Jaskyňa mŕtvych netopierov, unikát v Nízkých Tatrách

Jaskyňa mŕtvych netopierov - Ďumbierský vysokohorský kras

Jaskyňa mŕtvych netopierov představuje obrovský jeskynní systém nacházející se v oblasti Ďumbierského krasu v masívu Kozích chrbtov v Nízkých Tatrách. Ďumbierský kras v oblasti Kozích chrbtov dosahuje délku jen asi dva kilometry a šířku okolo 200 - 300 metrů. Vyprázdněnost vápence je odhadována na 10 %.

Jaskyňa mŕtvych netopierov představuje velice úzký pruh mezozoických a triasových vápenců a dolomitů s celkovou rozlohou asi 0,7 km². V nejužším místě dosahuje tato část Ďumbierského vysokohorského krasu šíře pouhých pár desítek metrů, v nejširším pak jen asi 350 m.

Čtěte také: Stanišovská jeskyně, Nízké Tatry

Přestože byla Jeskyně mŕtvych netopierov objevena teprve nedávno - 27.9.1981 speleology z Brezna, je do dnešních dnů prozkoumáno přes 19,88 kilometrů chodeb (nutno podotknout, že při objevu jeskyně narazili speleologové na stopy člověka a svíčky, které použil již někdo před nimi). Tato jeskyně je tak třetím nejdelším jeskynním systémem na Slovensku po Demänovské jeskyni (35,3 km) a soustavě Stratenská jeskyně - Psie diery (22 km).

Vchod do Jeskyně mŕtvych netopierov (mrtvých netopýrů) se nachází ve výšce 1 520 metrů. Známá hloubka jeskyně činí kolem 324 m, takže svou hloubkou je pátou nejhlubší dosud známou jeskyní Slovenska.

Shodou okolností se největší jeskynní dóm zvaný Bystrický (objem 52 500 m³ a výška asi 40 m) nachází právě pod Chatou M.R. Štefánika v hloubce 180 m na 7. z celkem 14 úrovní jeskyně.

Zrovna při proměřování polohy tohoto dómu (před pěknou řádkou let) jsme shodou okolností byli na přechodu hřebene Nízkých Tater a v podvečer jsme se s chlapy, kteří se tady proháněli s měřícími tyčemi, dali do řeči. To mělo za následek juchání na Štefáničce, neplánovanou noc v chatě navíc a parádní prohlídku jeskyně…

V roce 1995 byla tato jeskyně vyhlášená za přírodní památku. Je jednou z pěti přístupných jeskyní Nízkých Tater, přestože je přístupná jen s vůdcovskou speleologickou službou. Podobně jako Stanišovská jeskyně na severní straně hřebene Nízkých Tater.

Jeskyně mŕtvych netopierov je stará asi 16 milionů let a své jméno dostala podle množství kostiček netopýrů, které byly v naplaveninách v jeskyni objeveny. Nejstarší z kostiček netopýrů jsou staré až 6 000 let! Jeskyně je tvořena bohatě rozvětvenou sítí říčních chodeb a koridorů, které jsou vzájemně propojeny vertikálními propastmi a komíny.

Protože Jeskyně mrtvých netopýrů je součástí vysokohorského krasu, je její krápníková výzdoba poměrně chudá, což ji ale zase až tolik na kouzlu neubírá. O zpestření jeskyně se starají vrstvy vulkanických hornin zelené a červenohnědé barvy, které protínají celý vápencový masív Kozích hřbetů.

V jeskyni je několik prohlídkových okruhů, všechny však absolvujete v gumových oblecích, přilbách a s úvazky. Jen nejjednodušší okruh je elektricky osvětlen. Průměrná roční teplota činí +3,5 °C, v zaledňovaných částech pak jen +1 °C. Rychlost proudění vzduchu díky otevřenosti jeskynního systému činí 5 m/s.

• Délka prohlídkových okruhů A 1 000 m, B 1 160 m, C 750 m
• Čas exkurze na jednotlivých prohlídkových okruzích činí - A 1,2 h, B 2 h, C 2,5 h.
• Čas výstupu k jaskyni od chaty Trangoška činí asi 3/4 h
• Objednávky lze realizovat prostřednictvím emailu jmnstec@gmail.com nebo jmn@nextra.sk a nebo na tel. čísle +421 905 135 535.
• Cena vstupného na okruhu A činí 4 € za dítě a 8 € za dospělého.
• Další informace na webových stránkách jeskyně - http://www.jmn.sk/.

Jaskyňa mŕtvych netopierov, otevírací doba

Jaskyňa mŕtvych netopierov, turistická mapa

Ďumbierský vysokohorský kras

Ďumbierský vysokohorský kras představuje velice úzký pás zvrásněných vápenců a dolomitů, jenž se v úzkém pruhu dlouhém asi 14 km táhne od Starobocké doliny přes hlavní hřeben Nízkých Tater až po Vajskovskou dolinu. Ďumbierské sedlo (1 740 m) a nejvyšší partie ostrého hřebene Kozích chrbtov (1 750 m) představují nejvyšší partie tohoto krasu.

Ďumbierský vysokohorský kras dosahuje největší šíře v oblasti Širokého sedla, které se nachází mezi Ďumbierem (2 043 m) a Králičkou (1 780 m). Tady dosahuje šířka vápencových vrstev až 350 m. Od tohoto sedla vrstvy vápenců klesají a postupně se ztrácejí v dolinách Štiavnica a Bystrá.

Další související články: