Saasertal je lemováno na západní i východní straně čtyřtisícovkami.

Příjezd z údolí řeky Rhóny, z Vispu je stejný jako do údolí Matteral, ale asi po 8 km se za obcí Stalden odbočí vlevo a po 16 km dojede do správního střediska celého údolí do Saas Grundu. Je východištěm k výstupům na hory ležící na východní straně údolí. K jihozápadu strmě stoupá silnice do turistického a lyžařského střediska Saas Fee. Mohutný ledovec Feegletscher a další ledovec Hohlaugletscher spadají do bezprostřední blízkosti obce a na jihozápadě se tyčí vrcholy Allalinhorn a Alphubel.

Oba vrcholy jsou poměrně snadno dostupné, výstup na Allalinhorn lze podstatně usnadnit a časově zkrátit použitím některé ze dvou lanovek. Výstup na Alphubel je delší a fyzicky náročnější. Pro výstup na oba vrcholy je vhodným východiskem konečná stanice lanovky a chata Längflue. Zdatní turisté mohou vystoupit na oba vrcholy za jeden den, přejdou-li spojovací hřeben přes skalnatý vrchol Feekopf.

Allalinhorn dal jméno menší skupině, která se rozkládá mezi sedly Mischabeljoch a Schwarzberg - Weisstor a zahrnuje vrcholy: Alphubel, Allalinhorn, Rimpfischhorn a Strahlhorn. Je pokračováním skupiny Mischabel k jihu a je obklopena čtyřmi rozsáhlými ledovci. Na severovýchodě jsou to ledovce Feegletscher a Hohlaubgletscher, na západě Mellichgletscher a na jihovýchodě Allalinggletscher. Z ledovců se zvedají k Allalinhornu čtyři skalní hřebeny a tvoří X. Vlastní vrchol má ledovcový příkrov a jen východní skalní hřeben končí až na vrcholu. Ostatní tři končí pod ledovcovým vrcholem.

Alphubel je největší horou celé skupiny a zejména ze Saas Fee se jeví jako mohutný ledovcový kolos. Je rozložitý, nemá výrazný vrchol. Z vrcholového plata, které je asi 600 m dlouhé se zvedají tři vyvýšeniny. Jižní vyvýšenina je hlavním vrcholem (4 206 m). Nejkrásnější výhled poskytuje severní vrchol (4 116 m). Za zhoršené viditelnosti mohou na vrcholovém platu vzniknout orientační problémy. K západu spadají z Alphubelu příkré skalní stěny.

První pokusy o zdolání Allalinhornu vedly od západu, od chaty Täschhütte. V roce 1828 Heinrich Michaelis s vůdcem vystoupil do sedla Allalinpass a otevřel tak cestu k jihozápadnímu hřebenu. Vrchol však odolával ještě mnoho let. Až v roce 1856 se podařil výstup jihozápadním hřebenem faráři Johanovi Josephu Imbodenovi ze Saas Grundu, kterého doprovázeli Franz Joseph Andenmatten a E. L. Ames.

Výstup severozápadním hřebenem z Feejochu uskutečnila jako první skupina Angličanů s vůdci: Sir Lesli Stephen, W. F. Short, F. W. Jacomb, C. Fischer, Franz Joseph Andenmatten, Moritz Antematten, Peter Taugwalder a Johan Kronig. Bylo to 1.8.1860. První zimní výstup provedl R. Bracken v roce 1907, a to zcela sám.

Prvovýstup na Alphubel uskutečnil Sir Leslie Melchior Anderegg a Peter Perren. Vystupovali z Täsche přes Alphubeljoch a jihovýchodním hřebenem na vrchol. Poprvé na lyžích dosáhli vrcholu 29.3.1910 Alfred von Martin a Oskar Supersaxo. Výstup do Alphubeljochu trval z Kalbermatten (okraj Saas Fee) 10 hodin. Asi 200 m nad sedlem zanechali lyže a vystoupili po jihovýchodním hřebeni na vrchol. Úchvatný byl podle vzpomínky freiburgského lékaře Alfreda von Martin 40 min. trvající sjezd z Alphubeljochu do údolí Mellichental.

Normální cesty

V současné době je nejsnadnější cestou na Allalinhorn výstup od stanice "Metro Alpin" (3 456 m). Ze Saas Fee jezdí lanovka na Felskinn (2 991 m) a dále jede podzemní dráha až výšky 3 456 m, kde je zároveň otáčívá restaurace. Asi 20 min. od stanice je pomník horských vůdců, kteří zahynuli při výkonu svého povolání. Výstup od konečné stanice metra vede po ledovci Feegletscher jihozápadním směrem dosedla Feejoch (3 820 m) a trvá 1 a ¼ hodiny.

Ze sedla se pokračuje po severozápadním firnovém hřebenu se strmostí asi 40° k vrcholu. Ze sedla Feejoch na vrchol to trvá ¾ hodiny. Celkem od stanice metra 2 hodiny s převýšením 570 m. Výstup vede stále po ledovci. Stejná trasa je vhodná i pro výstup na lyžích., lyže se nechají v sedle Feejoch.

