Termosky na turistiku, jak si vybrat vhodnou termosku pro nejrůznější outdoorové aktivity

Termosky, jak si vybrat termosku na hory

Termosky řada z nás považuje za zcela běžnou a samozřejmou součást výstroje; alespoň při návštěvách hor v zimním období a nebo expedicích do severských či polárních oblastí. Ale ještě před nějakými deseti lety jsme se museli spokojit s termoskami, jejichž praktičnost a zejména odolnost byla velice diskutabilní.

Tehdejších skleněné termosky měly značně nízkou životnost, někdy termoska nepřežila obyčejný školní výlet. Jistě i vy si pamatujete, jak jste si místo teplého čaje mohli "dát" maximálně drť skleněných střepů po té, co vám termoska nedopatřením vypadla z ruky.

Duchovním otcem termosky je James Dewar, který se svým nápadem, jenž mu zajistil nesmrtelnost, přišel koncem 19. století. Tehdy ovšem nevyvinul "termosky" pro turistiku, ale pro potřeby uchovávání zkapalněných plynů. Např. dusíku, dnes ale i např. hélia. Však se dodnes takovéto nádoby v kryogenice nazývají Dewarovy…

Termosky prodělaly bouřlivý vývoj, i ty používané v outdooru. Dnes jsou nejprodávanějšími celokovové vakuované termosky, které jsou nejen nerozbitné, ale dokáží uchovat tekutiny teplé po značně dlouhou dobu. To je také hlavní účel termosek. Ovšem nejen k uchovávání horkých tekutin lze termosky využívat.

V horkém létě je lze úspěšně použít k naprosto opačnému účelu – uchovávání chladných tekutin. Určitě si nikdo při plus třiceti nebude chtít dát horký čaj, ale takový studený džus, čaj či voda přijde k duhu. Takže první větu tohoto odstavce bych měl upravit na: "Hlavním účelem termosek je zabránit tepelné výměně mezi obsahem termosky a vnějším prostředím".

Jak víme z fyziky, teplo je vedeno dvěma základními způsoby – vedením a vyzařováním. Přitom tepelná výměna vedením (při teplotách, které připadají v úvahu) je účinnější, než vyzařováním. Prvnímu typu tepelných ztrát zabraňuje vakuová vrstva dnešních termosek, druhému pak vrstvy leštěných či vakuově napařovaných kovů jako je aluminium či stříbro (to je ovšem příliš drahé). Kovové termosky mají také dobrý poměr hmotnosti a objemu. To proto, že jsou její stěny vyrobeny z tenké oceli, která ji dodává potřebnou pevnost a také zaručuje prakticky jejich nerozbitnost.

Nejznámějšími výrobci takovýchto termosek jsou firmy Coleman, Sigg, Laken a některé další, kteří dodávají termosky o objemech obvykle kolem 3/4 litru až 1 litru, výjimkou ovšem nejsou termosky s objemy menšími či většími. Např. Coleman dodává i soudky o objemech až 3,7 litru.

Termosky jsou tvořeny vnějším a vnitřním pláštěm, které uzavírají vakuovanou vrstvu zabraňující tepelné výměně mezi obsahem termosky a vnějším prostředím. Dnes jsou ale na trhu i termosky plastové. Nejznámějším dodavatelem takovýchto termosek je firma Campingaz. Ty jsou rovněž nerozbitné, ale jejich izolační vlastnosti jsou poněkud horší.

Zjednodušeně lze říci, že plastové termosky dokáží uchovat teplé tekutiny po dobu 6 až 8 hodin, ty kovové po dobu 12 až 16 hodin, ty nejkvalitnější z nich pak i více jak 24 hodin. To je ovšem značně ovlivněno vnější teplotou (teplotním gradientem). Horší tepelné vlastnosti plastových termosek jsou ale bohatě vyváženy jejich nižší cenou. Izolaci tady většinou zajišťuje vrstva plastu či pěny z plastických hmot. Tyto termosky jsou rovněž nerozbitné, ale hodí se spíše pro jednodušší turistiku či jednodenní výlety. Na vícedenní či dlouhodobé výpravy bych ale doporučoval spíše termosky kovové.

Výrobci ovšem dnes nevylepšují pouze tepelně-izolační vlastnosti termosek, ale i jejich design a jednotlivé doplňky. Takovou užitečnou drobností bývá šroubovací vnější víčko, které lze využít jako kelímek k pití. Přece jen pít horký obsah přímo z termosky nemusí být příjemné.

Vnitřní uzávěr dnes řada výrobců vylepšuje o pojistku. Tu stačí povytáhnout a tekutiny z termosky lze snadno odlévat, aniž bychom museli "složitě" šroubovat uzávěr. To určitě oceníte při manipulaci v rukavicích. Také vnější držadlo, či držadlo s řemínky, pomocí nichž lze termosku připevnit k pasu a nebo k batohu jistě ocení řada z vás.

Dobu, po kterou uchovávají termosky svůj obsah na požadované teplotě lze ale značně ovlivnit i správným plněním. Vnitřní plášť (materiál) každé termosky má svou tepelnou kapacitu. Proto je vhodné před plněním termosku řádně vytemperovat.

Při plnění horkým čajem stačí do termosky nalít vařící vodu a ponechat ji v termosce několik minut, dokud se termoska (plášť) neohřeje – nevytemperuje. Teprve pak je dobré plnit termosku požadovaným obsahem. Stejné pravidlo o temperování ovšem platí i v létě při uchovávání chladných tekutin!

No a za poslední si termoska zaslouží také určitou údržbu, která si nevyžaduje tolik času, abychom ji nemohli učinit. Nikdy nenecháváme v termosce zbytky tekutin či jiného obsahu, po použití ji vždy důkladně vymyjeme a necháme řádně vyschnout. Zabráníme tak "zasmradnutí" termosky a tvorbě plísní či jiných nežádoucích baktérií.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.