Trojmezí na Hrčavě je oblíbeným turistickým cílem. Svědčí o tom skutečnost, že
v okolí trojmezí u Hrčavy vyrostla řada nových objektů. Ať již na české straně a nebo na
straně polské. Stavěno bylo především díky dotacím EU, takže není divu, že některé objekty,
např. spojovací mosty, neměly dlouhého trvání a velice rychle spadly. Patrně v duchu "hesla"
- vyčerpat co nejvíce a také co nejvíc to odfláknout…
Samotné trojmezí ČR - PL - SK (asi 555 m, což je, jen pro zajímavost, výška
Děvína v Pavlovských vrších) je vyznačeno
třemi obelisky (po jednom na české, slovenské a polské straně), společným hraničním kamenem
v korytě potůčku zvaný Trojstátní bod Beskydy. Od trojmezí u Hranic u Aše je trojmezí na Hrčavě
vzdáleno vzdušnou čarou asi 650 kilometrů. U rozcestí stojí také velký altán a bufet s poměrně
bohatou nabídkou jídel i nápojů.
Obec Hrčava, kterou nalezneme v minipohoříčku Jablunkovské mezihoří, patří a vždy patřila
k nejodlehlejším obcím naší země. O tom svědčí skutečnost, že byla elektrifikována jako poslední
obec v Československu až v roce 1955! Historicky patří Hrčava, která je prvně písemně připomínána
v roce 1645, do Těšínského Slezska (Těšínského knížectví).
Po rozdělení Těšínska v roce 1920 mezi Polsko a Československo, připadla Hrčava, jako
jedna z osad Javořinky, Polsku. S tímto připojením však obyvatelé Hrčavy, kteří se vždy
hlásili k české národnosti, nesouhlasili a sepsali petici, kterou žádali připojení obce,
která byla někdy nazývána také jako Malá Praha, k ČSR. K tomu došlo v roce 1921, resp.
1924.
V samotné obci Hrčava pozornost asi nejvíce poutá dřevěný
kostelík sv. Cyrila a Metoděje z roku 1936, řada roubených stavení, místo posledního
zastřeleného vlka v Beskydech (roku 1914) a nebo muzeum v Masarykově škole. Z obce (od parkoviště)
je to k samotnému trojmezí asi 2,5 km, takže se zajímavostmi v blízkém okolí budete mít o bohatý
odpolední program postaráno.
Madeira. Na tento ostrov jsem se chtěl už dlouho podívat. Hornatý,
srázný, plný kvetoucích rostlin, příjemných lidí a hlubokých lesů. Už dříve jsem z různých
dokumentů zachycoval střípky o Madeiře, které se mi
…
Česká Kanada představuje nevšední oblast se zachovalou přírodou,
množstvím rybníků, skal a roztroušených balvanů i četných kulturních památek. Pojmenování
Česká Kanada patrně použil jako první jindřichohradecký rodák
…
Jevišovická pahorkatina určitě není tradičním cílem pro milovníky
horských túr. Vždyť nejvyšší hora zvaná Zadní hora dosahuje výšky pouhých 633 m. Avšak
kdo má rád pestrou krajinu říčních meandrů, skalní vyhlídky
…
Ani ne po týdnu jsme v Jeseníkách opět. Tentokráte míříme do Pradědské
hornatiny, resp. Desenské hornatiny (geomorf. okrsek) v jihozápadní části pohoří na Dlouhé
Stráně a Mravenečník. Výchozím bodem nám je obec
…
Lysá hora, královna Beskyd, láká dennodenně na svůj vrchol turisty
či výletníky. Pro někoho je Lysá hora vrcholem, na který nedá dopustit, já Lysou horu
spíše nemusím a vyrážím na ni jen tu a tam. Tak jednou, dvakrát do roka. A
…
Domeček na "muřích" nožičkách přes noc nespadl. Noc byla klidná
a ráno docela teplé a vlídné. Asi proto, že je skoro zataženo, byť se sluníčko pokouší
prodrat skrze mraky. Nakonec ale vítězí mraky a my měníme plán
…
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) je nebojácný pták
z čeledi pěnkavovití (Fringilliidae). Dlask tlustozobý je největším představitelem
této čeledi u nás. Však také rozpětí křídel dlaska tlustozobého
…
Noc na vrcholu Velkého Roudného (780 m) byla jasná, avšak z nočního
focení nebylo nic. Měsíc téměř v úplňku ve spolupráci s mlžným zákalem atmosféry svit
hvězd jasně přezářil. Nevadí, vyjde to jindy. Rozbřesk však vše
…
Krajina světa je bezesporu umělecké dílo, v němž jako žíly života
protékají prostorem a časem řeky, jejichž existence podmiňuje existenci mnohých světových
kultur. Jednou z výjimečných řek, kterou jsem jako poutník
…
Meteorologové sice slibují na další dva dny hezké počasí, já mám
však pochybnosti. Přesto však vyrážíme na dva dny do nitra Hrubého Jeseníku, protože
lepšího počasí se tento týden tak či tak již nedočkáme. Vůbec mě ty
…
třemi obelisky (po jednom na české, slovenské a polské straně), společným hraničním kamenem
v korytě potůčku zvaný Trojstátní bod Beskydy. Od trojmezí u Hranic u Aše je trojmezí na Hrčavě
vzdáleno vzdušnou čarou asi 650 kilometrů. U rozcestí stojí také velký altán a bufet s poměrně
bohatou nabídkou jídel i nápojů.
