Malebné Sloupské skalní město, výlet v Ralské pahorkatině

Skvělý tip na výlet u Nového Boru

Malebné skalní město se spoustou skalních vyhlídek a s tajemnými jeskyněmi nedaleko Nového Boru se zvedá nad skalním hradem Sloup a letoviskem Sloup v Čechách. Sloupské skalní město oddělují od blízkých Svojkovských skal třetihorní čedičové sopečné vrcholy Slavíček (535 m n. m.) a Tisový vrch (540 m n. m.).

Jeskyně v Cikánském dole

Naše putování zahájíme na autobusové zastávce u kdysi známé restaurace "U sedmi trpaslíků" při silnici z Nového Boru do České Lípy přes Sloup v Čechách. Nachází se zde i prostorné parkoviště pro osobní vozidla. Před výstupem do Sloupského skalního města se půjdeme nejdříve podívat na tajemné jeskyně do Cikánského dolu. Dovede nás tam modrá značka, která tudy míří na skalní hrad Sloup.

Klesáme malebným skalnatým údolím a následně po místním žlutém značení dojdeme před vchod do Malé Cikánské jeskyně. Jedná se o umělou jeskyni, vzniklou při těžbě písku. Strop podepírají dva štíhlé pilíře a na stěnách uvnitř jeskyně si můžeme prohlédnout vcelku povedené imitace kreseb pravěkých zvířat.

Čtěte také: Hrad Sloup, skalní hrad a poustevna v Ralské pahorkatině

Od jeskyně pokračujeme dále Cikánským dolem, kterým protéká pěkně meandrující Dobranovský potok, a směrovky nás brzy přivedou k mohutnému portálu Velké Cikánské jeskyně s délkou 28 metrů. Místo je častým nocovištěm trempů a ani dnes zde nebylo prázdno. Jeskyně je tak mohutná, že by tu mohla parkovat i nákladní Tatra.

Po prohlídce jeskyně vystoupáme lesem po žlutém značení opět na silnici a k autobusové zastávce "U sedmi trpaslíků", kde malou okružní trasu za jeskyněmi Cikánského dolu ukončíme a můžeme pokračovat do Sloupského skalního města.

Skalní vyhlídky Sloupského skalního města

Jdeme opatrně po frekventované silnici směrem na Zákupy a Mimoň a po asi 300 metrech odbočíme vlevo do lesního divadla. Malebné lesní divadlo v pískovcových skalách bylo postaveno v roce 1921 a po úplné devastaci za minulého režimu bylo opraveno v roce 2004. Dnes se zde opět hrají v letních měsících divadelní představení s vysokou návštěvností, často zdaleka převyšující kapacitu divadla. Na návrší za lesním divadlem při okraji skal je vyhlídka Nad lesním divadlem. Lavička a výhled přes obec Sloup v Čechách na mohutnou hradbu Lužických hor s dominantní horou Klíč (760 m n. m.) nás zlákaly k delšímu posezení a svačině.

Po pauze se vracíme do lesního divadla a již po červeně značené stezce vystoupáme k chatě a rozhledně Na Stráži. Pokud obejdeme chatu po pěšince, dostaneme se na původní skalní vyhlídku Na Stráži při samém okraji skalní stěny s výhledem na skalní hrad Sloup. Vyhlídku doplňuje nainstalovaný výhledový panel s popisem viditelných cílů. Jedná se o fotografy oblíbené místo, odkud pochází většina snímků na pohlednicích skalního hradu Sloup. Podobný výhled máme po výstupu na vrchol kovové rozhledny Na Stráži (výška 33 metrů, 150 schodů), zpřístupněné roku 2011.

