Dvě věže Míchova skála a lezení v Javořické vrchovině

Skály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny (5)

Míchova skála je přírodní památka, vyhlášená v roce 1984. Nachází se v Jihlavských vrších severovýchodně od Javořice, která je s výškou 837 m nejvyšším kopcem Jihlavských vrchů i celé Českomoravské vrchoviny. Přístup ke skalám vede od Velkého Pařezitého rybníku (1,5 km) a nebo z vrcholu Javořice (1,7 km). Obě trasy po zelené značce.

Míchova skála (773 m) je komplex dvou skalních věží, jejichž výška dosahuje asi 13 m. Za sucha se dá bezpečně vylézt na oba vrcholky, kde se otevřou výhledy do dálek. Směrem na západ, vzdálen dva km, dominuje věž vysílače, který stojí na vrcholu již zmíněné Javořice. Na severovýchod vystupuje nad korunami smrků věž hradu Roštejna. A za dobré viditelnosti se dohlédne až na Dačicko.

Míchova skála je jeden z nejlépe zachovalých skalní útvarů. Nalézt tady můžeme projevy mrazového zvětrávání granitu. Na povrchu skály se objevují voštiny, skalní mísy, odtokové žlábky a výklenky. Skály jsou tvořeny drobnozrnnou až středně zrnitou žulou, která má výraznou lavicovitou, místy i kulovitou odlučnost. V okolí skalních věží jsou i kamenná moře a haldy. Nejzachovalejší mísa, zadržující vodu, je na západním skalisku na nepravidelně tvarované lavici.

Čtěte také: Velký kámen: Skály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny (4)

Na skaliskách a v puklinách rostou různé dřeviny jako bříza bělokorá a jeřáb ptačí. V osmdesátých letech minulého století, kdy v okolí skal vyhořel lesní porost, došlo k odkrytí výhledu na Jihlavské vrchy a skály tím začaly sloužit jako vyhlídka. Od té doby již stromy dohnaly výšku skal a proto je nejvyšší čas skály navštívit, jestliže se chcete pokochat výhledy do dálek.

Poslední vlk zastřelený v Jihlavských vrších, padl po ráně právě v okolí Míchovy skály v roce 1829. Skála byla využívána horolezci, avšak vzhledem k velké návštěvnosti a poškozování okolí skal byla na žádost vlastníka pozemku v roce 1997 zrušena výjimka povolující horolezeckou činnost.

K Míchové skále mne vážou staré vzpomínky, kdy jsme s kamarádem v roce 1968 těsně po bratrské pomoci okupačních spřátelených armád spali týden ve skalách hradu Stamberka a na Míchovu skálu chodili dělat své druhé horolezecké krůčky. Tou dobou byly skály ještě horolezecky neobjevené a nové polyamidové lano nás provázelo v nových cestách. Když se na skály vracím, tak mé oči projedou spáru se vklíněným kamen, za který jsem dával smyčku.Ten kámen je na svém místě dodnes.

Pár desítek metrů pod skálou býval jednoduchý přístřešek, ve kterém kameník ručně vysekával dlažební kostky. Materiálu měl kolem dost. Při jedné výpravě do skal, když jsme kameníka míjeli si všimnul, že máme lano svázané do panenky a přivázané na zádech, tak jak se dříve lano nosilo.

Udiveně se zajímal co jdeme s tím lanem dělat a když jsme mu řekli, že jdeme lézt po skalách, tak s velikou starostlivostí dospělého chlapa nám řekl: "Kluci, jestli spadnete, tak mi to okamžitě dojdite povědět, abych vám mohl zavolat někoho na pomoc." Nespadli jsme, proto tento příběh mohu napsat.

Míchova skála, turistická mapa

Povedená túra v Turzovské vrchovině: Přes Bobek na ropný…

Turzovská vrchovina nepatří k příliš známým a ani turisty vyhledávaným pohořím. Stojí si tiše ve stínu…

Kouzelnou krajinou horských samot, túra hřebeny Javorníků…

Javorníky, Beskydy, Hostýnské vrchy. Krajina utvářená po staletí lidskou rukou. Rozlehlé lesy střídané…

Dvoudenní túra Hostýnskými vrchy s bivakem pod…

Dvoudenní přechod západní částí Hostýnských vrchů sice nepatří do kategorie himalájských výkonů, přesto jako…

Engadinské třítisícovky počtvrté (2), tentokráte s…

O cestě až na toto sedlo a sestup do údolí Val Bregaglia, o čemž jsme původně tak trochu uvažovali…