Další možností výstupu je využití lanovky ze Saas Fee k hotelu Längflue (2870 m), kde jemožné se ubytovat. Odtud lze podniknout výstup na Allalinhorn a druhý den na Alphubel. Od chaty se jde krátce po moréně a za ¼ hodiny se přejde na ledovec. Postupuje se k jihu, částečně se sleduje upravená lyžařská trať a ve výšce 3 250 m se obchází vlevo ledovcový zlom. Dále přes několik ledovcových trhlin do sedla Feejoch (2 a 1/2 – 3 hodiny). Ze sedla podle předešlého popisu na vrchol.

Od západu, od chaty Täschhütte (2 701 m) je možné vystoupit na vrchol ze sedla Allalinpass (3 564 m) a pak jihozápadním hřebenem na vrchol. Od chaty Täschhütte se jde k jihovýchodu po dobrém chodníku, přejde se potok a dále podle ukazatele do horní muldy ledovce Alphubelgletscher, východně od kóty 3 421 m. poněkud se sestoupí na ledovec Mellichgletscher a po něm k jihozápadu vzhůru do sedla Allalinpass (2 a ¾ hodiny).

Ze sedla jde strmým firnovým svahem, vlevo od skalní jehly (3 753 m) a po firnovém hřebínku do sedélka (3 734 m). Dále se stoupá po skalních lávkách v západním svahu, až se přijde opět na firnový hřeben. Postupuje se po hřebenu, skalní věže se obcházejí vpravo (k východu). V závěru se postupuje po firnovém svahu k vrcholovým skalkám. Cesta trvá z Allalinpassu 2 hodiny a z Täschhütte 4 a 3/4; hodiny. Obtížnost dosahuje II. stupně.

Nejsnadnější cestou na Alphubel je výstup východními ledovcovými svahy od chaty Längflue. Jde se k jihozápadu po ledovci Feegletscher dostistrmě vzhůru, severně od skalní kóty 3 174 m. Vpravo je skalní bariéra s kótou 3 359 m. Přes několik ledovcových trhlin, stále k jihozápadu ve směru do sedla Alphubeljoch (3 720m, 2 a ½ - 3 hodiny).

Není nutné vystoupit až do sedla, ale asi 400 metrů pod sedlem se změní směr výstupu k západu – přímo k vrcholu až na vrcholové plato. Od Längflue cesta trvá 4 a ½ hodiny s převýšením 1 350 m. Ledovcová túra, strmost svahu 35°. Trasa je velmi vhodná pro výstup na lyžích.

Další možností je využít lanovku na Felskinn a metro. Od konečné stanice metra se vystoupí po ledovci Feegletscher do sedla Feejoch (viz výstup na Allalinhorn) a pokračuje se po hřebeni k severozápadu přes skalnatý vrchol Feekpf (3 888 m) do sedla Alphubeljoch. Ze sedla východními svahy, sestoupíme a napojíme se na cestu od Längflue.

K vrcholu pokračujeme, jako v předchozím popisu. Od konečné stanice metra cesta trvá 3 a ½ - 4 hodiny s převýšením 870 metrů. Převážně ledovcová túra, přechod vrcholu Feekopf je skalní lezení s místy II. stupněm obtížnosti. Při této trase lze zároveň za sedla Feejoch vystoupit i na Allalinhorn. Z Alphubelu se sestoupí na Längflue.

Normální cesta od západu, od Täschhütte vede nejprve do sedla Alphubeljoch. Od chaty se jde k jihozápadu, stejnou cestou do sedla Alllinpass. Od ukazatele cest podle mužíků vlevo, stále po pravém (orogr.) břehu potoka strmě vzhůru k východu až k jazyku ledovce Alphubelgletscher (3 200 m). Dále při severním okraji ledovce, později šikmo vpravo po strmém firnovém svahu do sedla Alphubeljoch (3 hodiny od chaty). Ze sedla k vrcholu viz předchozí popisy. Celkem od chaty na vrchol 4 - 5 hodin s převýšením 1 500 m. ledovcová túra.

Východiště

Saas Fee (1 792 m) - horské středisko na konci bočního údolí Saertal, 18 km od Staldenu (žel. stanice), autobusové spojení. V obci parkoviště podzemní garáže, hotely penziony, lanovky a kancelář horských vůdců.

Täsch (1 499 m) – poslední obec v údolí Mattertal, kam lze dojet autem. Dvě velká parkoviště, stanice dráhy do Zemattu, hotely, penziony, kemp.

Täschalp, Ottavan (2 214 m) – samota na konci silničky z Täsche (vzdálena 2,5 km). Ubytovací hostinec.

Chaty

Länfflue (2 846 m) – hotel achat, konečná stanice lanovky ze Saas Fee.

Britanniahütte (3 030 m) – Nachází se na východním výběžku hinter Allalin.

Täschhütte (2 701 m) – Nachází se na západní straně Alphubelu.