Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 9.2.2015
Treking > Aktuality > Stráský podporuje těžbu na Šumavě, NP jako fabrika

Stráský podporuje těžbu na Šumavě, NP jako fabrika

Těžaři si za podpory Stráského opět brousí zuby na šumavské dřevo

25.3.2011 | Otakar Brandos

Jak dnes informoval server Aktuálně.cz připravuje se na Šumavě plošné kácení lesa stiženého kůrovcovou kalamitou. A to nejen v II. zónách, ale rovněž v I. zónách národního parku. Tedy v těch přírodně nejhodnotnějších lokalitách NP Šumava, ve kterých se naposledy kácelo za ministrování Miloše Kužvarta.

Kam bude směřovat Šumava?

Prý neexistuje jiná možnost, nebo "lýkožrout ohrožuje přirozené funkce lesa". Nový plán počítá i s těžbou v lokalitách Hraničníku a Smrčiny nad Lipenskou přehradou, kde mimo jiné starostové okolních obcí protlačují myšlenku vystavět nové sjezdovky a nebo alespoň lanovku… V tom je před časem podpořil i prezident Klaus, uznávaný odborník na ekonomii a v posledních letech i na klima a globální oteplování. Těžit se má ale i na Chalupské slati, Tetřevské slati či v kaňonu Křemelné, nejcennějších a zranitelných šumavských lokalitách.

Přechod do městečka Freistaat

Bývalý ministr dopravy a zdravotnictví a současný předseda Klubu českých turistů a ředitel NP Šumava Stráský tak jde na ruku spíše těžařům a lobbystickým zájmům úzkých zájmových skupin, místo toho, aby chránil zájmy přírody, což by člověk od postu ředitele národního parku očekával.

Ještě před pár lety jsem se nedokázal přiklonit ani na jednu stranu barikády odpůrců či zastánců těžby v kůrovcových oblastech. Po návštěvě bavorské či rakouské strany Šumavy (připojuji několik fotografií pro srovnání z kůrovcem postiženého, ale nevytěženého lesa u městečka Freistaat), na které se nekácí, mám jasno. V chráněných územích se nemá co kácet, nechte les přirozenému vývoji. Tyto lesy nejsou lesy hospodářskými, jejichž primárním účelem je těžba dřeva a zisk.

Les

Takto vypadá les na bavorské straně, jenž byl ponechán bez zásahu. Mrtvé stromy jsou sice jistým menentem, všimněte si ale, jak se zelená spodní patro. Objevují se mladé stromky jako smrky, buky, břízky i jeřabina, poletují tady motýli a hnízdí ptáci…

Další pohled na přirozeně se obnovující les na bavorské straně Šumavy. Vedle mladých stromků je zachovalé i bylinné patro, které v místech těžby bývá jinak silně poškozeno koly lesní techniky…

Zásahy v chráněných územích tato území ztrácejí svůj účel a dochází k těžko nahraditelným škodám na ekosystémech. Jasně, les sice zůstane po 20 let do jisté míry mrtvý, ale za tu dobu dojde k přirozené obnově lesa, vyroste přirozený a především mnohem zdravější les. Jinak můžeme počítat s tím, že po 20, 30 či více letech budeme kůrovce řešit nanovo. Je l épe se po 20 let dívat na stojící a padlé mrtvé stromy, které svým tlejícím dřevem poslouží rostoucím semenáčkům a nebo se každých zhruba 30, 40 let dívat na vytěžené pláně rozježděné těžkou lesní mechanizací?

Les

Les na bavorské straně neodumřel plošně. Zůstávají tady zachovalé fragmenty lesa, jehož druhová skladba byla relativně přirozená. Všimněte si, že se jedná o les smíšený. Prokázala se tak v praxi jeho mnohem větší odolnost vůči přirozeným škůdcům…

Protože podobné problémy, názorové rozepře a tenze řeší i naši východní sousedé v Tatrách, dovolím si citovat z časopisu Tatry č. 3/1982 na straně 19:

"… Jedno je však jisté. Tatranské lesy dostaly charakter lehce zranitelných smrkových monokultur až někdy v polovině 19. století. Do té doby bylo nepoměrně lépe vyzbrojeny proti síle větrů…"

A také vůči kůrovci. Právě díky zásahům člověka a výsadbě nevhodných smrkových monokultur se lesy i u nás (a také na Šumavě)staly mnohem zranitelnějšími. Přirozený les s bohatou dřevinnou skladbou dokáže lépe odolávat atakům počasí i škůdců. V rezervacích a parcích nelze hledět na přírodu optikou makro či mikroekonomických ukazatelů. Vždy v jiných oblastech, kde dostali volnou ruku, nám dnešní euromanažeři dokazují, že by dokázali tuto planetu sežrat (vyplundrovat) za několik málo desetiletí. A co pak zbude pro budoucí generace?

