Kouzelný zámek Milotice, komplex a perla z období baroka

Unikátní komplex budov a zahradní architektury z období baroka

Jestliže bude někdy někdo cestovat jižní Moravou, konkrétně okolím Hodonína, docela určitě se mu vyplatí navštívit krásný zámek Milotice, který je považován za jeden z nejunikátněji zachovaných komplexů budov a zahradní architektury z období baroka.

Tam, kde se dnes nachází zmiňovaný zámek Milotice, byla původně vodní tvrz, poprvé připomínaná ve 14. století. Na panství se ze začátku často měnili majitelé, první známí byli v polovině 14. století páni z Ronova, na počátku 15. století vystřídaní pány z Moravan, za nichž se Milotice staly opevněným sídlem husitů (ke zpevnění tvrze v té době byl použit i stavební materiál získaný pobořením kostelů ve vesnicích u Uherského Hradiště).

Jan z Moravan byl o po skončení husitských válek prohlášen za zemského škůdce, proto moravští stavové vyslal proti jeho sídlu vojenskou výpravu. I když se jednalo "jen" o tvrz, byla díky stavebním úpravám natolik odolná, že obléhatelé kvůli jejímu dobytí museli vystavět i bašty.

Čtěte také: Milotice - klenot jižní Moravy, zámky na Moravě a tipy na výlet

Konec 15. století znamenal držení panství nejprve pány z Kravař. Následovali páni z Ojnic a na 60 let Zástřizlové, kteří v té době z Milotic vytvořili centrum svého dominia. Po nich přišli Žerotínové (Fridrich, Bartoloměj a Jan Jetřich nechali v letech 1553 - 1569 přestavět starou tvrz na renesanční zámek, ale přestavba v té době ještě nebyla úplná), páni z Lipé, Haugvicové z Biskupic, Bernard Ludvík Tovar a Kristýna z Roggendorfu. Právě za Bernarda byla provedena další stavební úprava, z tvrze se dodnes zachoval pouze vodní příkop kolem zámku.

Jako i jinde se i v Miloticích odrazila porážka stavovského povstání, i zde kořistili cizinci pomáhající Ferdinandovi porazit reformační hnutí. Tento objekt se tedy stal od roku 1648 na 150 let majetkem uherského rodu Serényiů z Kis Serénu. V roce 1663 sice zámek zpustošili Turci, ale jeho tehdejší majitel, významný císařský vojenský velitel František Gabriel Serényi (mimochodem r. 1683 se podílel i na obraně Vídně proti Turkům) jej nechal následně opravit a vyzdobit štukami. Celkově objektu však zatím ještě zůstala jeho renesanční dispozice.

Znovu byl objekt poničen a vypálen r. 1705 při vpádu uherských povstalců (tzv. kuruců). Tehdejší majitel Karel Antonín Serényi se rozhodl pro radikální přestavbu již v barokním slohu podle projektu Domenica Martinelliho a vlastní stavbu provedl v letech 1722 - 25 brněnský stavitel František Bernard Klíčník. Zámek dostal hodnotnou sochařskou výzdobu na schodišti i v atice, kam byly umístěny sochy antických božstev. Sochami bylo později vybaveno i čestné nádvoří a vstupní cesta do zámku po mostě. Hlavní sál byl pokryt nádhernou freskou a novou malířskou výzdobu dostala i zámecká kaple.

Samozřejmě byl upraven také zámecký park, který si zachoval původní charakter francouzské zahrady s fontánami a drobnými romantickými stavbičkami. Serényiové v Miloticích sídlili do počátku 19. století, potom zámek přešel sňatkem na šlechtický rod Seilern - Aspangů, kterému náležely až do roku 1945. V současné době je tento nádherný zámek jako památkový objekt majetkem státu.

Při návštěvě Milotic se docela určitě (ve správný čas) vyplatí navštívit i areál vinných sklepů Šidleny, je jich zde asi 200 a nejstarší byl vybudován v r. 1770. Ale hlavní zajímavostí blízkého okolí je na východ od Milotic ležící zvláštní krajina - Moravská Sahara.

Toto území bylo ještě ve středověku (13. století) příjemnou a rozsáhlou doubravou na břehu řeky Moravy. Jenže pak začali naši předkové krajinu intenzívně využívat a hospodařit v ní, prostě vykáceli lesy aby získali prostor pro pastviny, vinice, zahrady a louky. Tímto krokem však obnažili zároveň podloží z mnohametrových vrstev písku, který byl následně logicky větrem roznášen po okolí a kraj se nezadržitelně měnil v poušť.

Hrozící ekologické katastrofě zabránil mladý lesník Jan Bedřich Bechtel, který v letech 1831 - 1849 prosadil zalesnění území o rozloze více než 1 000 ha borovými lesy promísenými různými listnáči. Část tohoto území je nyní přírodní památkou Váté písky a Bechtel zde má také svůj zasloužený pomník.

Zámek Milotice, turistická mapa