Apatura ilia (batolec červený). Atlas motýlů Česka

Batolec červený (Apatura ilia; Denis et Schiffermüller, 1775)

Batolec červený (Apatura ilia), slovensky dúhovec menší, je skutečným klenotem naší přírody. Batolec červený společně s batolcem duhovým jsou jedinými zástupci batolců z čeledi babočkovitých (Nymphalidae) u nás. Areál jeho rozšíření je však mnohem širší. Batolci červebí se vyskytují převážně v mírném až subtropickém pásu od Pyrenejského poloostrova až po Dálný Východ.

Batolec červený (Apatura ilia) je o něco menší než příbuzný batolec duhový (Apatura iris). Přesto rozpětí jeho křídel dosahuje 50 - 60 mm, což jej řadí k těm větším u nás žijícím motýlům. Patří k dobrým a především rychlým letcům, které není snadné fotografovat v jejich přirozeném prostředí.

Batolec červený je vázán především na lužní světlé lesy v údolích řek i okolo větších vodních ploch. Rovněž se s oblibou objevuje na lesních cestách a mýtinách, kde usadá na prosluněná místa. I přes svou teplomilnost motýl vystupuje i do vyšších poloh, odborné prameny uvádějí mezní výšku 600 metrů nad mořem. U nás je batolec rozšířen po celém území, avšak nikde není hojný.

Čtěte také: Motýli v České republice: Největší, nejvzácnější a nejkrásnější denní a…

Naposledy jsem jej spatřil a fotografoval na jižních svazích Vihorlatu na samém východě Slovenska. Asi sem zalétl od Zemlínské Šíravy či z okolních záplavových lesů. Ve stejný den jsem fotografoval i batolce duhového. Bylo to zatím jedinkrát v životě, kdy jsem spatřil oba druhy našich batolců ve stejný den a navíc jen kousek od sebe.

Barvou i kresbou je batolec červený značně proměnlivý. Nápadné jsou bílé skvrny v "rozích" předních křídel s hnědým podkladem, které se barevně odlišují od ostatních skvrn žluté až oranžové barvy. Barva křídel i u tohoto batolce je proměnlivá v závislosti na úhlu nasvícení slunečními parsky, které se lámou na jemných šupinkách, kterými jsou křídla pokryta. Mění se od hnědé až po kovově fialovou.

Housenka batolce červeného žije zpravidla na vrbách a topolech, jívách i osikách. Housenka přezimuje ve zvláštním "klimatizovaném" zápředku, kuklí se až v jarních měsících. Motýl je v našich končinách jednogenerační.

Jak jsem nechtěla na Králický Sněžník, zimní výšlap z polské strany

Protože loňská zima byla na sníh přece jen bohatší než ta letošní, vyvstalo přede mnou jednu únorovou sobotu…

Rašeliniště Orlických hor, tajemná příroda českých hor

Rašeliniště jsou velice atraktivními místy naší přírody. Zajímavá jsou pro přírodovědce, kteří zde nalézají vzácné…

Velká Fatra v mlze a dešti aneb jak kolegu překabátilo Pendolino

Před svatým Václavem obvykle vyrážíme na hory. Nejinak tomu bylo minulého roku, kdy volba padla na Velkou Fatru a útulnu…

Javorníky, trek ve stopách dávných dráteníků a portášů

Javorníky jsou pohoří, jehož větší část se nachází na Slovensku, menší na Moravě. Nejvyšší hora tohoto…