A takto se ošetřuje les u nás

A takto se ošetřuje les u nás, na české straně Šumavy. Vše vykáceno, půda rozježděná, pustá a vysušená pláň prakticky bez života. Stromy se odkorní, ale nějak nerozumín tomu, proč se sloupaná kůra s kůrovcem nespálí? Snad aby mohl brouk volně přelétnout a pustit se do dalších, zatím zdravých stromů? Snad na toto povídání narazí nějaký lesní technik, jenž toto dokáže zodpovědět…

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
K problematice kůrovce (Martin, 26.04.2011, 21:04 )
Diskuze kolem kůrovce se řadu let točí v kruhu. Lesníci stále nechtějí slyšet, že les může existovat i bez nich a tak nás straší, že to bude trvat mnoho generací, než se vzpamatuje. To je čistá manipulace. V horské smrčině vždy živoří malé smrčky (nejraději "sedí" na tlejícím dřevě a v opadance) a čekají, až staré stromy umřou. Jakmile k tomu dojde, začnou růst. Prvních pár let jsou nižší než okolní borůvky a třtina (to je ta vysoká tráva) a zdánlivě to vypadá, že je les skutečně "mrtvý". Výsadby se předpěstovávají ve školce, kde rychle narostou a tak to výsadbě vypadá plocha zeleněji. Do dvaceti let však přirozené zmlazení dožene výsadby, které prožily šok z přesazení ze školky do drsných hor. Nebude to tedy trvat generace, než se les obnoví - sami se toho dožijeme i bez lesnických zásahů. Na druhou stranu je třeba vyvrátit mýtus, že by byly přirozené porosty zcela imunní proti kůrovci - kůrovcové kalamity k horskému smrkovému lesu prostě patří a pravidelně se opakovaly i bez přispění člověka zhruba jednou za dvě století. Úsměvné je, že dnes odpůrci argumentují, že prvních zón je 135 a kvůli tomu je třeba v nich těžit. Právě rozdrobení kompaktních prvních zón bylo vysvětlováno potřebou boje s kůrovcem a nyní je tomu boji na překážku? Zdá se, že zastánci těžeb mají krátkou paměť. Problém, jak kůrovce zastavit v ochranném pásmu je seriózní, zničit předmět ochrany (horskou smrčinu) kvůli ochraně ochranného pásma by bylo jednání vskutku absurdní. A k tomu spalování kůry - když je kůra oloupaná, tak již neposkytuje příliš vhodné útočiště pro kůrovce. Počet jedinců, kteří dokončí vývoj v oloupané kůře je mnohem menší. Proto se ne vždy pálí.
Absolutní nesouhlas (Roman Hradecký, 26.03.2011, 15:04 )
Problém Šumavy nelze dnes zaměnit za problém kácení, či nekácení v I.zónách NP, kde již dřevo většinou leží a není co řešit. To, čeho se lze obávat a k čemu směřuje vývoj, je úplná likvidace lesů po celé Šumavě. Pokud píšete o kaňonu Křemelné a zásazích v cenné lokalitě, kdy by se tím měl zastavit postup kůrovce, musíte si uvědomit situaci po úplném požrání lesů. Ty jsou zde smrkové, nepůvodní a proto jim hrozí jednoznačně likvidace. Neumím si sice zásah v údolí Křemelné mezi Stodůleckým mostem a Čeňkovou pilou představit, ale to jak dopadne zdejší kraj, ano. Pokud se podíváte na nové letecké snímky okolí Smrčiny a Trojmezné, uvidíte pokácené stromy ne na české, nýbrž na rakouské a německé straně. Stejné je to i v případě Falkenšteinu v NP Bavorský park, kde se snaží kácením zachránit co se dá. Důsledky, kdy se zbytečně kůrovec nechal namnožit, místo šetrného zásahu na minimálním území okolo hranic, jsou ještě dnes nejasné. Docela by mě zajímalo, jak by se tvářili obyvatelé Beskyd, kdyby během několika let nadlouho zmizely veškeré lesy a stromy v širém okolí. Jak by se dívali na hřebeny podobné jeřčím břbetům oni? A právě to hrozí Šumavě, proto nepřirozené zásahy, velká těžba, záseky, rozvrat ekosystému, nevzhledná krajina plná smutku. Společně s lesy mohou zmizet i ti chránění tetřevi a rysové.
Vašemu nesouhlasu do jisté (-OB-, 26.03.2011, 16:19 )
míry rozumím. Bude-li se kácet a nebo nebude, les stejně půjde do háje. Co bude následovat (a následuje) po těžbě? Opětovná výsadba smrkových monokultur. A za dalších 30 či 50 let další kalamita a holiny či kácení. Pokud ale necháme kůrovcem sežrat stejně nepůvodní les, vznikne (sice za dlouho, my se toho možná nedožijeme) les s přirozenou skladbou a s větší odlnosti vůči kůrovci i větrným polomům. Jasně, pohled na Šumavu bude v tu chvíli velice smutný, ale postihne to "jen" naši turistickou generaci, ty další by již mohly užívat zdravého, či alespoň zdravějšího lesa. Pokud by ale byla těžba šetrná, část ošetřeného dřeva (zbaveného kůrovce) by se ponechala na místě aby se zabránilo nadměrnému vysoušení půdy a po těžbě bylo zaručeno, že se vysází něco jiného než smrková monokultura (tedy hospodářský les), pak bych nic nenamítal. Jenže co jsem viděl na vykácených plochách (beru, viděl jsem jich jen několik) - opět samé smrky (jasně v nejvyšších partiích Šumavy je typická horská smrčina) a tedy zárodek budoucích a naprosto stejných problémů. Takže asi máme pravdu oba :-)).