Rozhlednu nám otevřeli chvilku před naším příchodem a návštěvníků je zatím přes krásné počasí naštěstí málo, tak se na stísněném ochozu rozhledny nemusíme mačkat. Výhled je dobrý. Vidíme východní část Českého středohoří s Kozelským hřebenem (598 m n. m.), skalní hrad Sloup, město Nový Bor, celé panorama Lužických hor s vrcholy Klíč (760 m n. m.), Luž (793 m n. m.) a Hvozd (750 m n. m.), dále Vápenný (790 m n. m.) v Ještědském hřbetu a nejvzdálenějším viditelným vrcholem je dnes Smrk (1 124 m n. m.) v Jizerských horách.

Po nádherném výhledu sestupujeme z kovové věže, dáváme si drobné občerstvení a jdeme se podívat na skalní útvar "Medvěd" nedaleko rozhledny. Vede k němu směrovka a útvar opravdu silně připomíná skalního medvěda.

Od rozhledny Na Stráži pokračujeme po místním zeleně značeném okruhu a stoupáme po pískovcové pěšině stále do kopečka k vrcholovým okrajům pískovcového masivu, kde se nacházejí nejkrásnější skalní vyhlídky. Těsně před Hraběnčinou vyhlídkou se však spustíme vlevo dolů po neznačené prudší stezce k Samuelově jeskyni. Po několika minutách již stojíme před skálou s vytesanými místnostmi. Samuelova jeskyně se skládá z malé předsíňky, která sloužila i jako kuchyň, a z větší obytné místnosti s okny.

Jeskyni vyhloubil v roce 1718 ve skalním bloku sloupský rodák Samuel Görner a žil zde jako poustevník celých 17 let. V jeskyni vyráběl brýle a dalekohledy. V roce 1735 opustil jeskyni a přesídlil do poustevny na Sloupském hradě, kde dnes jeho sochu s dalekohledem v ruce spatříte na okraji skalního srázu nad silnicí. Poustevníka Samuela nakonec v noci zavraždili v chatrči poblíž Svaté Hory u Příbrami, kam se záhadně uchýlil.

Po strmých vytesaných skalních schodech vystoupáme na skalní vyhlídku se zábradlím přímo nad Samuelovou jeskyní a opět spatříme hrad Sloup a Lužické hory. Další pěkná skalní vyhlídka se nachází o dalších několik desítek metrů vpravo. K Samuelově jeskyni vede dnes značená, upravená a široká cesta z obce Sloup, ale ještě před nedávnem věděli o jeskyni jen místní znalci.

Po prohlídce jeskyně a jejího pěkného okolí se opět vracíme po hřbetu strmou stezkou na zelenou značku. Pokračujeme zase po pohodlné cestě a užíváme si mnoho krásných výhledů z upravených a tabulkami se jménem označených vyhlídek. Navštěvujeme Hraběnčinu vyhlídku s lavičkou, Hradní vyhlídku a Maxmiliánovu vyhlídku. Později míří zelená značka delší odbočkou na slepě končící skalní hřbet s dalšími vyhlídkami.

Procházíme okolo významné skalní věže Turecká hlava, navštěvujeme vyhlídku s altánkem zvanou U Turka, dále Mikovcovu vyhlídku a vyhlídku nad Liščí dírou. Ze všech vyhlídek jsou krásné pohledy na Lužické hory, které odtud připomínají mohutné pohoří. Od vyhlídky Nad liščí dírou se vracíme opět k věži Turecká hlava a upravenou strmou cestou klesneme na dno Konvalinkového dolu. Naším dalším cílem jsou dvě větší a hůře dostupné jeskyně.

Jeskyně Liščí díry a Švédská jeskyně

Konvalinkovým dolem sejdeme k okraji lesa s pastvinami a hledáme výraznou pěšinu ke skalám po naší levé straně. Spatříme brzy i mohutný otvor jeskyně Liščí díry v dolní části skalní stěny, přes který ale bezpečný vstup do jeskyně nevede. Skalní masiv proto obcházíme zprava po znatelné stezce a dovnitř jeskyně se pohodlně dostáváme velkým bočním vstupem.

Jedná se o mohutnou a prostornou puklinovou jeskyni se dvěma velkými vstupy a dalším zcela nepřístupným velkým otvorem nad námi. Kdysi procházela jeskyní atraktivní výstupová trasa ke skalním vyhlídkám a zbytky velkých ošlapaných stupů a dokonce i ocelových lan a úchytů po žebřících dávají tušit krásu dávné trasy.

V jeskyni došlo a i nyní dochází k občasnému řícení skalních bloků a jedna taková událost poničila i dávnou výstupovou stezku. Se zájmem si prohlížíme nečekanou velikost jeskyně a pak sestoupíme na okraj lesa a cestou podél pastviny přijdeme zpět do Konvalinkového dolu.

Po zelené a modré značce stoupáme hlubokým Konvalinkovým dolem a před závěrečným strmým výstupem odbočíme prudce vlevo do lesního svahu až ke skalní stěně zvané Švédská stěna. Podél stěny vede horolezci vyšlapaná pěšina až k nedaleké výrazné Švédské věži. Mírně ukloněná Švédská věž se opírá o Švédskou stěnu a ve vzniklé puklině je vstup do tajemné Švédské jeskyně.

Pokud stojíme u samotného vstupu do zmiňované pukliny na úpatí Švédské věže, musíme vylézt zcela vpravo a těžce se prosoukat ukloněnou škvírou ve vlastní Švédské stěně. Jedná se o velmi úzká a exponovaná místa s občasnými chyty a stupy. Na konci škvíry e nachází tesaná místnost - Švédská jeskyně. Jeskyně sloužila ve válečných dobách jako opravdu obtížně nalezitelný úkryt.

Od tesané místnosti (Švédské jeskyně) se puklina láme do pravého úhlu a můžeme pokračovat dále po dřevěném žebříku a následně vysokými a ošlapanými pískovcovými schody skalním masivem stále nahoru. Puklina je dále již trochu širší a částečně i uměle rozšířena a po náročném stoupání slepě končí v pískovcovém masivu jen malý kousek pod vrcholem skalní plošiny. Stejně náročnou cestou se vracíme zase nazpět až k úpatí Švédské věže. Samozřejmostí při návštěvě Švédské jeskyně je dobrá čelovka a vhodný oděv.

Po dobrodružné návštěvě jeskyně se vracíme zpět na značenou cestu a vystoupáme Konvalinkovým dolem na vrcholový okraj pískovcové skalní plošiny. Držíme se modře značené cesty a po chvilce odbočujeme na vystupující skalní plošinu zvanou Vyhlídka poštolek. Výhled je nádherný a trochu jiný, než byl na předešlých vyhlídkách. Stojíme na horním okraji Švédské stěny a přímo pod nohami někde v masivu máme hroznou puklinu se Švédskou jeskyní.

Na začátku odbočky k této vyhlídce sbíhá krátká, bezpečná a znatelná pěšina na terasu pod skalní okraj. Nachází se zde Jezevčí díra, která je menší přírodní jeskyní s navátým listím a s několika přízemními neprůleznými chodbičkami ven z jeskyně (asi pro jezevce). Jeskyni si užijí na rozdíl od Švédské jeskyně i malé děti. Na vedlejší skalní stěnce je vytesán do pískovcové skály lovecký motiv s běžící liškou a s letopočtem 1889. Od Jezevčí díry jdeme již pohodlnou pěšinou na rozcestí Nad Bukovým údolím s mohutnou a zcela osamocenou douglaskou tisolistou, vyhlášenou za chráněný strom.

Od rozcestí seběhneme po červeně značené cestě celkem rychle okolo rozhledny Na Stráži a lesního divadla zpět na autobus či k parkovišti "U sedmi trpaslíků" a krásný výlet ukončíme. Samozřejmě ještě doporučujeme navštívit i blízký skalní hrad Sloup.

Sloupské skalní město, turistická mapa