Šumava (Roman Hradecký, 26.03.2011, 16:43 )
zabere svojí plochou velikou část jižních a západních Čech. Nemůžete přeci říkat "ať si kůrovec sežere co chce, za pár desítek let vyroste ten správný les. Šumava má délku přes 100km, šířku od 5 do 25km, není to jen I.zóna, přece nikdo nemůže chtít aby tahle obrovská plocha lesů zcela zmizela během deseti let. Zeptejte se lidí, co v ní žijí, jestli se jim bude líbit žít mezi mrtvými lesy. Experimentovat se dá na menších plochách, tak to bylo i myšleno bezzásahovostí v I. zónách, tady ale vznikly bohužel důsledky hrůzné pro celou Šumavu.
Odkaz na mapku k polemice (Roman Hradecký, 26.03.2011, 16:59 )
Takhle dnes vypadá rakouská strana za hranicemi u vrcholu nejvyšší české hory Plechýho, Nekácí se u nás, nýbrž v Rakousku. http://www.mapy.cz/#mm=TtTcFP@x=131708032@y=131278656@z=14
I. zóna (-OB-, 26.03.2011, 19:38 )
Možná jsem to nenapsal zřetelně, musím přeformulovat první odstavec. Já nezavrhuji těžbu mimo I. zóny, jasně, že nelze nechat sežrat Šumavu celou. Jednalo se mně o I. zóny, tedy tzv. "bezzásahová" území. Plochy mimo lze skutečně považovat spíše za hospodářské lesy.
Ano, (Roman Hradecký, 30.03.2011, 19:53 )
bohužel skutečně hrozí i úplný rozvrat lesů. Já myslím, že v I.zónách většinou už je nesmysl jakkoliv zasahovat, často není již co kácet a příroda si v nich skutečně pomůže sama. Těch I.zón je ale 135 a jsou to i prťavé plácky rozrseté po celém NP, nezasáhnete v nich, ale okolo? To nevím jestl je lepší. Jinak jsem před chvílí ze záznamu sledoval debatu Veselovského z ČR (z Modravy), ve které problematiku, která je dnes tak složitá a akutní, probíral p.Stráský, p.Bláha z Hnutí Duha, starosta Modravy a vědec z fakulty v Č.B. Pokud to někoho zajímá, zde je odkaz: http://www.rozhlas.cz/iradio/archiv/?p_po=3169
HUMUS (Hugasek trampisek, 25.03.2011, 11:11 )
znicej co mohou, Sumava uz nikdy nebude takova jako byla. meli by Sumavu nechat tak jak je. priroda si tisice olet poradila sama a ted by to jiste zvladla take jde jen o to ze nekterym se opet zalesklo v ocich a uvideli mozne zisky z tezby dreva a neznaj bratra jen aby si nahrabali... Unikatni priroda Sumavy, jeji lesy, mokrady, zver ktera tam zije od rysa ostrovida az po tetreva hlusce ktery zde hnizdi a rozmnozuje se jako v jedne z mala lokalit v Evrope ( u Modreho sloupu) to vse bude nenavratne zniceno a nebo poskozeno do te miry ze jiz nebude mozno prirodu vratit do puvodniho stavu. Nasi vnuci a pravnuci uz nebudou mit kam jezdit za klidem a nerusenou prirodou, obdivovat puvodni pralesy a monokultury ktere zde jsou.... zver ktera zde zije bude nenavratne pryc ... a co my s tim nadelame ? bohuzel asi nic panove si potrebuji k jiz nakradenym milionum nahrabat dalsi a dalsi aby nam chudinky nahodou nestradaly...... a ja budu jako starecek smutne ukazovat fotky z vandru a vypravet jak jsem sluychaval troubit jelena v riji. videl tertreva nebo se prochazel lesy ktere jiz dnes 25. 3 2011 vlastne neexistuji ac tezba jeste nezacla.......
Nezbývá než doufat, (-OB-, 25.03.2011, 17:37 )
že neumětelové ve vedení parku nezůstanou dlouho a že místo konečně obsadí odborník na ekologii a nikoliv na ekonomii. Měnit koncepci ochrany přírody každých pět let je stejná volovina, jako měnit ekonomické koncepce každou chvíli a s každou vládou. Takovéto experimenty nikam nevedou, leda jen k dalším problémům


Další související články:

+ Tichá správa z Tichej doliny
+ Státní lesy TANAPu ohrožují Tichou dolinu!
+ Šumava - zelená střecha Evropy, ubytování a turistické chaty na Šumavě, nouzová nocoviště
Reklama
Výběr článků
Hory La Tresenta (3 609 m), Grajské Alpy, NP Gran Paradiso
Hory Za zkamenělým Vozkou na hřeben Jeseníků
Hory Útěk na Slavkovský štít
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Česká republika, hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | źubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist